Za demenci může i znečištění ovzduší, prokázal rozsáhlý výzkum

Znečištění ovzduší jemnými částicemi může vyvolat demenci tím, že spouští tvorbu toxických shluků bílkovin, které ničí nervové buňky, když se šíří mozkem. Tvrdí to nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science.

Když se do mozku dostanou jemné částečky spojené se znečištěním vzduchu, tak tam škodí. Tento předpoklad se teď podařilo vědcům prokázat – a navíc současně zjistili, co přesně tam toto znečištění působí.

Vlivem miniaturních kousků znečištění se bílkoviny v mozku nesprávně skládají do shluků, které jsou typickým znakem jednoho z nejčastějších druhů demence, takzvané demence s Lewyho tělísky. Jedná se o třetí nejčastější druh této nemoci po Alzheimerově chorobě a vaskulární demenci.

Objev má podle autorů studie dalekosáhlé důsledky. Dá se totiž využít pro prevenci poruch, které postihují miliony lidí po celém světě, zatěžují sociální i zdravotnické sítě a přinášejí zhoršenou kvalitu života i příbuzným nemocných.

Autoři vyzývají, aby státy našly společnou cestu k tomu, aby zlepšily kvalitu ovzduší snížením emisí z průmyslové činnosti a výfukových plynů vozidel, účinnějším bojem proti lesním požárům a omezením spalování dřeva v domácnostech. Právě to jsou totiž hlavní zdroje výše popsaných jemných částic, jež jsou za poškození mozku zodpovědné.

Demence s Lewyho tělísky patří mezi neurodegenerativní nemoci, tedy onemocnění projevující se postupnou degenerací centrálního nervového systému. Předpokládá se, že je zodpovědná asi za deset procent všech případů demencí.

Příčiny nemoci nejsou zcela jasné, onemocnění se projevuje jako určitá kombinace Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci. Onemocnění dostalo název podle Lewyho tělísek, která byla nalezena v mozkových buňkách při pitvách postižených osob. Tato tělíska jsou nahromaděné patologické bílkoviny v neuronech.

Zdroj: Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK

„Na rozdíl od věku nebo genetiky je to něco, co můžeme změnit,“ sdělil jeden z autorů studie Siao-po Mao, neurolog z Univerzity Johnse Hopkinse v USA. „Přímým důsledkem je, že nařízení, která snižují znečištění ovzduší, současně chrání lidské mozky.“

Studie na desítkách milionů lidí

Vědci v tomto výzkumu využili americká data od 56,5 milionu pacientů z amerického systému Medicare. Zaměřili se na ty, kteří byli poprvé hospitalizováni v letech 2000 až 2014 s poškozením bílkovin. Na základě poštovních směrovacích čísel pacientů vědci odhadli jejich dlouhodobou expozici znečištění částicemi typu PM2,5, které jsou tak droboučké, že se při vdechnutí dostávají hluboko do plic a pak i do krve a dalších orgánů, včetně mozku.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Zjistili, že dlouhodobé vystavení tomuto typu částic zvyšuje riziko demence s Lewyho tělísky, ale má menší vliv na výskyt jiné neurodegenerativní mozkové choroby, která není způsobena toxickými proteiny.

Čtenáře, kteří mají s vědou nějaké zkušenosti, musí v tento moment napadnout, že to přece není důkaz: že to, že někde žijí lidé s nějakými problémy, přece může být způsobeno i jinými vlivy, souvislost nemusí být nutně příčinná. S tím autoři studie samozřejmě také pracovali.

Ověřili laboratorně, jak moc velký vliv mají znečišťující částečky na mozek a Lewyho tělíska, která vznikají právě špatným zavinutím proteinů. Nemohli to z etických důvodů provádět na lidech, ale využili geneticky modifikované myši. A ukázalo se, že znečištění částicemi PM2,5 u nich opravdu vedlo k tvorbě agresivních, odolných a toxických shluků proteinu alfa-synukleinu, které vypadaly velmi podobně jako Lewyho tělíska u lidí. I když se jedná „jen“ o práci na myších, výsledky jsou podle autorů práce dostatečně přesvědčivým důkazem.

„Spojení těchto dvou faktorů podle mě naznačuje, že existuje poměrně silná souvislost mezi znečištěním ovzduší a demencí s Lewyho tělísky. Domníváme se, že se jedná o velmi důležitý faktor způsobující demenci,“ uvedl hlavní autor studie Ted Dawson, který také působí na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...