Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Některé evropské země se s nástupem meteorologické zimy potýkají s neobvykle rychlým a silným nástupem chřipky. Podle údajů ze Španělska a Velké Británie, které patří mezi nejpostiženější země, přišla letošní chřipková vlna o čtyři až sedm týdnů dříve, než je běžné. V současné době už se nástup infekční choroby projevuje v nemocnicích.

Problematická není jen rychlost šíření a brzký příchod, ale také fakt, že významnou roli hraje nová varianta chřipky – subtyp K viru H3N2. Podle španělských expertů se snadněji šíří a také je odolnější vůči imunitě vyvolané očkováním.

Riziková změna

Hlavní riziko se podle evropských zdravotnických úřadů týká zranitelných osob: starších lidí, pacientů s oslabeným imunitním systémem nebo lidí s chronickými onemocněními. Vir může způsobit více hospitalizací a komplikací, protože je natolik odlišný od těch v minulých letech, že útočí i na lidi, kteří se spoléhají na to, že jsou chránění očkováním nebo překonanou nemocí.

„Z historie víme, že právě kmen H3N2 obvykle způsobuje těžší průběh nemoci, zejména u starších osob a lidí s chronickými potížemi. U nové subvarianty, označované jako podskupina K (J.2.4.1), se během léta objevilo sedm nových mutací. Zdá se, že to zvyšuje nakažlivost – první odhady reprodukčního čísla R stouply z obvyklých 1,2 na 1,4. To je u sezonní chřipky znepokojivý skok,“ přiblížil pro ČT24 virolog Jan Pačes.

Nahrávám video

Tato změna v chřipkové sezoně je problém také proto, že v této době se řada zranitelných lidí začíná proti chřipce teprve očkovat, což teď už ale nestihnou. A i kdyby to stihli, nemusí jim vakcína z výše popsaných důvodů tolik pomoci. A nejen vakcína, ale ani předchozí infekce, naznačují současné výzkumy.

Řešení je jednoduché

Podle španělských zdravotnických úřadů je ideální postup proti chřipce stále stejný: „Co nejdříve očkovat ohrožené skupiny, včas zahájit antivirovou léčbu u infikovaných osob s vyšším rizikem závažného onemocnění a zvážit použití antivirotik jako profylaxe, pokud jsou ohniska nákazy zjištěna v citlivých zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Kromě toho je důležité pokračovat v udržování řádného epidemiologického dohledu.“

Očkování sice nemůže zastavit ani zdaleka všechny případy nákazy, ale mělo by snížit počet vážně nemocných natolik, aby lékaři zvládali bez problémů ty nakažené, kteří k nim doputují. Britská data ukazují, že vakcína pro období 2025 až 2026 je v současné době ze 70 až 75 procent účinná v prevenci hospitalizace dětí ve věku od 2 do 17 let a z 30 až 40 procent účinná u dospělých.

Existuje ale také celá řada dalších preventivních opatření: mezi ně patří dobré větrání uzavřených prostor, mytí rukou či opatrnější interakce s lidmi, kteří mohou být nakažení.

Některé části Španělska, konkrétně Andalusie, zavádějí i další opatření, která se projevují ve veřejném prostoru. Tamní autority doporučily používání roušek pro zaměstnance a osoby navštěvující veřejné a soukromé zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče (domovy pro seniory, centra pro osoby se zdravotním postižením). Podobná doporučení vydala i Velká Británie – experti vyzvali občany, aby nosili venku roušku, pokud se necítí dobře, a povzbuzují ty, kteří mají nárok na očkování, aby se nechali očkovat.

Velká Británie se podle deníku Independent obává, že to nejhorší teprve přijde a že hlavní vlna zemi zasáhne těsně před Vánocemi. Jak Španělsko, tak i Velká Británie přitom hlásí, že oproti loňskému roku stoupl počet hospitalizací kvůli chřipce asi o padesát procent.

A co Česko?

V Česku se zatím evropské zvýšení nemocnosti do statistik příliš nepropsalo, říká zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne. Pravděpodobně ale vzhledem k propojenosti moderního světa dorazí.

SZÚ tak vyzývá: „Vzhledem k tomu, že v letošní sezoně začala v Evropě chřipková aktivita přibližně o tři až čtyři týdny dříve než v minulých letech, vyzýváme zájemce o očkování, aby se nechali očkovat co nejdříve. Podle nám dostupných informací je v Česku k dispozici již jen omezené množství vakcín proti chřipce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 11 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 18 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 19 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.