Příroda

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Vědci popsali další případ mravenčích válek, v nichž jedna strana používá proti druhé rafinované zbraně. V tomto případě jde o kombinace útoku chemického, biologického a špionážního.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Populace ohrožených tučňáků Humboldtových v Chile bude i v dalších letech dále klesat, varovali vědci. V této jihoamerické zemi žije osmdesát procent světové populace tohoto druhu.

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

V tuzemské přírodě se vyskytují invazní druhy živočichů, kterým se zde často daří. V částech země se šíří například mýval severní – původně severoamerický druh, který v Česku nemá predátora a pro místní faunu je konkurencí. Podle ochránců přírody jich tu žijí vyšší tisíce, redukovat se je snaží myslivci. Invazní jsou ale i rostliny. Důvodů pro šíření nepůvodních druhů je více – chyby a někdy i úmysl lidí, změny klimatu nebo vliv globální dopravy.

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je možným adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok obhajuje. S argumenty Macinky nesouhlasí ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ještě minulý týden se los Emil pohyboval na západě Šumavy, teď se dostal až ke Klatovům. Lidé ho zaznamenali i na hlavním silničním tahu ze Železné Rudy. Policie vyzvala řidiče k opatrnosti, srážka s tak velkým zvířetem by byla nebezpečná i pro posádku vozu. Putování zvířete sledují lidé už od chvíle, kdy se poprvé dostalo do Čech. Nakonec losa odchytili zoologové v Rakousku nedaleko dálnice a vypustili na Šumavě. Ani tam už ale podle zoologů nemá kvůli silnicím nebo mostům vhodný prostor pro život.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

Výkyvy teplot a dostupnosti potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelný přísun potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.

Jsou slepí, jsou lysí, jsou specializovaní. O životě rypošů – podzemních savců, kteří žijí v koloniích jako hmyz – vědci získali nové informace. Výzkum ukázal, že si podobně jako hmyz rozdělují specializované funkce.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Odborná porota soutěže Nikon Small World in Motion zveřejnila vítěze už patnáctého ročníku. Nesoutěží v ní umělci, ale vědci, kteří se pokoušejí ukázat veřejnosti, jak nádherné tvary a barvy se skrývají ve světě, od kterého je odděluje objektiv mikroskopu.

Los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl v pondělí ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a Česka. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Mezi lidmi roste obliba glampingu, tedy luxusního kempování v přírodě s komfortem hotelu. Atraktivní je i originální prostředí ubytování. Na více než šesti stech místech si lze zarezervovat pobyt například v houseboatu, jurtě nebo ve včelíně, kde mohou hosté zažít spaní nad desítkami tisíc včel. Rychlý rozmach glampingu však přináší i problémy. Současná legislativa s ním přímo nepočítá a povolení závisí na rozhodnutí samospráv a místních podmínkách. Navíc se objevily i nedotažené projekty, proto se před rezervací vyplatí číst recenze. V budoucnu by měl pomoci certifikační systém, který připravuje Asociace glampingu a malého bydlení, spolu s manuálem rad, jak luxusní kempování provozovat v souladu s legislativou.

Na svobodě jsou ještě dva vlci, kteří zatím neznámým způsobem utekli z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Potvrdily to genetické testy ze vzorků trusu, které zoologové šumavského parku odebrali v terénu. Oba vlci, kteří jsou na svobodě, se pohybují v západní části Šumavy, v širší oblasti kolem návštěvnického centra. Jedno ze zvířat se přitom podle posledních pozorování pomalu stále víc přibližuje k centru v Srní, uvedl mluvčí parku Jan Dvořák.