Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.

Některé evropské země se s nástupem meteorologické zimy potýkají s neobvykle rychlým a silným nástupem chřipky. Podle údajů ze Španělska a Velké Británie, které patří mezi nejpostiženější země, přišla letošní chřipková vlna o čtyři až sedm týdnů dříve, než je běžné. V současné době už se nástup infekční choroby projevuje v nemocnicích.

Problematická není jen rychlost šíření a brzký příchod, ale také fakt, že významnou roli hraje nová varianta chřipky – subtyp K viru H3N2. Podle španělských expertů se snadněji šíří a také je odolnější vůči imunitě vyvolané očkováním.

Riziková změna

Hlavní riziko se podle evropských zdravotnických úřadů týká zranitelných osob: starších lidí, pacientů s oslabeným imunitním systémem nebo lidí s chronickými onemocněními. Vir může způsobit více hospitalizací a komplikací, protože je natolik odlišný od těch v minulých letech, že útočí i na lidi, kteří se spoléhají na to, že jsou chránění očkováním nebo překonanou nemocí.

„Z historie víme, že právě kmen H3N2 obvykle způsobuje těžší průběh nemoci, zejména u starších osob a lidí s chronickými potížemi. U nové subvarianty, označované jako podskupina K (J.2.4.1), se během léta objevilo sedm nových mutací. Zdá se, že to zvyšuje nakažlivost – první odhady reprodukčního čísla R stouply z obvyklých 1,2 na 1,4. To je u sezonní chřipky znepokojivý skok,“ přiblížil pro ČT24 virolog Jan Pačes.

Nahrávám video
Subtyb B chřipkového viru
Zdroj: ČT24

Tato změna v chřipkové sezoně je problém také proto, že v této době se řada zranitelných lidí začíná proti chřipce teprve očkovat, což teď už ale nestihnou. A i kdyby to stihli, nemusí jim vakcína z výše popsaných důvodů tolik pomoci. A nejen vakcína, ale ani předchozí infekce, naznačují současné výzkumy.

Řešení je jednoduché

Podle španělských zdravotnických úřadů je ideální postup proti chřipce stále stejný: „Co nejdříve očkovat ohrožené skupiny, včas zahájit antivirovou léčbu u infikovaných osob s vyšším rizikem závažného onemocnění a zvážit použití antivirotik jako profylaxe, pokud jsou ohniska nákazy zjištěna v citlivých zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. Kromě toho je důležité pokračovat v udržování řádného epidemiologického dohledu.“

Očkování sice nemůže zastavit ani zdaleka všechny případy nákazy, ale mělo by snížit počet vážně nemocných natolik, aby lékaři zvládali bez problémů ty nakažené, kteří k nim doputují. Britská data ukazují, že vakcína pro období 2025 až 2026 je v současné době ze 70 až 75 procent účinná v prevenci hospitalizace dětí ve věku od 2 do 17 let a z 30 až 40 procent účinná u dospělých.

Existuje ale také celá řada dalších preventivních opatření: mezi ně patří dobré větrání uzavřených prostor, mytí rukou či opatrnější interakce s lidmi, kteří mohou být nakažení.

Některé části Španělska, konkrétně Andalusie, zavádějí i další opatření, která se projevují ve veřejném prostoru. Tamní autority doporučily používání roušek pro zaměstnance a osoby navštěvující veřejné a soukromé zdravotnické zařízení a zařízení sociální péče (domovy pro seniory, centra pro osoby se zdravotním postižením). Podobná doporučení vydala i Velká Británie – experti vyzvali občany, aby nosili venku roušku, pokud se necítí dobře, a povzbuzují ty, kteří mají nárok na očkování, aby se nechali očkovat.

Velká Británie se podle deníku Independent obává, že to nejhorší teprve přijde a že hlavní vlna zemi zasáhne těsně před Vánocemi. Jak Španělsko, tak i Velká Británie přitom hlásí, že oproti loňskému roku stoupl počet hospitalizací kvůli chřipce asi o padesát procent.

A co Česko?

V Česku se zatím evropské zvýšení nemocnosti do statistik příliš nepropsalo, říká zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z minulého týdne. Pravděpodobně ale vzhledem k propojenosti moderního světa dorazí.

SZÚ tak vyzývá: „Vzhledem k tomu, že v letošní sezoně začala v Evropě chřipková aktivita přibližně o tři až čtyři týdny dříve než v minulých letech, vyzýváme zájemce o očkování, aby se nechali očkovat co nejdříve. Podle nám dostupných informací je v Česku k dispozici již jen omezené množství vakcín proti chřipce.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...