Příroda strana 2 z 5

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Vědci zveřejnili obrovskou virtuální galerii 3D skenů zvířat ze světových muzejí. Výsledkem je volně přístupný on-line katalog openVertebrate, v němž si každý může prohlédnout kosterní skeny více než 13 tisíc zvířat.

Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výletní místo u rozhledny Bramberk hyzdí černá skládka. Na nepořádek v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory upozornili turisté. Hromadu suti nechal na soukromý pozemek navézt jeho majitel, za to mu ale teď hrozí několikamilionová pokuta. Suť se na místo dostala z Horního Maxova, kde se demoluje objekt, který patří stejnému majiteli jako pozemek u rozhledny.

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.

Japonští vědci si všimli, že lidé na internetu sdílejí fotografie podivných tvorečků, kteří vzhledem připomínají pandy. Mořští biologové zjistili, že jde o zatím nepopsaný druh bezobratlého živočicha.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Velká analýza chování lidoopů prokázala, že základy humoru ovládají všechny druhy těchto primátů. Vědci ukázali, že hravé škádlení dělají nečekaně často.

Fotopast zachytila v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko kočku divokou, během tří měsíců dvakrát. Bylo to na stejném místě, což může znamenat, že zde má stálé teritorium, informoval Karel Lankaš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring šelem spolu s dalšími experty zajišťuje.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Obecní úřad ve Zderazi na Chrudimsku uzavřel cesty do Pivnické rokle, přírodní památky u Toulovcových Maštalí. Uvolnily se tam kusy skal a hrozí další sesuv půdy. Lokalita, která patří k oblíbeným turistickým cílům, zůstane zřejmě nepřístupná až do jara.

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden – Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.

Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Tito tvorové, kteří jsou zařazeni mezi sto nejhorších invazních cizích druhů na světě, jsou téměř nezničitelní: živí se téměř vším, dokáží přežít na souši, ve sladké i slané vodě a rychle se reprodukují – samice kladou 250 tisíc až jeden milion vajíček na jedno tření. Vědci po celé Evropě hledají způsoby, jak populaci tohoto kraba snížit, a tím ochránit původní ekosystémy, které ničí.

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber. Podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech. A to jim lov komplikuje.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.