Klienti potřebují péči, ale dostávají rány. Pracovníkům v některých centrech sociální péče chybí vzdělání a schopnosti

Nahrávám video

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Podle prvoinstančního soudu se ošetřovatel z jindřichohradeckého centra sociálních služeb v domácnosti dopustil v lednu 2021 vraždy, podle odvolacího soudu to bylo zabití z nedbalosti. Dostal tříletý trest, ale za dobré chování jej z vězení již propustili. Jeho „péči“ nepřežila Dorota Š.

Podle novináře Respektu a předsedy spolku Naděje pro děti úplňku Petra Třešňáka „to bylo jedno z deseti až dvanácti dětí z romské rodiny, která žila ve velkém sociálním vyloučení na hranici bezdomovectví“. Od dětství byla v ústavu – byla náročná na péči a neposlouchala. „Lidé, kteří ji znali, popisují, že ve chvíli, kdy k ní člověk měl vztah, věnoval se jí, chování se významně zlepšilo,“ upozornil Třešňák.

V noci na 7. ledna 2021 se ale ošetřovatel klientce z domácnosti 05, která patří pod Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, „věnoval“ tak, že zemřela. Podle rozsudku ženu – která se domáhala jídla a pití, a proto kopala do dveří a postele, křičela a rozsvěcela světla ve svém pokoji – přimáčkl k posteli s hlavou zabořenou do polštáře, potom přes ni hodil deku. Dorota Š. se zklidnila, ovšem proto, že přestala dýchat.

Náznaky, na které upozornil Petr Třešňák, ukazují, že to možná nebylo poprvé, kdy v Jindřichově Hradci řešili potíže s touto klientkou podobným způsobem. Novinář poukázal na modřiny, které tvarem připomínaly botu. Bylo podle něj i „silné podezření“, že ženu bili vařečkou, kterou o ni nakonec zlomili.

Obdobně hovoří i zdroj 168 hodin z jindřichohradeckého centra sociálních služeb. Podle něj personál zamykal klienty v pokojích a bil je – nejenom ženu, která nakonec zemřela, ale i další.

I bývalý ředitel centra Jiří Blížil tvrdí, že měl podezření, že jeho podřízení ke klientům nepřistupují tak, jak by měli. První náznaky však podle něj odezněly, když začal sám kontrolovat zdravotní stav svých svěřenců. „Modřiny se pak u klientů přestaly objevovat. Další informace jsme v té chvíli neměli, tak jsme předpokládali, že se problém vyřešil,“ podotkl.

Když nakonec jedna z klientek zemřela, přišel ředitel o místo. Náměstkyně jihočeského hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ODS) naopak aféru politicky „ustála“. Zodpovědnost podle ní nesl výhradně Jiří Blížil. „Spoléhala jsem na zkušeného pana ředitele, který dokázal ten domov po celou dobu, co ho vedl, vést způsobem, že jsem neměla důvod mu nevěřit,“ uvedla.

Nová ředitelka Radka Vehrichtová necelé dva roky po osudné noci plánuje systémové změny v podobě psychotestů pro zaměstnance. Zatím se změnilo vybavení a v domácnosti, kde zahynula klientka, se zvýšil počet zaměstnanců.

Nejen Jindřichův Hradec? Ombudsman podal trestní oznámení

Jindřichohradecké centrum sociálních služeb není ovšem možná jediné, kde personál týral klienty. Letos v říjnu podal veřejný ochránce práv trestní oznámení kvůli údajné situaci v takovém zařízení ve středočeském Lipníku. Situací se v něm zabývá od roku 2019. Zpráva z první návštěvy obsahovala podle právničky kanceláře ombudsmana Romany Jakešové „desítky doporučení“ a tehdejší ombudsmanka informovala o svých zjištěních kromě vedení domova také zřizovatele, tedy kraj. „Protože zjištění byla natolik závažná, rozhodli jsme se v letošním roce, že provedeme následnou návštěvu,“ dodala. Výsledkem bylo trestní oznámení.

