Klienti potřebují péči, ale dostávají rány. Pracovníkům v některých centrech sociální péče chybí vzdělání a schopnosti

Nahrávám video

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Podle prvoinstančního soudu se ošetřovatel z jindřichohradeckého centra sociálních služeb v domácnosti dopustil v lednu 2021 vraždy, podle odvolacího soudu to bylo zabití z nedbalosti. Dostal tříletý trest, ale za dobré chování jej z vězení již propustili. Jeho „péči“ nepřežila Dorota Š.

Podle novináře Respektu a předsedy spolku Naděje pro děti úplňku Petra Třešňáka „to bylo jedno z deseti až dvanácti dětí z romské rodiny, která žila ve velkém sociálním vyloučení na hranici bezdomovectví“. Od dětství byla v ústavu – byla náročná na péči a neposlouchala. „Lidé, kteří ji znali, popisují, že ve chvíli, kdy k ní člověk měl vztah, věnoval se jí, chování se významně zlepšilo,“ upozornil Třešňák.

V noci na 7. ledna 2021 se ale ošetřovatel klientce z domácnosti 05, která patří pod Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, „věnoval“ tak, že zemřela. Podle rozsudku ženu – která se domáhala jídla a pití, a proto kopala do dveří a postele, křičela a rozsvěcela světla ve svém pokoji – přimáčkl k posteli s hlavou zabořenou do polštáře, potom přes ni hodil deku. Dorota Š. se zklidnila, ovšem proto, že přestala dýchat.

Náznaky, na které upozornil Petr Třešňák, ukazují, že to možná nebylo poprvé, kdy v Jindřichově Hradci řešili potíže s touto klientkou podobným způsobem. Novinář poukázal na modřiny, které tvarem připomínaly botu. Bylo podle něj i „silné podezření“, že ženu bili vařečkou, kterou o ni nakonec zlomili.

Obdobně hovoří i zdroj 168 hodin z jindřichohradeckého centra sociálních služeb. Podle něj personál zamykal klienty v pokojích a bil je – nejenom ženu, která nakonec zemřela, ale i další.

I bývalý ředitel centra Jiří Blížil tvrdí, že měl podezření, že jeho podřízení ke klientům nepřistupují tak, jak by měli. První náznaky však podle něj odezněly, když začal sám kontrolovat zdravotní stav svých svěřenců. „Modřiny se pak u klientů přestaly objevovat. Další informace jsme v té chvíli neměli, tak jsme předpokládali, že se problém vyřešil,“ podotkl.

Když nakonec jedna z klientek zemřela, přišel ředitel o místo. Náměstkyně jihočeského hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ODS) naopak aféru politicky „ustála“. Zodpovědnost podle ní nesl výhradně Jiří Blížil. „Spoléhala jsem na zkušeného pana ředitele, který dokázal ten domov po celou dobu, co ho vedl, vést způsobem, že jsem neměla důvod mu nevěřit,“ uvedla.

Nová ředitelka Radka Vehrichtová necelé dva roky po osudné noci plánuje systémové změny v podobě psychotestů pro zaměstnance. Zatím se změnilo vybavení a v domácnosti, kde zahynula klientka, se zvýšil počet zaměstnanců.

Nejen Jindřichův Hradec? Ombudsman podal trestní oznámení

Jindřichohradecké centrum sociálních služeb není ovšem možná jediné, kde personál týral klienty. Letos v říjnu podal veřejný ochránce práv trestní oznámení kvůli údajné situaci v takovém zařízení ve středočeském Lipníku. Situací se v něm zabývá od roku 2019. Zpráva z první návštěvy obsahovala podle právničky kanceláře ombudsmana Romany Jakešové „desítky doporučení“ a tehdejší ombudsmanka informovala o svých zjištěních kromě vedení domova také zřizovatele, tedy kraj. „Protože zjištění byla natolik závažná, rozhodli jsme se v letošním roce, že provedeme následnou návštěvu,“ dodala. Výsledkem bylo trestní oznámení.

České televizi se podařilo zjistit podezření na čtyři konkrétní případy: bití klientů lžící na obouvání, táhnutí bývalé klientky po chodbě za vlasy, uzamčení neoblečeného klienta v zimě na balkoně a kopání klienta do přirození a břicha.

Ředitel lipnického Domova pod Lipou Aleš Kobliha tvrdí, že nemá žádné náznaky, že by se za osm let, kdy je ve funkci, něco nepatřičného dělo. „Nikdo mi nic takového nehlásil. Nikdy jsem se s ničím neobvyklým nesetkal,“ ujistil, byť připustil, že je pochopitelné, že se nic takového nedělo před jeho očima.

Málo peněz, nízké vzdělání, nepatřičné chování

Události z Jindřichova Hradce a podezření z Lipníku jako by naznačovaly, že s péčí o mentálně handicapované lidi není v Česku vše v pořádku. Odborníci se shodují, že je to nízkým finančním ohodnocením, kvůli kterému se do pozic pečovatelů nedostávají lidé s potřebným vzděláním.

„Místa, kam by se měli dostat profesionálové s terapeutickým výcvikem, výcvikem pro komunikaci s lidmi s náročným chováním, se dostávají lidé, kteří mají velmi nízké vzdělání. Oni ty situace nezvládají,“ poukázala konzultantka v sociálních službách Lucie Hanáčková Bicková. Také podle ředitele sociální služby Mikasa Michala Panáčka může být důsledkem nízkého ohodnocení, a tedy nízké vzdělanosti personálu, „neschopnost pracovníků porozumět klientovi“.

Podle Petra Třešňáka to není nic nového. Odkázal na událost starou šestnáct let. V tehdejší psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích zemřela žena zavřená předtím tři měsíce v síťovém lůžku. „Začala ze zoufalství pojídat vlastní stolici. Tou se udusila na Velký pátek roku 2006,“ přiblížil.

Respekt popsal i jiný takový případ, byť ne s tak tragickým koncem. Mladá žena, která trpí poruchou autistického spektra, byla v roce 2017 po zhoršení svého stavu hospitalizována na psychiatrii. Personál ji obviňoval, že to, co byly ve skutečnosti projevy její poruchy – například úniky moči a stolice – dělá naschvál. „Ležela v malé místnosti připoutaná, bez možnosti pohybu, ničeho. Bylo jasné, že jestli se něco nestane, tak tam zemře,“ vylíčila její matka Ivana Kottenová.

I na tento případ poukázal Petr Třešňák. I přes reportáž v Respektu se však nerozpoutala širší diskuse. „Nejvíc mě šokovalo to ticho. Případy, které by měly mít velkou veřejnou a odbornou pozornost, abychom dokázali péči nastavit lépe, je tendence ututlat, vytěsnit, nemluvit o nich. Nezabývat se jimi, zapomenout na ně,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 1 hhodinou

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
14:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 3 hhodinami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 5 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.