Bití

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Středočeští kriminalisté obvinili šest lidí z okolí samozvaného léčitele z Kutné Hory. Policisté viní čtyři ženy a dva muže z vydírání a neposkytnutí pomoci v souvislosti s úmrtím člena sekty při lesních rituálech u hradu Český Šternberk na Benešovsku, uvedl během úterý server iROZHLAS.cz. Léčitele později usmrtily dvě jeho stoupenkyně. Případem se nyní zabývá Městský soud v Praze.

Krajský soud v Brně poslal třiatřicetiletého muže za dlouhodobé týrání dvou jeho nezletilých synů a za pokus těžkého ublížení na zdraví na osm let do vězení. Každému také musí uhradit jako nemajetkovou újmu sto tisíc korun. Muž hochy podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso, chlapce někdy krmil i jídlem pro psy. Muž vinu dříve popřel, trestal hochy prý jen mírně. Rozsudek není pravomocný, muž se na místě odvolal. Hrozilo mu pět až dvanáct let vězení.

Soudy by podle návrhu nové legislativy neměly v budoucnu při rozvodech zjišťovat příčinu rozvratu manželství a mělo by se spojit rozvodové a opatrovnické řízení o děti. Ministerstvo spravedlnosti, které připravuje novelu občanského zákoníku zavádějící tyto změny, chce, aby začaly platit od počátku roku 2025. Součástí novely má být i zákaz fyzického trestání dětí nebo změny ve vymáhání výživného.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.