Ruští dozorci popsali mučení Ukrajinců v „pekelném“ zařízení

Elitní jednotky dozorců v ruských vězeních dostaly instrukce, aby neměly slitování s ukrajinskými válečnými zajatci s odůvodněním, že na tyto zadržované se běžná pravidla nevztahují. Napsal to The Wall Street Journal (WSJ) na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Ruský opoziční web Mediazona zase popsal dění v jedné z mučíren v ruském Taganrogu. Místo získalo tak strašnou pověst, že mnozí ukrajinští zajatci držení jinde udělali podle zdrojů webu cokoliv, aby tam neskončili.

V prvních týdnech po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 dal šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. „Buďte krutí, nelitujte je,“ vzkázal jim podle WSJ.

Potapenko členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Nebudou žádná omezení proti násilí a dozorci nebudou nosit tělesné kamery, které byly povinné v jiných vězeních, uvedl Potapenko.

Po celé zemi obdržely podobné pokyny další jednotky – z Burjatska, Moskvy, Pskova a dalších regionů. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a také člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.

Týraní vedlo ke gangrénám a amputacím

Zvláštní jednotky vězeňské služby nejsou na rozdíl od běžných dozorců rozmístěny v jednotlivých nápravných zařízeních nastálo. Zasahují, když je potřeba, aby se vypořádaly s mimořádně nebezpečnými situacemi. Při práci s ukrajinskými válečnými zajatci měly úkol spolupracovat s běžnými dozorci a řídit je.

Potapenkovy instrukce z března 2022 si vyložily jako povolení používat násilí, uvedli dva bývalí členové elitní jednotky. Týrání Ukrajinců přivedli na novou úroveň v přesvědčení, že mají souhlas vedení.

Dozorci dávali vězňům elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.

Dozorci si násilí užívali

Mnoho z dozorců si údajně svoje brutální chování užívalo a často se chlubili, jaké utrpení vězňům způsobili. To podle WSJ potvrdil i 25letý bývalý zajatec Andrij Jehorov, který byl vězněn v Brjanské oblasti. „(Dozorci) byli nadšení, slyšel jsem, jak se smáli, zatímco my jsme naříkali bolestí,“ vzpomíná.

V ruských vězeních strávil asi třicet měsíců, na svobodu se dostal během výměny zajatců loni v říjnu. Při lékařské prohlídce se ukázalo, že má zlomených pět obratlů. Léčí se a setkal se s psychologem. Ale je skeptický ohledně toho, že mu dokáže pomoci. „Když jste neprošli tím samým jako já, nedokážete mi pomoci.“

„Tam jsem pochopil, že existuje pouze strach z budoucnosti, můžete se bát toho, co se stane za deset nebo patnáct minut, můžete se bát toho, co se může stát. Ale když se to stane, už se nebojíte,“ řekl také WSJ Jehorov.

Bití za neznalost ruské hymny

Během služby měli dozorci neustále na hlavě kukly. Vězni byli biti, když se jim podívali do očí. Tato opatření spolu s měsíčními rotacemi byla přijata, aby se zajistilo, že jednotliví členové vězeňské služby a jejich nadřízení nebudou později rozpoznáni, řekl jeden z bývalých dozorců.

Pavel Afisov, který byl v prvních měsících plnohodnotné ruské války zajat ve městě Mariupol, byl jedním z prvních ukrajinských zajatců zadržených v Rusku. Dva a půl roku byl pětadvacetiletý muž přemísťován z jednoho ruského vězení do druhého, než byl loni v říjnu propuštěn.

Podle WSJ řekl, že bití bylo nejhorší, když byl přemístěn do nové věznice. Poté, co dorazil do zařízení v ruské Tverské oblasti severně od Moskvy, byl strážemi zaveden do vyšetřovací místnosti a dostal nařízeno, aby se svlékl. Opakovaně ho pak mučili paralyzérem, zatímco mu holili hlavu a vousy.

Když bylo po všem, řekli mu, aby zakřičel „sláva Rusku, sláva speciálním silám“ a pak mu nařídili, aby – stále nahý – zazpíval ruskou a sovětskou státní hymnu. Když řekl, že nezná slova, dozorci ho znovu zbili pěstmi a obušky.

Po návratu domů se Afisov celé dny bránil spánku v obavách, že návrat byl jen sen a on se probudí zpět ve vězení. „Když jsem si pak konečně věřil natolik, že jsem usnul, měl jsem jen noční můry.“

Úmrtí na sepsi

Bývalí dozorci popsali ohromující míru násilí namířeného proti ukrajinským vězňům. Elektrické šoky byly používány tak často, zejména ve sprchách, že si policisté stěžovali, že se jim příliš rychle vybíjí baterie.

Jeden bývalý zaměstnanec vězeňského systému, který pracoval s týmem zdravotníků ve Voroněžské oblasti na jihozápadě Ruska, řekl, že vězeňští dozorci bili Ukrajince, dokud se jejich policejní obušky nezlomily. Místní kotelna byla podle něj rozbitých obušků plná a policisté testovali, jakou bolest a rány mohou způsobit další materiály, třeba izolované horkovodní potrubí.

