Příroda

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.

V Krkonoších turisté cíleně zneužívají nouzové útulny k plánovanému přespávání. V okolí se hromadí odpadky a nezodpovědné chování návštěvníků zatěžuje přírodu. Strážci parku na důsledné kontroly nemají dost kapacity, jak České televizi řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Pokuty za zneužití útulen ale návštěvníkům nehrozí. Správa parku opakovaně upozorňuje, že útulny mají sloužit jen v nouzi, například při nepřízni počasí.

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.

Ministr Igor Červený (Motoristé) jmenoval novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) podnikatele a volebního kandidáta Motoristů Pavla Straku, sdělilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v tiskové zprávě. Bývalý ředitel inspekce Petr Bejček odstoupil na konci ledna z funkce kvůli přestupu na ministerstvo financí. Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě, je významným sponzorem strany.

Přelom jara a léta je obdobím, kdy je zvěř v přírodě v největším pohybu. Mnohdy podniká přesuny dlouhé i stovky kilometrů. Putuje za potravou, novým teritoriem nebo partnerem. Nejdelší vzdálenosti přitom v české krajině dokáže urazit vlk. I to je důvod, proč se v tuzemsku v posledních letech tak rozšířil. Zvířatům putování krajinou ulehčují ekodukty. Takových přechodů je v Česku ale málo – ani ne čtyřicet. Volně žijící zvěře v Česku přibývá. Podle odhadů by v zemi mohly žít až tři miliony kusů.

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.

V oblasti někdejšího lomu Československé armády (ČSA) vrcholí rekultivace a vznikají nové cesty. Propojit mají krušnohorské podhůří s dosud nepřístupnými místy a nabídnout zázemí pro pěší i cyklisty. Stezka z Vysoké Pece do Černic se otevře během léta. Turisté budou mít k dispozici lavičky i odpadkové koše. Zajímavá místa si lidé mohou prohlédnout také při virtuální procházce.

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.

Vědci odhalili, proč jepice při rojení provádějí svůj podivuhodný tanec ve vzduchu: svislý let nahoru a dolů pomáhá samcům rozlišit samice v hejnu a zvyšuje jejich šanci na rozmnožení. Vyplývá to z nového výzkumu.

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.