Dosavadní výzkumy naznačovaly, že život v osamělosti je u starších lidí spojený častěji se vznikem demence. Rozsáhlá americká studie ale naznačuje pravý opak.
Život v manželství bývá spojovaný s pozitivními dopady na zdraví tělesné i duševní. Proto jsou překvapivé výsledky výzkumu vědců z Floridy, kteří srovnávali riziko vzniku demence u lidí žijících v manželství a mimo něj. Ukázalo se, že rozvedení a nikdy nesezdaní starší dospělí měli pod dobu osmnácti let, kdy je vědci sledovali, nižší riziko vzniku demence než ti sezdaní.
Podle autorů studie je to v rozporu s dlouholetými názory ve výzkumu veřejného zdraví a stárnutí. Dosavadní studie přinášely dost rozdílné výsledky: některé uvádějí vyšší riziko demence u nesezdaných osob, zatímco jiné nezjistily žádnou souvislost a další zase objevily opačné výsledky.
Vliv partnerských vztahů na vznik demence ve stáří je přitom velmi důležitý. Už jen proto, že v současnosti žije bez manžela nebo manželky v seniorském věku více lidí než kdykoliv dříve. Vědět, jestli tato část jejich životního stylu není riziková, je důležitá nejen z hlediska individuálního zdraví, ale také s ohledem na zdraví veřejné.
Čtyřiadvacet tisíc zkoumaných
Autoři výzkumu do něj zařadili skrze americké Národní koordinační centrum pro Alzheimerovu chorobu více než čtyřiadvacet tisíc lidí, kteří na počátku studie netrpěli Alzheimerovou chorobou. Pak všechny jednou za rok prohlédli vyškolení lékaři, kteří posuzovali kognitivní funkce a případně jejich úpadek, jenž bývá spojený s nástupem demence.
Celkem takhle vědci sledovali zkoumané po dobu osmnácti let. Obří databázi pak vyhodnotili a hledali v ní spoustu možných souvislostí. V této větvi výzkumu je zajímal vliv rodinného stavu. Brali v úvahu i různé vedlejší faktory, jako jsou demografické či genetické a další proměnné, jež by mohly výsledky ovlivnit.
Ukázalo se, že v porovnání s ženatými účastníky vykazovali rozvedení nebo nikdy neprovdaní účastníci trvale nižší riziko vzniku demence po celou dobu studie. Demence byla diagnostikována u 20,1 procenta celkového vzorku. Mezi ženatými a vdanými účastníky se demence během sledovaného období rozvinula u 21,9 procenta. Výskyt byl stejný u ovdovělých účastníků (21,9 procenta), ale výrazně nižší u rozvedených (12,8 procenta) a nikdy neprovdaných účastníků (12,4 procenta).
Rizikové vzorce se jevily o něco silnější u mužů a mladších lidí. I u nich se ale souvislost mezi demencí a manželstvím našla, což naznačuje, že tento vztah platí pro celou řadu demografických a klinických podskupin.
Vědci zatím neřešili, zda je v manželství opravdu něco, co by zvyšovalo pravděpodobnost vzniku demence, anebo jestli nemůže být vztah opačný: tedy, jestli třeba lidé s tendencemi ke vzniku demence nehledají oporu v manželství.
