Ryby

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět uložila pokutu firmě BorsodChem MCHZ za znečištění Odry v prosinci předminulého roku. Firma se podle mluvčí inspekce znovu odvolala. Případ tak bude opět řešit ministerstvo životního prostředí (MŽP). Poprvé ČIŽP pokutu udělila minulý rok v září, v prosinci ale ministerstvo rozhodnutí zrušilo. Podle inspekce měla firma vypouštět do řeky kyanid a zinek, které mohly v prosinci roku 2024 otrávit desítky ryb.

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo pokutu společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry. Resort vyhověl odvolání firmy, které letos v září Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu za vypouštění zinku a kyanidů do řeky. Chemikálie mohly podle inspekce loni v prosinci otrávit desítky ryb. Případem se tak znovu bude zabývat ČIŽP.

Chobotnice nepoužívají všech osm chapadel stejně, ale některá z nich upřednostňují pro určité činnosti. Tvrdí to výzkumný tým pod vedením mořské bioložky Chelsea Benniceové z univerzity v Boca Raton. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.

Nevybuchlé hlavice raket V-1 pokrývají dno Lübecké zátoky na severu Německa ve stovkách kusů. A kolem nich se to jen hemží nejrůznějšími formami života, ukázala nová rozsáhlá studie.

Několikakilometrový úsek Jáchymovského potoka na Karlovarsku znečistila neznámá látka, uhynuly desítky ryb. Hasiči proto žádají obyvatele, aby vodu z potoka až do odvolání nepoužívali, a to zejména k napájení zvířat, zalévání nebo rekreačním aktivitám. Na místě zasahují složky integrovaného záchranného systému.

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.

Na řece Teplé, jednom z hlavních přítoků Ohře u Karlových Varů, staví vodohospodáři nový rybí přechod. Bude dvaapadesát metrů dlouhý, tři metry široký a jeho součástí bude i osmnáct tůní pro snadnější pohyb ryb po i proti proudu řeky. Přechod takto pomůže zejména pstruhům a mníkům, kterým v cestě proti proudu doteď brání jez. Ten budou ryby nově obeplouvat. Projekt vyjde zhruba na dvanáct milionů korun, hotovo by mělo být v listopadu.

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.

Hromadný úhyn ryb zaznamenali rybáři o víkendu v Modlanské nádrži na Teplicku. Kvůli vysokým teplotám chybí ve vodě kyslík. Jen za neděli odstranili rybáři a dobrovolníci z hladiny zhruba 4500 kilogramů uhynulých ryb, odklízecí práce budou pokračovat, informuje server Novinky.cz.

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Odhadem až pět tun ryb uhynulo v rybníku Míčovec ve Stonavě u Karviné. Zatím se neví proč. Tamní rybáři už velkou část z vody vylovili. Se zbytkem museli počkat, až povolí led. Případem už se zabývá policie spolu s vodohospodáři.

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.

Rybářstvím na jihu Čech letos v zimě pomohly mrazy. Led chrání před útoky kormoránů, kteří jinak, když je hladina volná, rybníky drancují. Ptačí predátoři ročně způsobí mnohamilionové škody. Ze zamrzlých rybníků se teď přesunuli na řeky.

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.