Dozorci podle něj také záměrně bili vězně den za dnem na stejném místě, aby zabránili hojení modřin a způsobili infekci uvnitř krevního výronu, což vedlo k otravě krve a svalová tkáň začala hnít. Nejméně jeden člověk pak zemřel na sepsi, uvedl tento bývalý dozorce.

Bývalý vězeň Jehorov také vzpomínal, jak dozorci ve věznici v ruské západní Brjanské oblasti nutili vězně běžet zhruba devadesát metrů chodbou a držet nad hlavou matrace. Stráže stály stranou a bili je do žeber, když utíkali kolem. Když se dostali na konec haly, byli nuceni dělat sedy-lehy a kliky. Pokaždé, když stráže přišly k zajatcům, udeřily je pěstí nebo obuškem.

Násilí má pro ruské úřady svůj účel, shodují se bývalí členové jednotky zvláštního nasazení a lidskoprávní aktivisté. Má sloužit tomu, aby zajatci byli poddajnější při výsleších a aby ztratili vůli bojovat. Výslechy se někdy zaměřily na získávání přiznání k válečným zločinům nebo na získávání operativních informací od vězňů, kteří měli málo sil klást odpor, protože zažili mimořádnou brutalitu.

„Peklo se všechny svými démony“

Informace zveřejněné listem WSJ nejsou jediným svědectvím z nedávné doby potvrzujícím systematické brutální mučení ukrajinských válečných zajatců v ruských zařízeních. Ruský opoziční web Mediazona popsal, jak Rusové v jednu z mučíren ukrajinských zajatců přeměnili původně vazební zařízení pro mladistvé a ženy s dětmi v Taganrogu v ruské Rostovské oblasti.

Tamní zařízení SIZO-2 sloužilo jako detenční centrum pro ukrajinské zajatce od května 2022. Zařízení se stalo proslulým nelidskými podmínkami, přičemž bývalí zadržovaní tvrdili, že je dozorci od prvního dne bili a mučili, a to například i tak, že je věšeli hlavou dolů.

Do konce roku 2024 byla většina ukrajinských vězňů ze SIZO-2 převezena na do jiných vazebních zařízení v regionu, někteří tam ale dál zůstávají. Ruské bezpečnostní síly navíc nadále využívají hrozbu přesunu zpět do Taganrogu jako prostředek k zastrašování, zejména proti nespolupracujícím vězňům. Jeden z nich nazval SIZO-2 „peklem se všemi jeho démony“.

„Neumím si už ani představit, jaké to je být svobodným“

„Zalepili mi oči, ruce a nohy. Pověsili mě hlavou dolů za nohy, omotali mi holé dráty kolem prstů a v intervalech pěti až sedmi sekund přiváděli elektrický proud,“ popsal ukrajinský voják Oleksandr Maksimčuk. „Poté, co byl proud zastaven, mi na hlavu nasadili zřejmě vakuový pytel a přivedli mě do stavu blízkého udušení, přičemž mě současně bili pěstí do břicha a žeber.“

Maksimčuk byl pak mučen znovu, už si ale nepamatuje, jak dlouho to trvalo. Několikrát ztratil vědomí a byl oživován studenou vodou a čpavkem.

Maksimčuk patřil k obráncům ocelárny Azovstal v Mariupolu. Řadu z nich Rusové zajali a snažili se je přimět, aby se přiznali k obvinění z terorismu. Maksimčuk je jedním z mála, kdo ve vazbě veřejně mluvil o nesnesitelných podmínkách v SIZO-2 a odmítl obvinění přijmout. Začátkem prosince 2024 byl odsouzen k dvaceti letům vězení.

„Ve skutečnosti nemám moc co ztratit,“ řekl Mediazoně po vynesení verdiktu. „Jsem ve vazbě více než dva a půl roku. Jsem na to tak zvyklý, že si ani neumím představit, jaké to je být svobodným člověkem, který jde po ulici.“

„Udělají cokoliv, aby tam neskončili“

Na rozdíl od nespolupracujícího Maksimčuka, ostatní ukrajinští vězni obvykle souhlasí s „přiznáním“, aby zmírnili postoj dozorců. Doufají, že rychle dostanou rozsudek u ruského soudu a dostanou se na seznamy vězňů určených k výměně s Kyjevem, píše Mediazona.

Ti, kteří jsou zadržováni v jiných detenčních centrech s mírnějšími podmínkami, jsou obvykle zastrašování tím, že by mohli v Taganrogu skončit – stačí prostě odmítnout spolupracovat při vyšetřování.

„Je to bolestivé téma pro téměř všechny naše klienty. Jak pro ty, kteří tam byli, tak i pro ty, kteří tam nebyli,“ řekla Mediazoně pod podmínkou anonymity právnička hájící některé ukrajinské zajatce, které Rusové viní z terorismu. „Protože o Taganrogu slyšeli od svých spoluvězňů a jsou připraveni udělat cokoliv, aby tam neskončili.“

Právníci nemají k vězněným přístup

„S Ukrajinci v tomto zadržovacím centru vůbec nemají slitování. Vtrhnou do cely v maskách, všechny bez rozdílu bijí,“ popsal Grigorij Kreščeneckyj, další právník zadržovaných.

