Příroda

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Desítky tisíc dobrovolníků vyrážejí napříč Českem čistit krajinu a města. Do tradičního jarního úklidu se zapojují školy, obce, firmy i jednotlivci. Akci pořádá Český svaz ochránců přírody od roku 1993, za tu dobu přes 700 tisíc dobrovolníků posbíralo více než deset tisíc tun odpadků. Akce potrvá do neděle 23. března.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

Strategický podnikatelský park v Dolní Lutyni na Karvinsku je realizovatelný, ukázala studie. S vybudováním kompenzačních opatření bude podle biologických hodnocení dopad zóny na chráněná území a přírodní biotopy minimální. Příprava zóny pokračuje, investor ovšem kvůli zpomalení trhu své rozhodnutí o příchodu do Česka zatím odložil, oznámili v Ostravě ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) David Petr a Libuše Adamčíková z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Teplé počasí přilákalo lidí do přírody, což bohužel znamená i nárůst nehod při venkovních aktivitách. V neděli zasahovali záchranáři v Broumovských stěnách, v úterý pak v Prokopském údolí, kde mladý muž při lezení spadl z výšky sedmnácti metrů. V nepřístupném terénu mu musel pomoci i vrtulník. Podobných zranění bude podle lékařů přibývat. Ti navíc varují, že i při zdánlivě jednoduchých aktivitách si lidé mohou způsobit zranění, která pak v nemocnici léčí i několik měsíců.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.

Světová soutěž podvodní fotografie Underwater Photographer of the Year vyhlásila vítěze svého posledního ročníku. Letos titul získal španělský fotograf za snímek mláděte a matky velkého kytovce keporkaka.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.

Záchranné stanice v Česku loni přijaly rekordní množství zraněných zvířat, více než čtyřicet tisíc. Často jsou to například dravci, kteří se poraní o dráty elektrického vedení. Ochránci na Vysočině teď chtějí taková riziková místa zmapovat. Kvůli zastaralým sloupům vysokého napětí ročně hynou desítky tisíc ptáků.

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.

Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.