Tisíce sumců šplhaly na brazilskou skálu

Nahrávám video
Zdroj: Journal of Fish Biology

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.

Zpočátku vypadali jako čmeláci. Když ochránci přírody sledovali v listopadu 2024 kluzké skály za vodopády na řece Aquidauana, hned si na nich všimli neobvyklého „rojení“. Nešlo ale o hmyz, nýbrž o ryby. Přestože byli ekologové docela zkušení pozorovatelé, nic takového do té doby neviděli – a tak přivolali profesionální přírodovědce.

Ti dorazili na místo nedaleko města Rocha asi za týden a na kolmé skále spatřili totéž: hejna ryb, které se šplhaly, plazily a tiskly na kolmou skalní stěnu. Vědci zjistili, že se jedná o zástupce jediného druhu, a to sumce s latinským názvem Rhyacoglanis paranensis, kteří české jméno nemají. Kdyby ho měli, znamenalo by něco jako „sumec žijící v tekoucí vodě v oblasti Paraná“.

Biologové doposud nepozorovanou aktivitu těchto asi deseticentimetrových ryb zaznamenali na video, takže mohli i zpětně analyzovat, co přesně se stalo. Popsali to v odborném časopise Journal of Fish Biology, kde uvedli, že nové nebylo pouze chování sumců, ale do značné míry i oni sami: věda totiž tento druh popsala teprve roku 2017.

Noční hrátky

Ukázalo se, že aktivita sumců je řízená sluncem. Během dne tyto ryby ani nebyly vidět, jen občas jich několik vykouklo zpod kamenů v proudu. Ale jakmile se horké tropické odpoledne proměnilo v dusnou noc, začala se řeka jejich těly „vařit“: tisíce těchto ryb se začaly objevovat v nedalekých tůních a směřovat na stejné místo: k hladkým útesům.

Na pohled jejich chování vypadalo, jako by porušovalo fyzikální zákony – tělo slizké rybky by se na vlhké skále nemělo přece vůbec udržet. Ale když vědci analyzovali detailně jejich pohyby, zjistili, jakým trikem si pomáhají: sumci se přichytávají k mokrým skalám tím, že si pod břichem vytvářejí tlakovou vzduchovou bublinu, jako by měli gumovou přísavku.

Velké proč

Proč se sumci vydali na tento nebezpečný a podle videa pro mnohé neúspěšný výstup? Vědci dospěli k závěru, že sumci se s největší pravděpodobností vydali na cestu do svých rozmnožovacích oblastí v úzkých horských potocích.

Většina sumců, kteří se vydali na výstup, totiž byli dospělí jedinci a výstup se odehrál na začátku období dešťů, kdy ostatní ryby ze stejného říčního systému začínají své migrace kvůli rozmnožování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 15 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 18 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 22 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 22 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.