Tisíce sumců šplhaly na brazilskou skálu

Nahrávám video
Zdroj: Journal of Fish Biology

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.

Zpočátku vypadali jako čmeláci. Když ochránci přírody sledovali v listopadu 2024 kluzké skály za vodopády na řece Aquidauana, hned si na nich všimli neobvyklého „rojení“. Nešlo ale o hmyz, nýbrž o ryby. Přestože byli ekologové docela zkušení pozorovatelé, nic takového do té doby neviděli – a tak přivolali profesionální přírodovědce.

Ti dorazili na místo nedaleko města Rocha asi za týden a na kolmé skále spatřili totéž: hejna ryb, které se šplhaly, plazily a tiskly na kolmou skalní stěnu. Vědci zjistili, že se jedná o zástupce jediného druhu, a to sumce s latinským názvem Rhyacoglanis paranensis, kteří české jméno nemají. Kdyby ho měli, znamenalo by něco jako „sumec žijící v tekoucí vodě v oblasti Paraná“.

Biologové doposud nepozorovanou aktivitu těchto asi deseticentimetrových ryb zaznamenali na video, takže mohli i zpětně analyzovat, co přesně se stalo. Popsali to v odborném časopise Journal of Fish Biology, kde uvedli, že nové nebylo pouze chování sumců, ale do značné míry i oni sami: věda totiž tento druh popsala teprve roku 2017.

Noční hrátky

Ukázalo se, že aktivita sumců je řízená sluncem. Během dne tyto ryby ani nebyly vidět, jen občas jich několik vykouklo zpod kamenů v proudu. Ale jakmile se horké tropické odpoledne proměnilo v dusnou noc, začala se řeka jejich těly „vařit“: tisíce těchto ryb se začaly objevovat v nedalekých tůních a směřovat na stejné místo: k hladkým útesům.

Na pohled jejich chování vypadalo, jako by porušovalo fyzikální zákony – tělo slizké rybky by se na vlhké skále nemělo přece vůbec udržet. Ale když vědci analyzovali detailně jejich pohyby, zjistili, jakým trikem si pomáhají: sumci se přichytávají k mokrým skalám tím, že si pod břichem vytvářejí tlakovou vzduchovou bublinu, jako by měli gumovou přísavku.

Velké proč

Proč se sumci vydali na tento nebezpečný a podle videa pro mnohé neúspěšný výstup? Vědci dospěli k závěru, že sumci se s největší pravděpodobností vydali na cestu do svých rozmnožovacích oblastí v úzkých horských potocích.

Většina sumců, kteří se vydali na výstup, totiž byli dospělí jedinci a výstup se odehrál na začátku období dešťů, kdy ostatní ryby ze stejného říčního systému začínají své migrace kvůli rozmnožování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.