Příroda

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.

Aplikace v mobilu a hodina volného času stačí dobrovolníkům v projektu Ptačí hodinka. Patří mezi ně také Ondřej Kulhánek, který se jí účastní každý rok už od jejího počátku. Kulhánek zaznamenává spatřené ptáky do aplikace České společnosti ornitologické, v níž najde i základní rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Šumava se potýká s řidiči čtyřkolek, kteří vjíždějí do upravených běžkařských stop. Například na osmikilometrovém úseku, který ústí na Churáňově, čtyřkolky poškodily stopu na čtyřech místech. Incident zachytily kamery. Okruh spojuje Churáňov s Horskou Kvildou, vedení areálu odhaduje škodu v řádu tisíců korun. Podle vedoucího Lyžařského areálu Zadov Luďka Sásky totiž práce rolby, která vytváří lyžařské stopy, stojí kolem pěti tisíci korun za motohodinu, přičemž rolba pak stráví úpravou čtyři až šest hodin. Na mnohem vyšší částku se může vyšplhat pokuta od správců národního parku, protože čtyřkolky jezdí i po turistických trasách. Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák uvedl, že pokuta ve správním řízení může dosáhnout až do výše sto tisíc korun. Tamější obce si také stěžují na nárůst případů, kdy řidiči aut driftují na parkovištích a způsobili tak dopravní nehody.

Francie jako první evropská země zavedla přísné zákazy takzvaných věčných chemikálií, které prokazatelně poškozují lidské zdraví. Musí zmizet odevšad, kde se dají nahradit něčím bezpečnějším.

Do české přírody se vracejí šelmy. Vlkům se daří v Krušných horách, na Frýdlantsku nebo v Ralsku, kde se jim narodila vlčata. S návratem vlků ale přicházejí i konflikty, protože v některých regionech útočí na stáda ovcí. V posledních letech se do tuzemských lesů vracejí také rysi či šakali a objevila se také jedna z nejvzácnějších šelem u nás, kočka divoká. Ochráncům přírody se ji podařilo nově natočit v Lužických horách. Vědci zároveň potvrdili, že se tam kočky úspěšně rozmnožují. Jednou z největších zvířecích hvězd uplynulého roku byl los Emil, který putoval z Polska přes severní Moravu a dostal se až na Slovensko a do Rakouska. Cestou několikrát zastavil vlaky i auta.

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Vědci popsali další případ mravenčích válek, v nichž jedna strana používá proti druhé rafinované zbraně. V tomto případě jde o kombinace útoku chemického, biologického a špionážního.

Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku.

Populace ohrožených tučňáků Humboldtových v Chile bude i v dalších letech dále klesat, varovali vědci. V této jihoamerické zemi žije osmdesát procent světové populace tohoto druhu.

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

V tuzemské přírodě se vyskytují invazní druhy živočichů, kterým se zde často daří. V částech země se šíří například mýval severní – původně severoamerický druh, který v Česku nemá predátora a pro místní faunu je konkurencí. Podle ochránců přírody jich tu žijí vyšší tisíce, redukovat se je snaží myslivci. Invazní jsou ale i rostliny. Důvodů pro šíření nepůvodních druhů je více – chyby a někdy i úmysl lidí, změny klimatu nebo vliv globální dopravy.

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je možným adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok obhajuje. S argumenty Macinky nesouhlasí ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ještě minulý týden se los Emil pohyboval na západě Šumavy, teď se dostal až ke Klatovům. Lidé ho zaznamenali i na hlavním silničním tahu ze Železné Rudy. Policie vyzvala řidiče k opatrnosti, srážka s tak velkým zvířetem by byla nebezpečná i pro posádku vozu. Putování zvířete sledují lidé už od chvíle, kdy se poprvé dostalo do Čech. Nakonec losa odchytili zoologové v Rakousku nedaleko dálnice a vypustili na Šumavě. Ani tam už ale podle zoologů nemá kvůli silnicím nebo mostům vhodný prostor pro život.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

Výkyvy teplot a dostupnosti potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelný přísun potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.