Osm excelentních vědců obdrželo v Národním muzeu Ceny Neuron 2019

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – obdrží rostlinný biolog Jiří Friml, který popsal zásadní význam rostlinného hormonu auxinu. Díky tomu objasnil, proč jsou rostliny odolnější než lidé.

Cenu Neuron za významný vědecký objev obdržel matematik Jan Nekovář, jehož matematické důkazy z oboru teorie čísel přispěly k udělení Fieldsovy medaile 2014, což je ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika.

2 minuty
Události: Vědecké ceny Neuron
Zdroj: ČT24

Oceněna byla také šestice mladých talentovaných vědců: Vladimir Lotoreichik (matematika), Petr Kohout (biologie), Ondřej Pejcha (fyzika), Martin Balko (computer science), Michal Šimíček (medicína) a Lucie Kalousová (společenské vědy).

„Za deset let fungování Fondu jsme Cenami Neuron ocenili 85 špičkových vědců, českou vědu podpořili téměř 70 miliony korun, dostali jsme práci našich vědců do širšího povědomí veřejnosti a rozvinuli moderní mecenášství ve vědě. Jubilejní 10. předávání Cen Neuron se koná v Národním muzeu a v Pantheonu – v místě, které připomíná, že jsme národ s velkými jmény – to i těmi vědeckými. Věříme, že jména a příběhy laureátů letošních Cen Neuron opět zarezonují českou veřejností,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně správní rady Fondu.

Během slavnostního večera předají letošním laureátům ocenění osobnosti napříč naší společností: Eva Jiřičná, Ondřej Vetchý, Petr Pavel, Tomáš Halík, Yemi a Tomáš Šebek.

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru biologie:
Jiří Friml byl oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jiří Friml
Zdroj: Ceny Neuron

„Ceny Neuron si vážím moc, více než jakéhokoliv jiného mezinárodního ocenění, co jsem kdy dostal. Je moc příjemné vědět, že o mě lidé doma vědí a cení si mé práce. A taky to beru jako ocenění všech mých kolegů rostlinářů z Česka, jsou opravdu skvělí, na světové úrovni a je s nimi radost pracovat,“ říká Jiří Friml.

Cena Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika:
Jan Nekovář byl oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Jan Nekovář
Zdroj: Ceny Neuron

„Udělení Ceny Neuron si velmi vážím. Dostávám se tak do vybrané společnosti těch, kteří cenu získali v letech minulých,“ říká Jan Nekovář.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru společenské vědy:
Lucie Kalousová oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. ve USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku), a jak se dá takovému silnému vztahu předejít.

Lucie Kalousová
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron je pro mě radost a čest, která mě bude motivovat k další práci v budoucích letech. Je pro mě i cenným důkazem, že si česká vědecká obec váží interdisciplinárního výzkumu snažícího se přispívat k řešení komplikovaných sociálních problémů nacházejících se mimo laboratoře,“ říká Lucie Kalousová.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru biologie:
Petr Kohout oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy. Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Petr Kohout
Zdroj: Ceny Neuron

„Cenu Neuron považuji za jedno z nejprestižnějších vědeckých ocenění v Česku, o kterém rozhodují přední odborníci z oboru. Získání tohoto ocenění na počátku vědecké kariéry beru především jako motivaci do dalšího výzkumu,“ říká Petr Kohout.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru fyzika:
Ondřej Pejcha byl oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Ondřej Pejcha
Zdroj: Ceny Neuron

„Cena Neuron pro mě znamená prestižní ocenění vědeckých výsledků, které jsem získal se svými spolupracovníky. Ocitám se tak ve společnosti lidí, kterých si vážím. Získání Ceny Neuron pro mě představuje především závazek do budoucna vykonávat co nejlépe svou práci,“ říká Ondřej Pejcha.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru medicína:
Michal Šimíček byl oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoliv získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridge, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Michal Šimíček
Zdroj: Ceny Neuron

„Především je to velká pocta, povzbuzení a závazek do budoucnosti. Zároveň toto ocenění boří zažité předsudky o Ostravě jakožto čistě průmyslovém městu. Pokud se podaří sestavit kvalitní tým a vybudovat potřebné zázemí, špičkový biomedicínský výzkum lze dělat i v regionech mimo etablovaná vědecká centra,“ říká Michal Šimíček.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru computer science:
Martin Balko získal ocenění za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomocí použití počítačů.

Martin Balko
Zdroj: Ceny Neuron

„Získat tak prestižní cenu, jakou je Cena Neuron pro mladé vědce, je skutečně velká pocta a mám z toho velikou radost. Velice si cením jakékoli podpory vědy a myslím, že Ceny Neuron jsou skvělým způsobem, jak zvyšovat prestiž vědy v České republice a také motivaci mladých vědců, což obojí považuji za velmi důležité,“ říká Martin Balko.

Cena Neuron pro mladé talentované vědce v oboru matematika:
Vladimir Lotoreichik byl oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.

Vladimír Lotoreichik
Zdroj: Ceny Neuron


„Jsem sebekritický člověk, a tak jsem překvapen, že jsem Cenu Neuron obdržel. Těší mě, že je můj výzkum takto oceněn. Motivuje mě to do další práce a zároveň cítím velkou odpovědnost,“ říká Vladimir Lotoreichik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladá žena s cystickou fibrózou podstoupila v Motole třetí transplantaci plic

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.
před 1 hhodinou

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 2 hhodinami

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
před 3 hhodinami

Průzkum: Výdaje velkých firem na AI dál vzrostou, propouštět se má minimálně

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.
včera v 13:24

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
včera v 09:00

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025
Načítání...