Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Některé evropské země se s nástupem meteorologické zimy potýkají s neobvykle rychlým a silným nástupem chřipky. Podle údajů ze Španělska a Velké Británie, které patří mezi nejpostiženější země, přišla letošní chřipková vlna o čtyři až sedm týdnů dříve, než je běžné. V současné době už se nástup infekční choroby projevuje v nemocnicích.

Problematická není jen rychlost šíření a brzký příchod, ale také fakt, že významnou roli hraje nová varianta chřipky – subtyp K viru H3N2. Podle španělských expertů se snadněji šíří a také je odolnější vůči imunitě vyvolané očkováním.

Riziková změna

Hlavní riziko se podle evropských zdravotnických úřadů týká zranitelných osob: starších lidí, pacientů s oslabeným imunitním systémem nebo lidí s chronickými onemocněními. Vir může způsobit více hospitalizací a komplikací, protože je natolik odlišný od těch v minulých letech, že útočí i na lidi, kteří se spoléhají na to, že jsou chránění očkováním nebo překonanou nemocí.

„Z historie víme, že právě kmen H3N2 obvykle způsobuje těžší průběh nemoci, zejména u starších osob a lidí s chronickými potížemi. U nové subvarianty, označované jako podskupina K (J.2.4.1), se během léta objevilo sedm nových mutací. Zdá se, že to zvyšuje nakažlivost – první odhady reprodukčního čísla R stouply z obvyklých 1,2 na 1,4. To je u sezonní chřipky znepokojivý skok,“ přiblížil pro ČT24 virolog Jan Pačes.

Nahrávám video

Tato změna v chřipkové sezoně je problém také proto, že v této době se řada zranitelných lidí začíná proti chřipce teprve očkovat, což teď už ale nestihnou. A i kdyby to stihli, nemusí jim vakcína z výše popsaných důvodů tolik pomoci. A nejen vakcína, ale ani předchozí infekce, naznačují současné výzkumy.

Řešení je jednoduché

Podle španělských zdravotnických úřadů je ideální postup proti chřipce stále stejný: „Co nejdříve očkovat ohrožené skupiny, včas zahájit antivirovou léčbu u infikovaných osob s vyšším rizikem závažného onemocnění a zvážit použití antivirotik jako profylaxe, pokud jsou ohniska nákazy zjištěna v citlivých zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Kromě toho je důležité pokračovat v udržování řádného epidemiologického dohledu.“

Očkování sice nemůže zastavit ani zdaleka všechny případy nákazy, ale mělo by snížit počet vážně nemocných natolik, aby lékaři zvládali bez problémů ty nakažené, kteří k nim doputují. Britská data ukazují, že vakcína pro období 2025 až 2026 je v současné době ze 70 až 75 procent účinná v prevenci hospitalizace dětí ve věku od 2 do 17 let a z 30 až 40 procent účinná u dospělých.

Existuje ale také celá řada dalších preventivních opatření: mezi ně patří dobré větrání uzavřených prostor, mytí rukou či opatrnější interakce s lidmi, kteří mohou být nakažení.

Některé části Španělska, konkrétně Andalusie, zavádějí i další opatření, která se projevují ve veřejném prostoru. Tamní autority doporučily používání roušek pro zaměstnance a osoby navštěvující veřejné a soukromé zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče (domovy pro seniory, centra pro osoby se zdravotním postižením). Podobná doporučení vydala i Velká Británie – experti vyzvali občany, aby nosili venku roušku, pokud se necítí dobře, a povzbuzují ty, kteří mají nárok na očkování, aby se nechali očkovat.

Velká Británie se podle deníku Independent obává, že to nejhorší teprve přijde a že hlavní vlna zemi zasáhne těsně před Vánocemi. Jak Španělsko, tak i Velká Británie přitom hlásí, že oproti loňskému roku stoupl počet hospitalizací kvůli chřipce asi o padesát procent.

A co Česko?

V Česku se zatím evropské zvýšení nemocnosti do statistik příliš nepropsalo, říká zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne. Pravděpodobně ale vzhledem k propojenosti moderního světa dorazí.

SZÚ tak vyzývá: „Vzhledem k tomu, že v letošní sezoně začala v Evropě chřipková aktivita přibližně o tři až čtyři týdny dříve než v minulých letech, vyzýváme zájemce o očkování, aby se nechali očkovat co nejdříve. Podle nám dostupných informací je v Česku k dispozici již jen omezené množství vakcín proti chřipce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.