Právníci a ochránci lidských práv nemají k vězněným přístup. Obhájci se k nim dostanou pouze společně s vyšetřovatelem, například v případě výslechu. Soukromě se svými klienty mluvit nemohou, dodal další právník, který si nepřál zveřejnit své pravé jméno.

„Většina (vězňů) se rozhodla u soudu mlčet a přiznat se, ale soukromě popsali svým právníkům, co si vytrpěli v Taganrogu. Tohle nebyl případ, kdy by se jednotliví dozorci předváděli; bylo to násilí nepředstavitelného rozsahu. Mnohé z těch zpráv byly tak strašné, že se jim jen stěží dalo uvěřit, ale pak kolegové slyšeli stejné příběhy od dalších zadržených, kteří byli drženi v Taganrogu,“ uvedla právnička Marina Garbuzová.

Bití od samého počátku

Ukrajinští zajatci byli biti od okamžiku, kdy do zařízení dorazili. „Byli jsme vyhozeni zezadu z kamionů KamAZ – ruce jsme měli svázané a oči zavázané – a pod krupobitím úderů nás přinutili postavit se ke zdi, kde pokračovalo bití rukama, nohama, obušky a elektrickými šoky,“ popsal jeden z vojáků. „Pokud někdo ztratil vědomí, byl oživen čpavkem, načež bití pokračovalo.“

Podle dalšího z bývalých zajatců byli vězni biti nejen obušky, ale také kovovými tyčemi. „Vítejte, chlapci! Víte, kam jste přišli? Tady budete hnít do konce života!“ řekl Ukrajincům podle něj při příjezdu ruský důstojník.

Obzvlášť brutální byly „kontroly“ a výslechy v „kancelářích“. „Kontrola“ zahrnovala skupinu speciálních sil, která vstoupila do cely. Ukrajinci se zakrytýma očima se museli postavit ke zdi s široce roztaženýma nohama, téměř na rozštěp, načež byli biti obušky. „Kdybych se během toho zmínil o svém zranění, začali by bít výhradně do zraněného místa,“ vzpomínal jeden z Ukrajinců.

Výslechů v „kancelářích“ se účastnili operativci. Jeden z mučených uvedl, že ho svázali koženým páskem, „svinuli do kokonu“ a položili na podlahu. Na hruď mu položili pytel s pískem, aby mu ztížili dýchání a poté ho byli gumovým obuškem a mučili elektrickými šoky. V jiném případě svázali vězni ruce za zády, do vzniklé smyčky vložili trubku a vězně zavěsili na vodorovné tyče.

„Během těchto ‚postupů‘ získali přiznání k ‚válečným zločinům‘,“ poznamenal v dopise právníkům jeden z bývalých vězňů. Zajatci nebyli podle výpovědí ušetřeni bití ani při dvou až tříminutových procházkách, nebo spíše výbězích na čerstvém vzduchu. Kvůli mizerné stravě byli navíc vyhladovělí, přičemž balíčky, které jim posílali příbuzní, právníci či dobrovolníci, se k nim nedostaly.

V Taganrogu uvázli i civilisté

Mediazona připomíná, že v ruských detenčních centrech jsou kromě vojáků vězněni bez oficiálního obvinění i ukrajinští civilisté. V mučírně v Taganrogu například strávila téměř rok novinářka Viktorija Roščynová, která během své poslední pracovní cesty shromažďovala materiál pro články o důsledcích zničení Kachovské přehrady a také o situaci v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně.

V ruském zajetí byla už podruhé, z toho prvního, do kterého se dostala v březnu 2022, byla poměrně rychle propuštěna. Podruhé zmizela v létě 2023, její zadržení oznámilo Rusko ale až loni v květnu a v říjnu se objevila zpráva o její smrti. Předpokládá se, že mohla zemřít během přesunu z Taganrogu do Moskvy. Tělo novinářky je stále v Rusku.

Systematické mučení i sexuální násilí

O tom, že mučení ukrajinských vězňů Rusy je systematické, hovoří například také zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z loňského října. Ukrajinci jsou podle ní biti, mučeni elektrickými šoky, je jim odpírán spánek či musejí hodiny vydržet nepohodlných pozicích. „Vězni nesmí přes den ležet ani sedět. Mohou jen chodit nebo stát,“ uvedla právnička Madina Ischakovová.

Zpráva také zmiňuje sexuální násilí na vězních. Potvrzují to i právníci, kteří vědí o případech, kdy Ukrajincům dávali do konečníku gumové obušky a „jiné předměty“.

Ukrajinský vězeň, který nazval SIZO-2 „peklem se všemi jeho démony“, napsal, že je to místo, kam se bojí vrátit. „Dokonce i termín ‚koncentrační tábor֥‘ by byl pro SIZO-2 příliš mírný.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...