Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Některé evropské země se s nástupem meteorologické zimy potýkají s neobvykle rychlým a silným nástupem chřipky. Podle údajů ze Španělska a Velké Británie, které patří mezi nejpostiženější země, přišla letošní chřipková vlna o čtyři až sedm týdnů dříve, než je běžné. V současné době už se nástup infekční choroby projevuje v nemocnicích.

Problematická není jen rychlost šíření a brzký příchod, ale také fakt, že významnou roli hraje nová varianta chřipky – subtyp K viru H3N2. Podle španělských expertů se snadněji šíří a také je odolnější vůči imunitě vyvolané očkováním.

Riziková změna

Hlavní riziko se podle evropských zdravotnických úřadů týká zranitelných osob: starších lidí, pacientů s oslabeným imunitním systémem nebo lidí s chronickými onemocněními. Vir může způsobit více hospitalizací a komplikací, protože je natolik odlišný od těch v minulých letech, že útočí i na lidi, kteří se spoléhají na to, že jsou chránění očkováním nebo překonanou nemocí.

„Z historie víme, že právě kmen H3N2 obvykle způsobuje těžší průběh nemoci, zejména u starších osob a lidí s chronickými potížemi. U nové subvarianty, označované jako podskupina K (J.2.4.1), se během léta objevilo sedm nových mutací. Zdá se, že to zvyšuje nakažlivost – první odhady reprodukčního čísla R stouply z obvyklých 1,2 na 1,4. To je u sezonní chřipky znepokojivý skok,“ přiblížil pro ČT24 virolog Jan Pačes.

Nahrávám video

Tato změna v chřipkové sezoně je problém také proto, že v této době se řada zranitelných lidí začíná proti chřipce teprve očkovat, což teď už ale nestihnou. A i kdyby to stihli, nemusí jim vakcína z výše popsaných důvodů tolik pomoci. A nejen vakcína, ale ani předchozí infekce, naznačují současné výzkumy.

Řešení je jednoduché

Podle španělských zdravotnických úřadů je ideální postup proti chřipce stále stejný: „Co nejdříve očkovat ohrožené skupiny, včas zahájit antivirovou léčbu u infikovaných osob s vyšším rizikem závažného onemocnění a zvážit použití antivirotik jako profylaxe, pokud jsou ohniska nákazy zjištěna v citlivých zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Kromě toho je důležité pokračovat v udržování řádného epidemiologického dohledu.“

Očkování sice nemůže zastavit ani zdaleka všechny případy nákazy, ale mělo by snížit počet vážně nemocných natolik, aby lékaři zvládali bez problémů ty nakažené, kteří k nim doputují. Britská data ukazují, že vakcína pro období 2025 až 2026 je v současné době ze 70 až 75 procent účinná v prevenci hospitalizace dětí ve věku od 2 do 17 let a z 30 až 40 procent účinná u dospělých.

Existuje ale také celá řada dalších preventivních opatření: mezi ně patří dobré větrání uzavřených prostor, mytí rukou či opatrnější interakce s lidmi, kteří mohou být nakažení.

Některé části Španělska, konkrétně Andalusie, zavádějí i další opatření, která se projevují ve veřejném prostoru. Tamní autority doporučily používání roušek pro zaměstnance a osoby navštěvující veřejné a soukromé zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče (domovy pro seniory, centra pro osoby se zdravotním postižením). Podobná doporučení vydala i Velká Británie – experti vyzvali občany, aby nosili venku roušku, pokud se necítí dobře, a povzbuzují ty, kteří mají nárok na očkování, aby se nechali očkovat.

Velká Británie se podle deníku Independent obává, že to nejhorší teprve přijde a že hlavní vlna zemi zasáhne těsně před Vánocemi. Jak Španělsko, tak i Velká Británie přitom hlásí, že oproti loňskému roku stoupl počet hospitalizací kvůli chřipce asi o padesát procent.

A co Česko?

V Česku se zatím evropské zvýšení nemocnosti do statistik příliš nepropsalo, říká zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne. Pravděpodobně ale vzhledem k propojenosti moderního světa dorazí.

SZÚ tak vyzývá: „Vzhledem k tomu, že v letošní sezoně začala v Evropě chřipková aktivita přibližně o tři až čtyři týdny dříve než v minulých letech, vyzýváme zájemce o očkování, aby se nechali očkovat co nejdříve. Podle nám dostupných informací je v Česku k dispozici již jen omezené množství vakcín proti chřipce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 2 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 3 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 4 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 23 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 23 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánovčera v 14:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.