Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.
Příští globální pandemii způsobí chřipka, předpokládají vědci. Obávají se ale také nemoci X
Na konci dubna proběhne v Barceloně světový kongres epidemiologů a expertů na infekční nemoci. Účastníci byli už předem požádáni, aby každý seřadil možné pandemické hrozby podle toho, jak moc je považují za pravděpodobné. Před konferencí výsledky vyšly v odborném časopise Travel Medicine and Infectious Disease.
Vědci nejčastěji považují za nemoc s největším pandemickým potenciálem chřipku; tu umístilo na první místo seznamu 57 procent z nich, 17 procent ji dalo na druhé místo. Na druhém místě se umístila „nemoc X“, kterou na první místo zařadilo 21 procent respondentů. A na třetí pozici skončil covid-19, který považuje za nejhrozivější chorobu osm procent expertů. Nemoc X je přitom choroba, která zatím neexistuje, respektive doposud nepopsaný patogen, který se může teprve objevit. Před rokem 2019 by se dal za nemoc X označit právě covid.
Na čtvrtém a pátém místě se shodně umístily virus krymsko-konžské hemoragické horečky a virus eboly, oba zařadilo na první místo největší pandemické hrozby 1,6 procenta respondentů. Na dalších pozicích skončily virus Nipah, henipavirus a virus horečky Rift Valley.
Nemoc X je název, který vědci a Světová zdravotnická organizace dali neznámému patogenu, který by se mohl v budoucnu objevit a způsobit vážnou mezinárodní epidemii nebo pandemii. V únoru 2018 byla nemoc X zařazena na aktualizovaný seznam nemocí, u nichž by investice do výzkumu a vývoje měly být mezinárodní prioritou, seznam vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).
Samotná nemoc X je hypotetická, neexistuje. Koncept nemoci X ale popisuje velmi reálnou a rostoucí hrozbu pro lidské zdraví, na kterou se svět musí lépe připravit. Poslední nemocí X, která se objevila, byl virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19.
Nikdo nedokáže předpovědět, kde a kdy se objeví další nemoc X. Jisté však je, že budoucí nemoc X existuje a v určitém okamžiku se přenese ze zvířat na lidi a začne se šířit v podobě epidemie. Nedávná historie nám ukazuje, že epidemie patogenů schopných způsobit závažná onemocnění a smrt lidí jsou stále častější. Jen v 21. století došlo k propuknutí SARS-CoV-1, MERS, zika a mnoha dalších nových a znovu se objevujících virových onemocnění.
Výzkum publikovaný v roce 2022 zjistil, že pravděpodobnost pandemie s podobným dopadem, jako měl covid-19, je přibližně 1:50 v každém roce. To znamená, že celoživotní pravděpodobnost, že někdo, kdo čte tento článek, zažije pandemii podobnou covidu, je asi 38 procent. K tomuto zvyšujícímu se riziku významně přispívají změny životního prostředí.
Jak snížit hrozbu příští pandemie
Světová zdravotnická organizace (WHO) představila komplexní plán výzkumu a vývoje pro prevenci epidemií, který se zaměřuje na klíčové infekční nemoci, jež významně ohrožují veřejné zdraví. Tyto nemoci vybrali experti po důkladném vyhodnocení s přihlédnutím k faktorům, jako je přenosnost, infekčnost, závažnost a jejich vývojový potenciál.
Účastníci měli za úkol seřadit různé patogeny na základě jejich vnímaného rizika vyvolání pandemie, přičemž šlo o nemoci uvedené v plánu výzkumu a vývoje WHO a další patogeny. Odborníci mohli seřadit 14 patogenů (13 reálných a nemoc X) podle jejich vnímaného rizika a také navrhnout patogeny, které na předloženém seznamu nebyly. Každý patogen obdržel skóre na základě svých pozic. Celkem autoři studie dostali 187 odpovědí od odborníků na infekční nemoci z 57 různých zemí.
„Studie odhalila, že chřipka, nemoc X, SARS-CoV-1, SARS-CoV-2 a virus ebola jsou z hlediska jejich pandemického potenciálu nejvíce znepokojující patogeny. Vyznačují se přenosností prostřednictvím kapének v dýchání a historií předchozích epidemických nebo pandemických výskytů,“ doplňují autoři.
Proč právě chřipka zůstává stále největší pandemickou hrozbou? „Každou zimu máme chřipkovou sezonu,“ dodávají výzkumníci. „Dalo by se říci, že to znamená, že každou zimu dochází k malým pandemiím. Jsou víceméně pod kontrolou, protože různé kmeny nejsou dostatečně virulentní. Přesto se každou sezonu příslušné kmeny mění, což je důvod, proč můžeme chřipkou onemocnět několikrát za život a vakcíny se rok od roku mění. V případě, že se nový kmen stane virulentnějším, můžeme o tuto kontrolu přijít.“
