Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
Všechno nemůžeme vysvětlit stárnutím populace, říká přednosta Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech. „My se domníváme, že to je způsobeno znečištěním našeho prostředí, že to souvisí s insekticidy, pesticidy, které se používají v zemědělství, protože největší výskyt Parkinsonovy choroby není ve městech, ale na vesnici a v blízkosti zemědělské výroby.
Alzheimerova demence postihuje hlavně mentální funkce, jako jsou paměť, pozornost nebo orientace. Týká se pěti až osmi procent šedesátníků, ve věku nad osmdesát let se vyskytuje u téměř třetiny lidí. Podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) se v tuzemsku počet pacientů s onemocněním za posledních jedenáct let zdvojnásobil. V polovině století by jich podle odhadů mohlo být více než čtvrt milionu.
Revoluční léčba
„Poprvé budeme mít k dispozici léčbu, která neřeší jen důsledky, ale míří na mechanismus onemocnění,“ uvedl Jech. Bude se podle něj jednat o pacienty na samém začátku choroby, kdy jsou příznaky ještě mírné. „To klade velký důraz na včasné zahájení léčby,“ dodal přednosta neurologické kliniky.
Zdravotníci budou také řešit, zda u pacientů není geneticky zvýšená pravděpodobnost nežádoucích změn na mozku, které léky v určitých případech přinášejí. „Například při určitých nálezech na magnetické rezonanci nebo při vyšším riziku krvácení. U těchto lidí by přínos léčby nepřevážil její rizika,“ doplnila Jana Dobrá z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. I ona upozornila, že je posuzovaná biologická léčba „určena pouze pro úzký výsek pacientů“.
V mozku nemocných se akumulují nežádoucí bílkoviny. Nový lék podle Jecha dokáže zpomalit postup choroby až o pětatřicet procent. „Dokáže mozek od této látky až z osmdesáti procent vyčistit,“ upřesnil. První výsledky studie podle ústavu ukazují zlepšení paměti.
Snaha o systémové řešení
Ročně by se takto podle odhadů mohly léčit stovky až nižší tisíce lidí. Léčba jednoho by stála kolem milionu korun a podle sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) už začala i jednání s pojišťovnami.
„Pro další pokračování vzájemných diskuzí směrujících k získání úhrady je zásadní zhodnocení podkladů o účinnosti, bezpečnosti a farmakoekonomických podkladů Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ sdělila Lucie Miarková z tiskového oddělení VZP.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady výrobci dvou léků podali na konci loňského roku. V současné době se shromažďují a hodnotí podklady nezbytné pro vydání rozhodnutí.
„Bohužel není možné předem sdělit, kdy správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady skončí. SÚKL postupuje v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a délka řízení závisí na více faktorech, zejména na rozsahu a složitosti posuzovaných podkladů a na procesních krocích všech účastníků řízení,“ vysvětlilo oddělení komunikace SÚKL.
Náklady v řádech miliard
Náklady spojené s řešením různých typů demence včetně Alzheimerovy choroby jsou podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven z roku 2024 v řádech desítek miliard ročně, tedy až jedno procento tehdejšího hrubého domácího produktu (HDP).
Pojišťovny do vyčíslení nákladů započítávají nejen léčbu, ale také nezbytnou sociální péči o pacienty nebo podporu rodin, které se o ně starají. Ministerstvo zdravotnictví náklady na nové léky před dvěma lety odhadovalo na řádově desítky miliard korun.
Klíčová je prevence
Nástup demence lze oddálit i životním stylem, méně častá je například u vzdělanějších lidí. V nižším věku je podle odborníků prevencí vzdělání, ve středním kolem padesáti let je to důsledná léčba vysokého tlaku, cukrovky a fyzická aktivita. Ve vyšším věku je pak rizikem například osamělost, deprese nebo špatný sluch.
Odborníci seniorům také doporučují prevenci – trénovat paměť a psychomotoriku. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) k tomu zkouší i virtuální realitu. V jedné z úloh je například třeba zapamatovat si seznam potravin a podle něj nakoupit.
Pacientům, kteří se s onemocněním již potýkají, pomáhají v sociálních službách různé metody. Mezi ně patří například reminiscenční terapie. Ta pomáhá pacientům s Alzheimerovou chorobou lépe se orientovat a udržet kontakt s realitou. Využívá dávno nabyté zkušenosti a dlouhodobé vzpomínky. Mezi další lze zařadit třeba kanisterapii založenou na kontaktu se psy.
Podle vedoucí výzkumného centra NÚDZ Ivety Fajnerové musí vzniknout systémová podpora. „Pak už nevidím překážku v tom poskytnout tyto metody jakémukoliv počtu center, která by se rozhodla je využívat. Pak je klíčové jen zajistit dlouhodobé financování, což může být úhrada pojišťovnou,“ dodává.
Lůžkové kapacity rostou
Dobrá zpráva podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého ale je, že kapacity domovů se zvláštním režimem jdou oproti jiným typům zařízení strmě nahoru.
„Vzniklo tady nějakých třináct tisíc lůžek za posledních deset až jedenáct let. A my se dokonce dívali i na to, kdo nejvíc staví tato lůžka, kdo nejvíc investuje. A je to soukromý sektor. Ten je schopen postavit nové zařízení v průběhu tří let, veřejnému sektoru to trvá zpravidla deset až dvanáct let,“ upřesňuje Horecký.
Mezi domovy ale panují výrazné cenové rozdíly – za ty soukromé mohou rodiny klientů platit někdy i padesát tisíc měsíčně. Ty zřizované obcemi nebo kraji bývají výrazně levnější. A tím pádem víc žádané.
