Osm excelentních vědců obdrželo v Národním muzeu Ceny Neuron 2019

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – obdrží rostlinný biolog Jiří Friml, který popsal zásadní význam rostlinného hormonu auxinu. Díky tomu objasnil, proč jsou rostliny odolnější než lidé.

Cenu Neuron za významný vědecký objev obdržel matematik Jan Nekovář, jehož matematické důkazy z oboru teorie čísel přispěly k udělení Fieldsovy medaile 2014, což je ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika.

2 minuty
Události: Vědecké ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Oceněna byla také šestice mladých talentovaných vědců: Vladimir Lotoreichik (matematika), Petr Kohout (biologie), Ondřej Pejcha (fyzika), Martin Balko (computer science), Michal Šimíček (medicína) a Lucie Kalousová (společenské vědy).

„Za deset let fungování Fondu jsme Cenami Neuron ocenili 85 špičkových vědců, českou vědu podpořili téměř 70 miliony korun, dostali jsme práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě. Jubilejní 10. předávání Cen Neuron se koná v Národním muzeu a v Pantheonu – v místě, které připomíná, že jsme národ s velkými jmény – to i těmi vědeckými. Věříme, že jména a příběhy laureátů letošních Cen Neuron opět zarezonují českou veřejností,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Během slavnostního večera předají letošním laureátům ocenění osobnosti napříč naší společností: Eva Jiřičná, Ondřej Vetchý, Petr Pavel, Tomáš Halík, Yemi a Tomáš Šebek.

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie:
Jiří Friml byl oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jiří Friml
Zdroj: Ceny Neuron

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,“ říká Jiří Friml.

Cena Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika:
Jan Nekovář byl oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Jan Nekovář
Zdroj: Ceny Neuron

„Udělení Ceny Neuron si velmi vážím. Dostávám se tak do vybrané společnosti těch, kteří cenu získali v letech minulých,“ říká Jan Nekovář.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru společenské vědy:
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Lucie Kalousová
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron je pro mě radost a čest, která mě bude motivovat k další práci v budoucích letech. Je pro mě i cenným důkazem, že si česká vědecká obec váží interdisciplinárního výzkumu snažícího se přispívat k řešení komplikovaných sociálních problémů nacházejících se mimo laboratoře,“ říká Lucie Kalousová.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru biologie:
Petr Kohout oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy. Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Petr Kohout
Zdroj: Ceny Neuron

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,“ říká Petr Kohout.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru fyzika:
Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Ondřej Pejcha
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci,“ říká Ondřej Pejcha.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru medicína:
Michal Šimíček byl oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoliv získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Michal Šimíček
Zdroj: Ceny Neuron

„Především je to velká pocta, povzbuzení a závazek do budoucnosti. Zároveň toto ocenění boří zažité předsudky o Ostravě jakožto čistě průmyslovém městu. Pokud se podaří sestavit kvalitní tým a vybudovat potřebné zázemí, špičkový biomedicínský výzkum lze dělat i v regionech mimo etablovaná vědecká centra,“ říká Michal Šimíček.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru computer science:
Martin Balko získal ocenění za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomocí použití počítačů.

Martin Balko
Zdroj: Ceny Neuron

„Získat tak prestižní cenu, jakou je Cena Neuron pro mladé vědce, je skutečně velká pocta a mám z toho velikou radost. Velice si cením jakékoli podpory vědy a myslím, že Ceny Neuron jsou skvělým způsobem, jak zvyšovat prestiž vědy v České republice a také motivaci mladých vědců, což obojí považuji za velmi důležité,“ říká Martin Balko.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru matematika:
Vladimir Lotoreichik byl oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

Vladimír Lotoreichik
Zdroj: Ceny Neuron


„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 55 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...