Australští vědci popsali 139 nových druhů zvířat. Včetně mravence, který pase housenky

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých – v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).

Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.

Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. „Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,“ uvedl Yeates.

Modrásek Hypochrysops piceata
Zdroj: CSIRO

Mnohonožka a bradáči

Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než tisícovku nohou (konkrétně 1306), nalezená asi šedesát metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii, nová horská žába a čtyři nové mořské ryby.

V posledním případě se tři z nových exemplářů řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují.

Tisícinohá mnohonožka Eumillipes persephone
Zdroj: CSIRO
Undarobius howarthi
Zdroj: CSIRO
Heteroclinus argyrospilos
Zdroj: CSIRO

Podle odborníků z CSIRO byla oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, ale tento proces měl zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
před 2 hhodinami

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
před 2 hhodinami

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 5 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
včera v 10:00
Načítání...