Alzheimerova choroba

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Fenomén sudoku slaví výročí, před dvaceti lety ho místo křížovky poprvé otiskl britský list The Times. Popularita rébusu se rychle rozšířila i do zbytku západního světa. Podle odborníků je navíc jeho luštění prospěšné také pro lidské zdraví. „Jsou výzkumy, kde bylo zjištěno, že to cvičí mozek natolik, že to předchází Alzheimerově chorobě,“ uvedla manažerka vzdělávacího centra Didaktikon Tereza Martínková Bártlová.

Nadváhou nebo obezitou trpí více než šedesát procent obyvatel Česka. Řada z nich se snaží zhubnout pomocí léků. Od září je v tuzemsku dostupný nový lék s účinnou látkou tirzepatid. Má velký efekt na úbytek hmotnosti, přitom se aplikuje jen jednou týdně. Injekce ale stojí tisíce korun měsíčně a pojišťovny je zatím nehradí.

V laboratorně pěstovaných modelech mozku sledují výzkumníci z brněnské lékařské fakulty rozvoj Alzheimerovy choroby. Takzvané mozkové organoidy jsou miniaturní, mají jen několik milimetrů. Vědci díky nim chtějí dospět až k prvotní příčině choroby. Dosavadní výsledky bádání publikoval vědecký časopis Cell Reports.

Alzheimerova choroba nebolí a ne vždy se její nástup podaří zachytit včas. S rozpoznáním prvních příznaků má pomoci nová aplikace. Na jejím vývoji pracovali odborníci z Pražského inovačního institutu společně s ČVUT a Národním ústavem duševního zdraví. Zatím si ji může vyzkoušet jen omezený počet lidí, přístupná všem by měla být už na jaře.

Přes 150 tisíc lidí může trpět Alzheimerovou chorobou, které byl ve čtvrtek věnován mezinárodní den. Podle pojišťoven i pacientských organizací zároveň s tím narůstají počty lidí, kterým je tato nemoc diagnostikována. Způsobuje nezvratné změny v mozku a zatím není léčitelná. Některé seniorské domovy se proto snaží prodloužit soběstačnost nemocného v rámci svých nových projektů.

Regina Rázlová a Karel Roden se potkali při natáčení dramatu Tancuj, Matyldo. Příběh o rodině, do níž vstoupila vážná nemoc, vychází z osobní zkušenosti režiséra snímku Petra Slavíka a jeho ženy Nataši, která je autorkou scénáře. První ukázku tvůrci zveřejňují u příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby, která připadá na 21. září.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Domov seniorů a domov se zvláštním režimem, který se staví v Hrádku nad Nisou na Liberecku, převezme v budoucnu  kraj. Opozice to ale kritizuje, podle Strany zelených je postup kraje diskriminační a hejtman Martin Půta (SLK) protěžuje své město. Před dvěma lety při předávání dvou domovů seniorů Liberci argumentoval tím, že starat se o seniory je úlohou zejména městských samospráv, uvedl v tiskové zprávě spolupředseda libereckých Zelených Jindřich Felcman. Půta kritiku odmítá.

Alzheimerova choroba možná poškozuje už embryo, ale dopady se projeví teprve o desítky let později, zněla jedna z hypotéz o původu nemoci. Tým vědců z Pařížského mozkového institutu pro ni teď našel první náznaky důkazů.

Už delší dobu některé studie i praxe naznačují, že by očkování mohla chránit nejen proti nemocem, proti nimž jsou navržená, ale nepřímo i jinak. V poslední době přibývá důkazů, že se to týká i vakcíny proti chřipce, která by mohla fungovat jako ochrana proti vzniku obávané Alzheimerovy nemoci.

Ve vesničce Landais v jihozápadní Francii je jen málo stresu a hodně smíchu. Nechybí ani hudba a místní obyvatele lze spatřit, jak tančí, a to na kurzech i na návsi. Za úsměvy se však skrývá smutek, někteří si uvědomují, co ztratili, jiní ne. Jedinečnost Landais spočívá v tom, že všichni, kdo tu žijí, trpí Alzheimerovou chorobou. Nejstaršímu obyvateli je 102 let, nejmladšímu čtyřicet.

Lidstvo se podle odborníků blíží okamžiku, kdy bude možné zvládat Alzheimerovu chorobu. Během jednoho roku farmaceutické firmy představily dva léky na toto neurodegenerativní onemocnění. Americká firma Eli Lilly informovala, že přípravek donanemab zpomaluje postup nemoci o třetinu. Vedlejším účinkem tohoto léku ale bývá otok mozku, a jsou dokonce hlášeny případy úmrtí.

Delfíní mozky jsou natolik podobné těm lidským, že mohou trpět i podobnými problémy. Vědci teď našli u těchto kytovců příznaky, které odpovídají tomu, co se u lidí spojuje s Alzheimerovou chorobou.

Zatím poslední stadium výzkumu nového léku na Alzheimerovu chorobu označují vědci za přelomové. Oznámili to po dokončení klinických testů léku lecanemab japonské firmy Eisai a americké společnosti Biogen. Přípravek podle studie zpomaluje o sedmadvacet procent úbytek kognitivních funkcí u pacientů s neurodegenerativním onemocněním, pokud je podán v rané fázi nemoci.

Na jeviště se vrací tragikomedie o Alzheimerově chorobě. Hra Otec divákům přiblíží pocity, s jakými svět vnímá člověk s touto diagnózou. Hlavnímu hrdinovi Andrému je osmdesát, touží po klidném životě, ale najednou už nic nedává smysl. Obnovenou premiéru připravila divadelní společnost Indigo Company v pražském Divadle pod Palmovkou.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.

Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.

Waltzing Matilda, jedna z nejznámějších písní nazpívaných mimo jiné Tomem Waitsem, se stala součástí inspirace tvůrců celovečerního filmu Tancuj, Matyldo. Do rolí bývalé barové zpěvačky a bohémské Matyldy, u níž propuká Alzheimerova choroba, a jejího syna, citově uzavřeného soudního exekutora Karla, tvůrci obsadili Reginu Rázlovou a Karla Rodena. Ti se setkávají spolu před kamerou úplně poprvé, v minulosti však Rázlová působila jako Rodenova pedagožka na DAMU. Natáčení probíhá v Praze, později se štáb přesune do Plzně nebo Bratislavy. Koproducentem je Česká televize.

Podle nové studie se u lidí, kteří byli alespoň jednou očkováni proti chřipce, v průběhu čtyř let snížila pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby o 40 procent ve srovnání s jejich neočkovanými vrstevníky.

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

Zásah hasičů při požáru v roztockém alzheimer centru v minulém týdnu prověří kontrolní skupina generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Při rozsáhlém požáru v centru zemřeli dva lidé a 55 dalších se zranilo. V nemocnicích nyní zůstává pět klientů centra, žádný ale není na oddělení JIP. Vznikla materiální škoda zhruba sedmdesát milionů korun. Vyšetřování příčiny požáru potrvá zřejmě několik měsíců. Policie případ vyšetřuje jako podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Finanční analytický úřad podle informací ČT prověřuje majetek podnikatele Leonida Levitina, jehož bratr Igor je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina. Levitin přes anonymní firmu investoval v Česku více než sto milionů korun. Ovládá například Ústav sociální péče v Brdech. Zástupci společnosti ale o okolnostech celé investice odmítají mluvit.