Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.
Tragédii v Olenivce zažil přímo na místě mimo jiné Kyrylo Masalitin, který patří k nejzkušenějším v pluku Azov, jehož členové byli vězněni právě v Olenivce. V ruském zajetí strávil několik měsíců. „Viděl jsem záblesk mimo území kasáren. Nechápal jsem, jen jsem ztuhl v jedné poloze a přemýšlel, co mám dělat. Mám si lehnout, mám k tomu křikem donutit ostatní, nemám vůbec reagovat, nebo se mi to jen zdálo? A doslova za půl minuty se v kasárnách ozval výbuch.“
Na události z 29. července 2022 nikdy nezapomene, viděl krvácet své spolubojovníky. Je přesvědčený, že za útokem stojí Rusko. „Po teroristickém útoku přinesli Rusové úlomky HIMARS, které posbírali z různých částí fronty, rozházeli je po okolí a řekli, že to byl HIMARS.“
Masalitin se nakonec ze zajetí dostal, řada dalších ale takové štěstí neměla. Marija Alexejevičová se po výbuchu nemohla dlouho dozvědět o osudu svého muže. „Když jsem si přečetla zprávu o ruském válečném zločinu v Olenivce, první, co mě napadlo, bylo samozřejmě to, že to není pravda. A pak začala panika, protože jsem nevěděla, kde je Serhij. Nevěděla jsem, jestli není v těch kasárnách.“
Společně s dalšími stále požaduje vyšetření celého incidentu. Ruští okupanti a místní kolaboranti obvinili z útoku Kyjev, podle něj ale za ním stojí Moskva.
Analytici OSN i CNN: Výbuch nezpůsobila raketa HIMARS
Incident měla prozkoumat mise OSN, ta se ale na místo nikdy nedostala. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva nicméně loni v červenci uvedl, že provedl důkladné rozhovory s přeživšími incidentu a analyzoval další informace. Na základě toho se sice nepodařilo zjistit původ tehdejší exploze, ale „nezpůsobila ji raketa HIMARS“.
Vyšetřováním se zabývali nezávislí analytici a novináři. Na dálku například zjistili, že raketa, která věznici zasáhla, letěla z východu. Stanice CNN uvedla, že ani podle její analýzy nemohla tragédii v Olenivce způsobit raketa HIMARS.
„Stále nemáme dostatek údajů, abychom mohli učinit jednoznačné závěry o způsobu spáchání tohoto zločinu. Máme však několik verzí a v posledních letech jsme v jejich rozpracování poměrně hodně pokročili,“ komentoval ukrajinské vyšetřování Taras Semkiv, zástupce vedoucího oddělení pro boj s válečnými zločiny z ukrajinského ministerstva spravedlnosti.
Moskva tvrdila, že ukrajinská armáda zasáhla místo z raketového systému HIMARS ve snaze odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Podle Kyjeva ale vyhodilo Rusko část objektů, kde zajatce věznilo, do povětří s cílem obvinit Ukrajinu z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a zabíjení ukrajinských zajatců.
Zajatci z pluku Azov předtím dlouho bránili ocelárny v Mariupolu, které se na začátku plnohodnotné války staly symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.
