Fond Neuron rozdělil mezi deset oceněných vědců osm milionů korun

Hematolog Josef Prchal, fyzik Václav Petříček a matematik David Preiss získali cenu Nadačního fondu Neuron za celoživotní přínos vědě. Každému z laureátů fond udělil 1,5 milionu korun. Rada Neuronu ocenila také sedm mladých nadaných vědců a vědkyň, dostanou po půl milionu korun. Letošní novinkou je ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu, s touto sekcí se nepojí finanční obnos. Ceny byly v úterý večer předány v Národním muzeu v Praze.

Uznávaný hematolog Josef Prchal se věnuje vědě i medicínské praxi. Na svém nynějším působišti, Utažské univerzitě v Salt Lake City, vybudoval komplexní laboratoř pro výzkum poruch červených krvinek.

15 minut
Studio ČT24: Ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Zástupci Neuronu zdůraznili, že se do světové vědy zapsal především podílem na odhalení původu krevních elementů ze společné krvetvorné kmenové buňky, objevem molekulární podstaty onemocnění Čuvašská erytrocytóza a také na příkladu Tibeťanů identifikoval geny odpovědné za adaptaci člověka na vysoké nadmořské výšky. Prchal je i externím profesorem Univerzity Karlovy (UK), kde před lety vystudoval. Vědec z Československa emigroval po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.

9 minut
Rozhovor s laureátem ceny Neuron Josefem Prchalem
Zdroj: ČT24

Vývojem systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur se proslavil Václav Petříček, který padesát let pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (AV). Petříček v osmdesátých letech vyvinul program JANA, který pojmenoval po své dceři. Program je podle Neuronu díky aktualizacím dosud široce používán laboratořemi po celém světě. Umožňuje zviditelnit strukturu krystalů, což značně urychlilo možnosti měření.

V současnosti se Petříček věnuje metodice řešení magnetických struktur z neutronových difrakčních dat. Měří uspořádání atomů v látkách, jejichž krystalová mříž je narušena takzvanou modulací. Výzkum mimo jiné přispívá k poznání elektronového uspořádání a chemických vazeb v těchto látkách.

Preiss se zasloužil i o prestižní grant

Ke špičkovým matematikům patří David Preiss, který působí na univerzitě ve Warwicku. Preiss je odborníkem na geometrickou teorii míry, která studuje interakci mezi geometrií a měřením velikosti, například ploch, v euklidovských i velmi obecných prostorech. Podle Neuronu jde o nezbytnou součást moderní matematické analýzy. Preiss také patří k vědcům, kteří pro svůj výzkum získali prestižní grant Evropské výzkumné rady.

Z mladých vědeckých nadějí dostal cenu za objasnění a teoretické propracování základních principů nové mikroskopické metody s ultravysokým rozlišením Prokop Hapala. Práce vědce z Fyzikálního ústavu AV jsou podle Neuronu zásadní k zobrazení atomů, vazeb a elektrických polí v molekulách. Hapala byl oceněn v oboru chemie.

10 minut
Rozhovor s laureátem ceny Neuron Prokopem Hapalou
Zdroj: ČT24

V sekci počítačových věd má cenu Martin Tancer. Fond Tancera ocenil za výsledky související s výpočetní složitostí problému vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru. Odborník pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK.

10 minut
Rozhovor s laureátkou ceny Neuron Jitkou Palich Fučíkovou
Zdroj: ČT24

Výzkumu nádorové imunologie a imunoterapie se věnuje laureátka v oboru medicína Jitka Palich Fučíková. Vědkyně spolupracuje na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic. Je také autorkou dvou mezinárodních patentů a desítek vědeckých publikací v recenzovaných časopisech. Palich Fučíková pracuje v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. 

Zdeborová řeší komplexní problémy pomocí neuronových sítí

Další kategorie cílí na výzkum v oboru fyziky. Letošní oceněnou je Lenka Zdeborová, která využívá metody fyziky pro problémy informatiky, kombinatoriky a strojového učení. Cílem je podle Neuronu pochopit, které komplexní vědecké problémy lze vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí. Zdeborová je od loňského roku profesorkou fyziky a informatiky na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne.

7 minut
Rozhovor s laureátkou ceny Neuron Zuzanou Musilovou
Zdroj: ČT24

Cenu v oblasti biologie má Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, a to za výzkum evolučních procesů ryb a inovativní přístup ke zkoumání jejich adaptací. Musilová zjistila, že rybí zrak je možné ovlivnit změnami v DNA. Tím získala mezinárodní ohlas. Vede skupinu studující evoluci smyslů u ryb.

Za novátorské aplikace spojitých metod v teorii grafů byl v sekci matematika oceněn Jan Hladký z Ústavu informatiky AV. Podle Neuronu k nejdůležitějším Hladkého výsledkům patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995.

Studiem rolí firem a start-upů v makroekonomice se zabývá Petr Sedláček, jenž dostal cenu Neuronu v oblasti společenských věd. Sedláček, který působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu, začíná v současnosti pracovat na univerzitě v Sydney. Uznávaný ekonom pravidelně publikuje v prestižních vědeckých časopisech a získal také grant Evropské výzkumné rady.

Mimořádné propojení

Nadační fond Neuron letos také poprvé předal cenu za mimořádné propojení vědy a byznysu –⁠ molekulárnímu biologovi a genetikovi Vítězslavu Bryjovi, organickému chemikovi Kamilu Paruchovi a transferáři Radoslavu Trautmannovi. Trojice stojí za akademickou spin-off společností CasInvent Pharma. Firma se zabývá vývojem léku proti leukémii.

10 minut
Studio 6 - Vyhlášení cen Nadačního fondu Neuron 2021
Zdroj: ČT24

Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 Karel Janeček. Od té doby fond ocenil 99 vědců a vědkyň. Veřejnost se může s laureáty a laureátkami setkat ve středu od 18:30 při debatě v pražském centru Opero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 22 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...