Hlubokomořským rybám se během života zásadně mění zrak, ukázal český výzkum

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů proto z genomu vymizela během evoluce –⁠ až na protein citlivý na zelenou barvu. Ta přitom ale v temnotě oceánských hlubin nehraje žádnou roli a nemá tedy zdánlivě smysl, aby si ryby neúčinné geny ponechávaly.

Teď ale vědci našli vysvětlení, které vyplývá ze životních změn těchto (vzhledově mnohdy bizarních) tvorů. V larválním stadiu totiž začínají svůj život v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Teprve za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života.

Právě „zelené“ čípky využívají larvy, protože potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami, a to i na molekulární úrovni. Vědci pro tento výzkum využili data o dvaceti druzích hlubokomořských ryb.

Pásovka štíhlá
Zdroj: Zuzana Musilová/UK

Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka –⁠ skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle vědců tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.

Různé druhy hlubokomořských ryb, stříbroočka teplomilná je úplně vpravo dole
Zdroj: Wikimedia Commons

Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.

Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.