Příroda

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.

V přímém sousedství Jaderné elektrárny Temelín plánuje ČEZ postavit modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 9. října k tomuto záměru dokumentaci vlivů na životní prostředí (dokumentaci EIA), čímž zároveň odstartovalo třicetidenní lhůtu pro veřejné připomínkování.

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.

Řeka Bílina se po téměř půl století vrátí zpátky do přírodního koryta. Tok byl sveden do tříkilometrového potrubí, protože voda ohrožovala těžbu uhlí. Povodí Ohře na korytě mezi Mostem a Chomutovem zahájilo hlavní stavební práce. Ty by měly skončit v roce 2028 a vyjdou na víc než 120 milionů korun.

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

Vláda nepošle včas, tedy do 1. září, Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) říká, že termín záměrně nedodrží, protože neví, kolik peněz na něj dostane z unijní kasy. Opatření obsažená v plánu mají přispět k odolnosti vůči suchu i změnám klimatu a do roku 2030 obnovit třicet procent lokalit, které nejsou v dobrém stavu. Kabinet v návrhu prosazuje třeba nové přehrady, ochránci přírody nabízejí jiná řešení. „Velké betonové nádrže vodu do naší krajiny nevrátí. K tomu jsou potřeba desetitisíce malých přehrádek na odvodňovacích kanálech v lesích a na polích,“ míní specialista na obnovu lesů Hnutí DUHA Jan Skalík. Plán by měl zohlednit i rychlé vymírání živočichů v Česku. Podle odborníků za posledních třicet let uhynula polovina hmyzu a mizí také ptáci.

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

Jeden vysazený strom na dva pokácené, taková je situace za první pololetí podél silnic v Česku. Informace plynou ze statistik, které ČT poskytly jednotlivé krajské správy silnic. Ty od začátku roku vysázely celkem 7156 stromů, zatímco čtrnáct tisíc jich pokácely. Statistika neuvádí čísla za Prahu, kde Technická správa komunikací (TSK) zatím eviduje jen počet loni vysazených stromů. Potíže správám silnic způsobují vandalové, kteří nové stromky kradou nebo je záměrně poškozují.

Výzkumníci Institutu lázeňství a balneologie monitorují více než pět desítek nevyužívaných a volně přístupných pramenů v Karlovarském kraji. Dosavadní údaje o jejich složení a stavu jsou desítky let staré. Aktuální poznatky mohou přispět k ochraně přírodních zdrojů a zároveň motivovat turisty k poznávání méně známých míst. Jedním z cílů projektu je také snížit návštěvnický tlak na nejznámější lokality.