Australští vědci popsali 139 nových druhů zvířat. Včetně mravence, který pase housenky

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých – v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).

Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.

Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. „Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,“ uvedl Yeates.

Modrásek Hypochrysops piceata
Zdroj: CSIRO

Mnohonožka a bradáči

Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než tisícovku nohou (konkrétně 1306), nalezená asi šedesát metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii, nová horská žába a čtyři nové mořské ryby.

V posledním případě se tři z nových exemplářů řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují.

Tisícinohá mnohonožka Eumillipes persephone
Zdroj: CSIRO
Undarobius howarthi
Zdroj: CSIRO
Heteroclinus argyrospilos
Zdroj: CSIRO

Podle odborníků z CSIRO byla oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, ale tento proces měl zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...