Sociální péče

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) znovu slíbil, že se pokusí od října vyjednat zvýšení platů policistů, hasičů nebo pracovníků vězeňské služby o deset procent. Využít k tomu chce úterní neformální jednání ministrů o rozpočtu a středeční zasedání vlády. Zatím ale pro svůj záměr nemá podporu v koalici. Kvůli platům se v pondělí sešli s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Dohodu ale schůzka nepřinesla.

Dva miliony korun odmítá zaplatit pojišťovna pražské nemocnici za péči o lidi bez domova. Takové spory přitom nejsou ojedinělé. Pacienti totiž spadají na sociálně-zdravotní pomezí. V Poslanecké sněmovně je zákon, který by měl situaci zlepšit.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Děčínský stacionář Slunečnice se zdarma stará o lidi s mentálním, tělesným i kombinovaným postižením. Zařízení funguje už od roku 1996, jenže stejně jako řada stacionářů po celé zemi má nedostatek financí. Zařízení proto vypsalo sbírku, která by měla pomoci s financováním nových vlastních prostor.

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Lídři koaličních stran se v úterý shodli na dofinancování péče pro poskytovatele sociálních služeb. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že na péči pro potřebné poskytne kabinet dodatečných 3,2 miliardy korun. Kraje původně žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. Poskytovatelé sociální péče dříve upozorňovali na to, že bez dalších peněz budou muset omezit své služby.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Novou podobu pražské usedlosti Cibulka, kde Nadace rodiny Vlčkových plánuje vybudovat dětský hospic, navrhne architektonické studio Petr Hájek Architekti. Uspělo v architektonické soutěži. Dlouho chátrající objekt koupila nadace generálního ředitele antivirové firmy Avast Ondřeje Vlčka a jeho manželky Kataríny začátkem loňského roku. Hospic plánuje otevřít v říjnu 2026.

Podle poskytovatelů sociálních služeb by dlouhé čekací lhůty na odbornou pomoc pro rodiče dětí s handicapem vyřešilo vybudování národní sítě rané péče. Nejmladší děti s postižením a jejich rodiny na ni nyní čekají i déle než rok.

Policisté navrhli obžalovat sociální pracovnici, která podle nich zanedbala dohled nad zmizelou šestiletou Valerií. Uvedla to dozorující státní zástupkyně Iva Brücklerová. Po dívce policie bezúspěšně pátrá od roku 2018. Babičku dítěte poslaly soudy na osm let do vězení za týrání a opuštění holčičky, zanedbání výživy a zpronevěru jejích dávek.

Nastupující vláda chce zrušit navrhovanou vyhlášku ministerstva zdravotnictví o povinné vakcinaci osob nad 60 let a vybraných profesních skupin. Uvedl to kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O tom, sociální politice a náhradách proticovidových opatření společně s ministryní práce a sociálních věcí v demisi Janou Maláčovou (ČSSD) diskutovali v Otázkách Václava Moravce.

Hned po porodu jej opustila matka, kvůli špatnému zdravotnímu stavu nezná jedenáctiměsíční chlapec nic jiného než nemocnici a tváře zdravotníků. Nemluvněte přivázaného k postýlce si všimla Petra Jirglová a začala se pídit. Zveřejněním příběhu a odhodláním dítěti pomoci se jí povedlo rozhýbat laxní úředníky i vzbudit obrovskou solidaritu mezi lidmi.

Nová moldavská vláda se stále víc odklání od Ruska a orientuje na Evropskou unii. Její zástupci to opakovali i při návštěvě českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Pro českou rozvojovou pomoc patří Moldavsko mezi šest prioritních zemí. Praha na projekty v zemědělství nebo sociální péči posílá ročně v průměru 75 milionů korun.

Covidová epidemie nepříznivě zasahuje do nejrůznějších oblastí života, brzdí také náhradní rodinnou péči. Děti se do nových rodin dostávají později, povinné kurzy pro rodiče se často odkládají kvůli karanténám a složitější je i navazování kontaktu mezi novými rodiči a dítětem.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Národní cenu sociálních služeb získalo v úterý sedmnáct lidí. Pečovatelkou roku se stala i Hana Stejskalová, která se při požáru v Domově seniorů Mšeno pokusila zachránit klientku. Oheň však už byl tak rozšířený, že seniorka zemřela. Pečovatelka sama skončila v nemocnici. Na cenu ji za zvládnutí extrémně těžké situace, ale i pro spolehlivost a empatii, nominovali kolegové.

Koronavirus se šíří Českem. Stále více lidí se však snaží jeho šíření zpomalit. Nemocnicím se hlásí noví lékaři a sestry, třeba i praktici, kteří se rozhodli na část týdne zavřít ordinaci. Lidé se hlásí i do sociálních zařízení a další bojují proti koronaviru jako dobrovolníci třeba dezinfikováním míst, kterých se dotýká hodně lidí. Nemocných však stále přibývá po tisících.

Předseda české vlády Petr Pithart navštívil severočeský region, aby se na vlastní oči přesvědčil, v jak těžkých podmínkách zde lidé žijí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dvacet let už nabízí služby brněnské romské středisko DROM. Věnuje se zejména sociálnímu začleňování, přípravě dětí do školy, nabízí také zdravotně sociální pomocníky a asistenty prevence kriminality. Posláním organizace má být také integrace sociálně vyloučených obyvatel do společnosti.

Zatímco před půl stoletím SOS dětské vesničky zajišťovaly hlavně domov dětem, které ho nemají, nyní se pracovníci organizace snaží pomáhat chlapcům a děvčatům v jejich rodinách. Náhradní matky sirotkům už nevybírají, usilují spíš o to, aby domácnosti problémy zvládly a děti se z nich nemusely odebírat. Uvedla to výkonná ředitelka spolku SOS dětské vesničky Jindra Šalátová. V současné době v Česku fungují tři vesničky, ve kterých žije dvacet rodin.