České televizi se podařilo zjistit podezření na čtyři konkrétní případy: bití klientů lžící na obouvání, táhnutí bývalé klientky po chodbě za vlasy, uzamčení neoblečeného klienta v zimě na balkoně a kopání klienta do přirození a břicha.

Ředitel lipnického Domova pod Lipou Aleš Kobliha tvrdí, že nemá žádné náznaky, že by se za osm let, kdy je ve funkci, něco nepatřičného dělo. „Nikdo mi nic takového nehlásil. Nikdy jsem se s ničím neobvyklým nesetkal,“ ujistil, byť připustil, že je pochopitelné, že se nic takového nedělo před jeho očima.

Málo peněz, nízké vzdělání, nepatřičné chování

Události z Jindřichova Hradce a podezření z Lipníku jako by naznačovaly, že s péčí o mentálně handicapované lidi není v Česku vše v pořádku. Odborníci se shodují, že je to nízkým finančním ohodnocením, kvůli kterému se do pozic pečovatelů nedostávají lidé s potřebným vzděláním.

„Místa, kam by se měli dostat profesionálové s terapeutickým výcvikem, výcvikem pro komunikaci s lidmi s náročným chováním, se dostávají lidé, kteří mají velmi nízké vzdělání. Oni ty situace nezvládají,“ poukázala konzultantka v sociálních službách Lucie Hanáčková Bicková. Také podle ředitele sociální služby Mikasa Michala Panáčka může být důsledkem nízkého ohodnocení, a tedy nízké vzdělanosti personálu, „neschopnost pracovníků porozumět klientovi“.

Podle Petra Třešňáka to není nic nového. Odkázal na událost starou šestnáct let. V tehdejší psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích zemřela žena zavřená předtím tři měsíce v síťovém lůžku. „Začala ze zoufalství pojídat vlastní stolici. Tou se udusila na Velký pátek roku 2006,“ přiblížil.

Respekt popsal i jiný takový případ, byť ne s tak tragickým koncem. Mladá žena, která trpí poruchou autistického spektra, byla v roce 2017 po zhoršení svého stavu hospitalizována na psychiatrii. Personál ji obviňoval, že to, co byly ve skutečnosti projevy její poruchy – například úniky moči a stolice – dělá naschvál. „Ležela v malé místnosti připoutaná, bez možnosti pohybu, ničeho. Bylo jasné, že jestli se něco nestane, tak tam zemře,“ vylíčila její matka Ivana Kottenová.

I na tento případ poukázal Petr Třešňák. I přes reportáž v Respektu se však nerozpoutala širší diskuse. „Nejvíc mě šokovalo to ticho. Případy, které by měly mít velkou veřejnou a odbornou pozornost, abychom dokázali péči nastavit lépe, je tendence ututlat, vytěsnit, nemluvit o nich. Nezabývat se jimi, zapomenout na ně,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna bude znovu schvalovat pravidla zaměstnávání úředníků státu, která vetoval Pavel

Sněmovna bude znovu schvalovat nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
před 17 mminutami

V Hradci Králové povládne trojkoalice v čele s HDK a TOP 09, řeší se přistoupení ODS

V Hradci Králové povládne trojkoalice ve volbách vítězné koalice Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 s koalicí Pirátů a Starostů a sdružením Změna pro Hradec, Zelení a KDU-ČSL. Kandidátkou trojkoalice na primátorku bude dosavadní primátorka Pavlína Springerová (HDK). Strany ještě budou řešit, zda se čtvrtým členem koalice stane ODS, uvedli představitelé HDK a TOP 09. Tři strany mají v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, s ODS by koalice měla 24 křesel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U Přerova se zastavil provoz vlaků kvůli možnému poškození trakčního vedení

Na železničním koridoru u Přerova byl kvůli možnému poškození trakčního vedení zhruba tři čtvrtě hodiny zastaven provoz. Stav trolejí prověřovali technici Správy železnic. Kolem 21:45 byl obnoven provoz po jedné koleji a o půl hodiny později už omezení skončilo. Informoval o tom mluvčí správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 7 hhodinami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 7 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 7 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.