Australští vědci popsali 139 nových druhů zvířat. Včetně mravence, který pase housenky

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých – v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).

Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.

Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. „Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,“ uvedl Yeates.

Modrásek Hypochrysops piceata
Zdroj: CSIRO

Mnohonožka a bradáči

Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než tisícovku nohou (konkrétně 1306), nalezená asi šedesát metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii, nová horská žába a čtyři nové mořské ryby.

V posledním případě se tři z nových exemplářů řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují.

Tisícinohá mnohonožka Eumillipes persephone
Zdroj: CSIRO
Undarobius howarthi
Zdroj: CSIRO
Heteroclinus argyrospilos
Zdroj: CSIRO

Podle odborníků z CSIRO byla oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, ale tento proces měl zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.