Příroda

Teplé počasí přilákalo lidí do přírody, což bohužel znamená i nárůst nehod při venkovních aktivitách. V neděli zasahovali záchranáři v Broumovských stěnách, v úterý pak v Prokopském údolí, kde mladý muž při lezení spadl z výšky sedmnácti metrů. V nepřístupném terénu mu musel pomoci i vrtulník. Podobných zranění bude podle lékařů přibývat. Ti navíc varují, že i při zdánlivě jednoduchých aktivitách si lidé mohou způsobit zranění, která pak v nemocnici léčí i několik měsíců.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.

Světová soutěž podvodní fotografie Underwater Photographer of the Year vyhlásila vítěze svého posledního ročníku. Letos titul získal španělský fotograf za snímek mláděte a matky velkého kytovce keporkaka.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní množství zraněných zvířat, více než čtyřicet tisíc. Často jsou to například dravci, kteří se poraní o dráty elektrického vedení. Ochránci na Vysočině teď chtějí taková riziková místa zmapovat. Kvůli zastaralým sloupům vysokého napětí ročně hynou desítky tisíc ptáků.

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.

Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.

Ptákem roku 2025 je konipas horský, lidově označovaný jako třasořitka, třasolka nebo cácorka, což odkazuje na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Jde o poměrně běžný ptačí druh, jehož život je spojený s vodou a který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Česká společnost ornitologická (ČSO) mu titul ptáka roku udělila, aby upozornila na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.

V posledních dvaceti letech Česko zažilo dvě opravdu velké kůrovcové kalamity. Snáze jim odolávají zdravé a druhově pestré lesy, lesníci se ovšem s následky vyrovnávají dodnes a stále hledají ty správné metody. Podle odborníků je zásadní i včasné pokácení a odvezení napadených dřevin. Například chrudimským lesníkům se záchrana podařila a mají srovnání, jak vypadá revitalizovaný les po pěti a patnácti letech.

Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.

Indii se povedlo za pouhé jedno desetiletí zdvojnásobit svou populaci tygrů. Podle expertů se na úspěchu zasloužila především ochrana těchto šelem před pytláky a také zlepšení snah ochraňovat životní prostředí. Indičtí experti zajistili pro velké kočky dostatek kořisti, soustředili se ale i na omezení konfliktů mezi lidmi a divokými zvířaty.

Před deseti lety žilo ve vodách u pobřežního městečka Gansbaai, které leží na samém jihu Jihoafrické republiky, až tisíc žraloků bílých. To se ale změnilo poté, co na tohoto predátora začaly útočit kosatky dravé, které si rády pochutnávají na jejich játrech. Žraloci před nimi proto prchli. Jejich zmizení ale podle vědců narušilo tamější ekosystém a potravní řetězec, píše server The Guardian.

Modernizace dálnice D1, která skončila před více než třemi lety, zahrnovala i nové ploty v jejím okolí – ty jsou však už na některých místech zase poničené nebo povalené. Ochranáři situaci monitorují a se silničáři jednají. Chtějí, aby ohrazení nekopírovalo hranice pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale spíš samotnou dálnici. Chybějící ploty si totiž vybírají svou daň – v místě, kde teď nejsou, například před měsícem srazil řidič vlka.

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.