Ryby strana 5 z 5

Projekt na záchranu karase obecného spouští Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. Ryba, která u nás kdysi patřila k nejběžnějším, je podle odborníků nyní na pokraji vyhynutí. Přišla totiž o své původní biotopy a škodí jí také invazní druh – karas stříbřitý.

Policie nezjistila žádné porušení zákona v případu květnového úhynu ryb v řece Bílině na Mostecku a Teplicku, jako příčinu stanovila infekci. Ryby v řece uhynuly 2. května. Vzorky, které odebral městský úřad v Bílině, ukázaly na bakteriální infekci, nic toxického nepotvrdil ani rozbor vzorků odebraných Povodím Ohře.

Rybáři, kteří se živí lovem lososů na západním pobřeží Spojených států, jsou znepokojeni vymíráním tohoto druhu v kalifornských řekách. Souvisí se zvýšenou teplotou vody a poklesem hladin. V řece Klamath umírají statisíce mladých lososů, na řece Sacramento podle expertů hrozí kvůli mimořádně teplému počasí téměř úplné vyhynutí nové generace ohrožených lososů čavyča a v řece Coloradu se těla lososů pokryla z teplé vody lézemi.

Pstruzi, kteří delší dobu žijí ve vodě kontaminované pervitinem, se stanou na droze závislými. Po jejich přemístění do jiného prostředí se na nich projevují abstinenční příznaky. Vyplývá to výzkumu týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Blatenští rybáři začali s jarními výlovy svých rybníků dřív než v předchozích letech. Snaží se tím snížit riziko, že by se zpozdili kvůli případné nákaze koronavirem. Na jaře loví hlavně násadové ryby, které si zákazníci objednali.

Objev latimérie podivné u pobřeží Jižní Afriky způsobil v roce 1938 obrovský rozruch. Tento tvor měl totiž podle všeho vymřít před 65 miliony lety. Latimérie vstoupila do učebnic jako prototyp „živoucí fosilie“ díky tomu, že její anatomie vypadala téměř stejně jako desítky milionů let staré zkameněliny. Nová studie ovšem ukázala, že i když se tělo latimérie změnilo jen málo, její geny vypráví úplně jiný příběh.

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

Mnoho skotských rybářů se kvůli nárůstu byrokracie po přechodném období po brexitu rozhodlo zastavit vývoz do Evropské unie. Když byla Velká Británie její součástí, nebyl problém dodat čerstvě vylovené langusty či hřebenatky už další den do obchodů ve Francii i jinde, teď už to ale nejde. Část rybářů agentuře Reuters řekla, že jejich podnik tyto dodatečné požadavky možná neustojí.

Už víc než rok platí takřka úplný zákaz výlovu tresky v Baltském moři. K omezení dovedl evropské úřady katastrofální úbytek této ryby v tamních vodách. Podle některých vědců nemusí ani zákaz pomoci. Regulace tvrdě dopadá i na polské rybáře, kteří se právě na tento druh často specializovali.

Podle v úterý zveřejněného listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na kterém se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy, přežila zářijovou otravu řeky Bečvy část ryb od všech druhů. Do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život.

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Biologové z Akademie věd od pátku v terénu zkoumají řeku Bečvu. Snaží se zjistit, v jaké kondici je po zářijové kyanidové otravě a říjnových povodních. Téměř dva měsíce od ekologické havárie dokumentují, kolik ryb a potravy pro ně v řece žije. Zajímají se o vytrávené úseky i o místa, která katastrofa nezasáhla. Vyšetřování otravy stále pokračuje. V pátek se katastrofou zabývala i sněmovna. Lidovci chtěli, aby požádala vládu o důkladné vyšetření. Kvůli nízkému počtu poslanců ale na hlasování nedošlo.

Životu v Bečvě, která byla na konci září kontaminovaná kyanidem, pomohly podle rybářů vydatné deště z uplynulých dnů. Zvýšené průtoky řeku naředily i pročistily. Kromě potravy do postižené oblasti Přerovska přinesly z horního toku také další ryby. Rybáři se navíc chystají tento týden vysadit parmy. Zákaz rybolovu na Bečvě platí i nadále.

Ministerstvo životního prostředí zadá studii ekologického stavu Bečvy, do které v září unikl kyanid. Řekl to šéf resortu Richard Brabec (ANO) v Senátu. Připustil, že stále není znám původce úniku jedovaté látky, úřady zatím jednoznačně potvrdily, že s únikem nemá nic společného valašskomeziříčská chemička DEZA, která spadá pod koncern Agrofert.

Do Bečvy se po ekologické havárii vrací život. Rybáři z Hranic začali vysazovat nové ryby, konkrétně ostroretky. Roční násadu v pátek lovili z chovného rybníka a třídili od plevelných ryb. V nádrži s okysličováním pak takzvané ročky převezli k Bečvě a po částech vypustili. Pokračovat budou i v sobotu. Drobné rybky by neměly mít problém se ve vodě uživit.

Tisíce ryb, včetně trofejních candátů a sumců, uhynuly v severočeské nádrži Farského nedaleko Horního Jiřetína. Rybáři z ní odvezli 1800 kilogramů uhynulých ryb, několik stovek dalších kusů se jim podařilo zachránit. Úhyn ryb spojují s propadem dna nádrže do bývalé důlní šachty.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohly chemikálie, které unikly do řeky Bečvy, pocházet z kanálu vedoucího z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Látku později inspektoři životního prostředí identifikovali jako kyanid. V řece kvůli otravě uhynuly desítky tun ryb. Voda je už znovu bezpečná.

V nádrži Farského v Horním Jiřetíně na Mostecku hromadně uhynuly stovky až tisíce kilogramů ryb. Oznámil to Jan Skalský z Českého rybářského svazu. V nádrži se zřejmě propadlo dno do bývalé podzemní šachty po těžbě uhlí. Hladina klesla o několik centimetrů, voda je zakalená došeda až doběla a je silně cítít po sirovodíku. Na místě platí dočasný zákaz rybolovu.

Kyanid, který způsobil úhyn desítek tun ryb v řece Bečvě ve Zlínském a Olomouckém kraji, se do vody dostal z vyústění kanálu v katastru Juřinky, která je místní částí Valašského Meziříčí. Na svém Twitteru o tom informovala policie. Už v sobotu policisté uvedli, že na kanál je napojeno mnoho společností, původce otravy kyanidem je však stále neznámý. Škody, které toxická látka způsobila, zatím nejsou vyčíslené. Společnost DEZA, která patří do koncernu Agrofert, zvažuje žalobu kvůli údajné pomluvě, že havárii způsobila ona.

Případ ekologické havárie, která zapříčinila masivní úhyn ryb v řece Bečvě, převzali od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vsetínští kriminalisté. Původce, který vodu otrávil kyanidem, zatím stále není známý. V práci pokračují rybáři, kteří stále vytahují z řeky uhynulé ryby, činnost jim ale komplikuje deštivé počasí. Škody zatím nejsou vyčísleny.

Desítky tun ryb v řece Bečvě otrávily kyanidy. Potvrdily to výsledky rozborů vzorků vody, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Radka Nastoupilová. Kontaminační mrak zničil na počátku týdne život bezmála na čtyřiceti kilometrech toku. Povodí Moravy se již podařilo koncentraci látky naředit vyššími odtoky z přehrad.