Ryby

V Norsku začali naplno zkoušet nový způsob kontroly mořských úlovků. Snímací zařízení pomocí umělé inteligence třídí už na lodích úlovky podle druhu, velikosti a váhy. Projekt vzniká za podpory Evropské unie. Ta si od něj slibuje, že usnadní rybářům dodržovat přísná pravidla lovu a umožní tím lépe chránit i stavy živočichů v oceánech.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

Zářijové povodně v České republice způsobily milionové škody mimo jiné i na chovných rybnících v Poodří. Velká voda odnesla podle prvních odhadů až sedmdesát procent ryb. Přesný rozsah škod začíná být zřejmý až teď, když začaly výlovy. Ve zmíněné oblasti budou pokračovat až do konce listopadu – ten největší, na rybníku Bezruč, proběhne příští pátek a sobotu. Podstatná část ryb skončila podle Rostislava Trybučka, jednatele Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko, v řekách. Tam budou mít podle něj málo potravy.

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti.

Chobotnice jsou výjimečně inteligentní tvorové. Ale jejich inteligence je úplně jiná než ta savců nebo ptáků, tvrdili celé roky vědci. Jenže v posledních letech se ukazuje, že chobotnice přece jen mají mnohem více společného s ostatními inteligentními tvory. Zejména co se týká schopností chobotnic spolupracovat – dokonce i s jinými živočišnými druhy.

Rybáři v jižních Čechách sčítají škody po povodních. První výlovy ukazují, že by škody na rybách mohly být v řádech milionů korun. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli zástupci oslovených rybářství a zástupce ředitele Rybářského sdružení České republiky Vít Kotlín. Výlovy jsou teprve na začátku. Většinu škod budou rybáři vědět v prosinci a konečné výsledky budou známe po jarních výlovech rybníků.

Asijský příbuzný našich úhořů si vyvinul pozoruhodnou schopnost, jak unikat dravým rybám. Přestože ho uloví a pozřou, ještě zdaleka nemají vyhráno, ukázala nová japonská studie.

Podle nové studie využívají rypouši severní v hlubinách Tichého oceánu sonarovou observatoř Ocean Networks Canada jako signál, pomocí kterého se snadno dostanou k hostině.

V souvislosti s vysokými teplotami ryby nejvíce ohrožuje nedostatek kyslíku. Jeho rozpustnost ve vodě s teplotou klesá a spotřeba rybami se zvyšuje. Klasické přehřátí organismu, jak ho lidé znají u teplokrevných živočichů, u ryb nehrozí. Teplo ale poškozuje ryby jinak, například jsou zranitelnější vůči parazitům. Každý rybí druh přitom začne reagovat při jiné teplotě.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se dostaly do vody. Ryby zemřely především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný, řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na farmách používají. Informovala o tom BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.

Zmocněnec firmy Energoaqua Vladimír Kurka ve své závěrečné řeči u Okresního soudu ve Vsetíně odmítl, že by společnost způsobila otravu řeky Bečvy z 20. září 2020. Spolu s podnikem je v případu obžalovaný také jeho ředitel Oldřich Havelka. Soud nemůže podle Kurky u obou obžalovaných rozhodnout jinak než o zproštění obžaloby. Podle státního zástupce řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Státní zástupce navrhl ve středu u vsetínského soudu uložit firmě Energoaqua obžalované v případu otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 peněžitý trest 21 milionů korun. Pro ředitele firmy Oldřicha Havelku, který je v kauze také obžalovaný, žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Japonsko vypustilo do moře další část dekontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima. Ani každodenní měření nepřesvědčilo Peking, aby zrušil zákaz dovozu mořských plodů ze země vycházejícího slunce. Satelitní snímky ale ukazují, že to nebrání čínským rybářským lodím, aby lovily u ostrovů Senkaku, o které vede Peking s Tokiem územní spory.

Vsetínský okresní soud skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18. a 19. října, na kdy soudkyně Ludmila Gerlová odročila hlavní líčení. Rozsudek by podle ní mohl soud vynést 23. října. V kauze jsou obžalovaní společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Podle soudního znalce Michaela Barchánka byla čistírna odpadních vod společnosti Energoaqua provozována nedbalým a neprofesionálním způsobem. Vsetínský okresní soud, který kauzu otravy Bečvy projednává, znalce z oboru ochrany přírody vyslechl prostřednictvím videokonference. Spolu s firmou Energoaqua je v případu obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku 20. září 2020 otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Z řeky Odry na jihu Polska nedaleko hranic s Českem vylovili tři desítky kilogramů uhynulých ryb. Oznámil to šéf Opolského vojvodství Slawomir Klosowski. Podle informací zveřejněných na internetových stránkách polské vlády byly nejspíš mrtvé ryby v řece několik dní a připluly z Česka. Vzorky tkání i vody míří na testy. Státní podnik Povodí Odry sdělil, že nejde o havárii.