Za demenci může i znečištění ovzduší, prokázal rozsáhlý výzkum

Znečištění ovzduší jemnými částicemi může vyvolat demenci tím, že spouští tvorbu toxických shluků bílkovin, které ničí nervové buňky, když se šíří mozkem. Tvrdí to nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science.

Když se do mozku dostanou jemné částečky spojené se znečištěním vzduchu, tak tam škodí. Tento předpoklad se teď podařilo vědcům prokázat – a navíc současně zjistili, co přesně tam toto znečištění působí.

Vlivem miniaturních kousků znečištění se bílkoviny v mozku nesprávně skládají do shluků, které jsou typickým znakem jednoho z nejčastějších druhů demence, takzvané demence s Lewyho tělísky. Jedná se o třetí nejčastější druh této nemoci po Alzheimerově chorobě a vaskulární demenci.

Objev má podle autorů studie dalekosáhlé důsledky. Dá se totiž využít pro prevenci poruch, které postihují miliony lidí po celém světě, zatěžují sociální i zdravotnické sítě a přinášejí zhoršenou kvalitu života i příbuzným nemocných.

Autoři vyzývají, aby státy našly společnou cestu k tomu, aby zlepšily kvalitu ovzduší snížením emisí z průmyslové činnosti a výfukových plynů vozidel, účinnějším bojem proti lesním požárům a omezením spalování dřeva v domácnostech. Právě to jsou totiž hlavní zdroje výše popsaných jemných částic, jež jsou za poškození mozku zodpovědné.

Demence s Lewyho tělísky patří mezi neurodegenerativní nemoci, tedy onemocnění projevující se postupnou degenerací centrálního nervového systému. Předpokládá se, že je zodpovědná asi za deset procent všech případů demencí.

Příčiny nemoci nejsou zcela jasné, onemocnění se projevuje jako určitá kombinace Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci. Onemocnění dostalo název podle Lewyho tělísek, která byla nalezena v mozkových buňkách při pitvách postižených osob. Tato tělíska jsou nahromaděné patologické bílkoviny v neuronech.

Zdroj: Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK

„Na rozdíl od věku nebo genetiky je to něco, co můžeme změnit,“ sdělil jeden z autorů studie Siao-po Mao, neurolog z Univerzity Johnse Hopkinse v USA. „Přímým důsledkem je, že nařízení, která snižují znečištění ovzduší, současně chrání lidské mozky.“

Studie na desítkách milionů lidí

Vědci v tomto výzkumu využili americká data od 56,5 milionu pacientů z amerického systému Medicare. Zaměřili se na ty, kteří byli poprvé hospitalizováni v letech 2000 až 2014 s poškozením bílkovin. Na základě poštovních směrovacích čísel pacientů vědci odhadli jejich dlouhodobou expozici znečištění částicemi typu PM2,5, které jsou tak droboučké, že se při vdechnutí dostávají hluboko do plic a pak i do krve a dalších orgánů, včetně mozku.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Zjistili, že dlouhodobé vystavení tomuto typu částic zvyšuje riziko demence s Lewyho tělísky, ale má menší vliv na výskyt jiné neurodegenerativní mozkové choroby, která není způsobena toxickými proteiny.

Čtenáře, kteří mají s vědou nějaké zkušenosti, musí v tento moment napadnout, že to přece není důkaz: že to, že někde žijí lidé s nějakými problémy, přece může být způsobeno i jinými vlivy, souvislost nemusí být nutně příčinná. S tím autoři studie samozřejmě také pracovali.

Ověřili laboratorně, jak moc velký vliv mají znečišťující částečky na mozek a Lewyho tělíska, která vznikají právě špatným zavinutím proteinů. Nemohli to z etických důvodů provádět na lidech, ale využili geneticky modifikované myši. A ukázalo se, že znečištění částicemi PM2,5 u nich opravdu vedlo k tvorbě agresivních, odolných a toxických shluků proteinu alfa-synukleinu, které vypadaly velmi podobně jako Lewyho tělíska u lidí. I když se jedná „jen“ o práci na myších, výsledky jsou podle autorů práce dostatečně přesvědčivým důkazem.

„Spojení těchto dvou faktorů podle mě naznačuje, že existuje poměrně silná souvislost mezi znečištěním ovzduší a demencí s Lewyho tělísky. Domníváme se, že se jedná o velmi důležitý faktor způsobující demenci,“ uvedl hlavní autor studie Ted Dawson, který také působí na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 4 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
před 9 hhodinami

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 23 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
včera v 15:05
Načítání...