Za demenci může i znečištění ovzduší, prokázal rozsáhlý výzkum

Znečištění ovzduší jemnými částicemi může vyvolat demenci tím, že spouští tvorbu toxických shluků bílkovin, které ničí nervové buňky, když se šíří mozkem. Tvrdí to nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science.

Když se do mozku dostanou jemné částečky spojené se znečištěním vzduchu, tak tam škodí. Tento předpoklad se teď podařilo vědcům prokázat – a navíc současně zjistili, co přesně tam toto znečištění působí.

Vlivem miniaturních kousků znečištění se bílkoviny v mozku nesprávně skládají do shluků, které jsou typickým znakem jednoho z nejčastějších druhů demence, takzvané demence s Lewyho tělísky. Jedná se o třetí nejčastější druh této nemoci po Alzheimerově chorobě a vaskulární demenci.

Objev má podle autorů studie dalekosáhlé důsledky. Dá se totiž využít pro prevenci poruch, které postihují miliony lidí po celém světě, zatěžují sociální i zdravotnické sítě a přinášejí zhoršenou kvalitu života i příbuzným nemocných.

Autoři vyzývají, aby státy našly společnou cestu k tomu, aby zlepšily kvalitu ovzduší snížením emisí z průmyslové činnosti a výfukových plynů vozidel, účinnějším bojem proti lesním požárům a omezením spalování dřeva v domácnostech. Právě to jsou totiž hlavní zdroje výše popsaných jemných částic, jež jsou za poškození mozku zodpovědné.

Demence s Lewyho tělísky patří mezi neurodegenerativní nemoci, tedy onemocnění projevující se postupnou degenerací centrálního nervového systému. Předpokládá se, že je zodpovědná asi za deset procent všech případů demencí.

Příčiny nemoci nejsou zcela jasné, onemocnění se projevuje jako určitá kombinace Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci. Onemocnění dostalo název podle Lewyho tělísek, která byla nalezena v mozkových buňkách při pitvách postižených osob. Tato tělíska jsou nahromaděné patologické bílkoviny v neuronech.

Zdroj: Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK

„Na rozdíl od věku nebo genetiky je to něco, co můžeme změnit,“ sdělil jeden z autorů studie Siao-po Mao, neurolog z Univerzity Johnse Hopkinse v USA. „Přímým důsledkem je, že nařízení, která snižují znečištění ovzduší, současně chrání lidské mozky.“

Studie na desítkách milionů lidí

Vědci v tomto výzkumu využili americká data od 56,5 milionu pacientů z amerického systému Medicare. Zaměřili se na ty, kteří byli poprvé hospitalizováni v letech 2000 až 2014 s poškozením bílkovin. Na základě poštovních směrovacích čísel pacientů vědci odhadli jejich dlouhodobou expozici znečištění částicemi typu PM2,5, které jsou tak droboučké, že se při vdechnutí dostávají hluboko do plic a pak i do krve a dalších orgánů, včetně mozku.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Zjistili, že dlouhodobé vystavení tomuto typu částic zvyšuje riziko demence s Lewyho tělísky, ale má menší vliv na výskyt jiné neurodegenerativní mozkové choroby, která není způsobena toxickými proteiny.

Čtenáře, kteří mají s vědou nějaké zkušenosti, musí v tento moment napadnout, že to přece není důkaz: že to, že někde žijí lidé s nějakými problémy, přece může být způsobeno i jinými vlivy, souvislost nemusí být nutně příčinná. S tím autoři studie samozřejmě také pracovali.

Ověřili laboratorně, jak moc velký vliv mají znečišťující částečky na mozek a Lewyho tělíska, která vznikají právě špatným zavinutím proteinů. Nemohli to z etických důvodů provádět na lidech, ale využili geneticky modifikované myši. A ukázalo se, že znečištění částicemi PM2,5 u nich opravdu vedlo k tvorbě agresivních, odolných a toxických shluků proteinu alfa-synukleinu, které vypadaly velmi podobně jako Lewyho tělíska u lidí. I když se jedná „jen“ o práci na myších, výsledky jsou podle autorů práce dostatečně přesvědčivým důkazem.

„Spojení těchto dvou faktorů podle mě naznačuje, že existuje poměrně silná souvislost mezi znečištěním ovzduší a demencí s Lewyho tělísky. Domníváme se, že se jedná o velmi důležitý faktor způsobující demenci,“ uvedl hlavní autor studie Ted Dawson, který také působí na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 25 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 14 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 16 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 19 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 20 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 23 hhodinami
Načítání...