Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.
Podle prvoinstančního soudu se ošetřovatel z jindřichohradeckého centra sociálních služeb v domácnosti dopustil v lednu 2021 vraždy, podle odvolacího soudu to bylo zabití z nedbalosti. Dostal tříletý trest, ale za dobré chování jej z vězení již propustili. Jeho „péči“ nepřežila Dorota Š.
Podle novináře Respektu a předsedy spolku Naděje pro děti úplňku Petra Třešňáka „to bylo jedno z deseti až dvanácti dětí z romské rodiny, která žila ve velkém sociálním vyloučení na hranici bezdomovectví“. Od dětství byla v ústavu – byla náročná na péči a neposlouchala. „Lidé, kteří ji znali, popisují, že ve chvíli, kdy k ní člověk měl vztah, věnoval se jí, chování se významně zlepšilo,“ upozornil Třešňák.
V noci na 7. ledna 2021 se ale ošetřovatel klientce z domácnosti 05, která patří pod Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, „věnoval“ tak, že zemřela. Podle rozsudku ženu – která se domáhala jídla a pití, a proto kopala do dveří a postele, křičela a rozsvěcela světla ve svém pokoji – přimáčkl k posteli s hlavou zabořenou do polštáře, potom přes ni hodil deku. Dorota Š. se zklidnila, ovšem proto, že přestala dýchat.
Náznaky, na které upozornil Petr Třešňák, ukazují, že to možná nebylo poprvé, kdy v Jindřichově Hradci řešili potíže s touto klientkou podobným způsobem. Novinář poukázal na modřiny, které tvarem připomínaly botu. Bylo podle něj i „silné podezření“, že ženu bili vařečkou, kterou o ni nakonec zlomili.
Obdobně hovoří i zdroj 168 hodin z jindřichohradeckého centra sociálních služeb. Podle něj personál zamykal klienty v pokojích a bil je – nejenom ženu, která nakonec zemřela, ale i další.
I bývalý ředitel centra Jiří Blížil tvrdí, že měl podezření, že jeho podřízení ke klientům nepřistupují tak, jak by měli. První náznaky však podle něj odezněly, když začal sám kontrolovat zdravotní stav svých svěřenců. „Modřiny se pak u klientů přestaly objevovat. Další informace jsme v té chvíli neměli, tak jsme předpokládali, že se problém vyřešil,“ podotkl.
Když nakonec jedna z klientek zemřela, přišel ředitel o místo. Náměstkyně jihočeského hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová (ODS) naopak aféru politicky „ustála“. Zodpovědnost podle ní nesl výhradně Jiří Blížil. „Spoléhala jsem na zkušeného pana ředitele, který dokázal ten domov po celou dobu, co ho vedl, vést způsobem, že jsem neměla důvod mu nevěřit,“ uvedla.
Nová ředitelka Radka Vehrichtová necelé dva roky po osudné noci plánuje systémové změny v podobě psychotestů pro zaměstnance. Zatím se změnilo vybavení a v domácnosti, kde zahynula klientka, se zvýšil počet zaměstnanců.
Nejen Jindřichův Hradec? Ombudsman podal trestní oznámení
Jindřichohradecké centrum sociálních služeb není ovšem možná jediné, kde personál týral klienty. Letos v říjnu podal veřejný ochránce práv trestní oznámení kvůli údajné situaci v takovém zařízení ve středočeském Lipníku. Situací se v něm zabývá od roku 2019. Zpráva z první návštěvy obsahovala podle právničky kanceláře ombudsmana Romany Jakešové „desítky doporučení“ a tehdejší ombudsmanka informovala o svých zjištěních kromě vedení domova také zřizovatele, tedy kraj. „Protože zjištění byla natolik závažná, rozhodli jsme se v letošním roce, že provedeme následnou návštěvu,“ dodala. Výsledkem bylo trestní oznámení.
České televizi se podařilo zjistit podezření na čtyři konkrétní případy: bití klientů lžící na obouvání, táhnutí bývalé klientky po chodbě za vlasy, uzamčení neoblečeného klienta v zimě na balkoně a kopání klienta do přirození a břicha.
Ředitel lipnického Domova pod Lipou Aleš Kobliha tvrdí, že nemá žádné náznaky, že by se za osm let, kdy je ve funkci, něco nepatřičného dělo. „Nikdo mi nic takového nehlásil. Nikdy jsem se s ničím neobvyklým nesetkal,“ ujistil, byť připustil, že je pochopitelné, že se nic takového nedělo před jeho očima.
Málo peněz, nízké vzdělání, nepatřičné chování
Události z Jindřichova Hradce a podezření z Lipníku jako by naznačovaly, že s péčí o mentálně handicapované lidi není v Česku vše v pořádku. Odborníci se shodují, že je to nízkým finančním ohodnocením, kvůli kterému se do pozic pečovatelů nedostávají lidé s potřebným vzděláním.
„Místa, kam by se měli dostat profesionálové s terapeutickým výcvikem, výcvikem pro komunikaci s lidmi s náročným chováním, se dostávají lidé, kteří mají velmi nízké vzdělání. Oni ty situace nezvládají,“ poukázala konzultantka v sociálních službách Lucie Hanáčková Bicková. Také podle ředitele sociální služby Mikasa Michala Panáčka může být důsledkem nízkého ohodnocení, a tedy nízké vzdělanosti personálu, „neschopnost pracovníků porozumět klientovi“.
Podle Petra Třešňáka to není nic nového. Odkázal na událost starou šestnáct let. V tehdejší psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích zemřela žena zavřená předtím tři měsíce v síťovém lůžku. „Začala ze zoufalství pojídat vlastní stolici. Tou se udusila na Velký pátek roku 2006,“ přiblížil.
Respekt popsal i jiný takový případ, byť ne s tak tragickým koncem. Mladá žena, která trpí poruchou autistického spektra, byla v roce 2017 po zhoršení svého stavu hospitalizována na psychiatrii. Personál ji obviňoval, že to, co byly ve skutečnosti projevy její poruchy – například úniky moči a stolice – dělá naschvál. „Ležela v malé místnosti připoutaná, bez možnosti pohybu, ničeho. Bylo jasné, že jestli se něco nestane, tak tam zemře,“ vylíčila její matka Ivana Kottenová.
I na tento případ poukázal Petr Třešňák. I přes reportáž v Respektu se však nerozpoutala širší diskuse. „Nejvíc mě šokovalo to ticho. Případy, které by měly mít velkou veřejnou a odbornou pozornost, abychom dokázali péči nastavit lépe, je tendence ututlat, vytěsnit, nemluvit o nich. Nezabývat se jimi, zapomenout na ně,“ uzavřel.
