Obránci Azovstalu dostali příkaz zastavit boje, uvedl velitel pluku Azov

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

„Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl podplukovník Prokopenko.

„Pokud jde o zemřelé hrdiny, tak proces pokračuje,“ sdělil velitel pluku Azov, jehož členové po dlouhé týdny bránili ocelárny, k převozu těl padlých. „Doufám, že příbuzní a celá Ukrajina budou moci v nejbližší době svým vojákům prokázat čest a pohřbít je,“ uvedl.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dříve během dne tvrdil, že se již vzdalo přes devatenáct set obránců mariupolských oceláren, které byly poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu.

Večer však již Šojgu údajně podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“, píše ruská agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu oznámil, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej ochránili před údajnou nenávistí obyvatel města. Podle mluvčího se od 16. května vzdalo 2439 obklíčených ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Rozdílná tvrzení

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že zranění vojáci byli převezeni do nemocnice a zbytek skončil v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou Moskvou podporovaní separatisté.

Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území a jsou drženi ve věznicích ve městech Taganrog a Rostov na Donu v Rostovské oblasti, připomněl ve čtvrtek nestátní ruský web Meduza. Napsal také, že ruští představitelé zpochybňují možnost výměny vojáků z Azovstalu a místo toho mluví o potřebě soudních tribunálů či dokonce o trestu smrti pro evakuované. 

Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu „splnili svoji misi“ a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Další osud obránců je nejistý

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové jsou Mariupol a Azovstal symboly protiruského vzdoru. To, že obránci metalurgický komplex postupně opouští, ale nyní velký strategický význam nemá. Dříve na sebe sice vázali část invazních sil, které mohly být nasazeny například v Záporoží, ale v současnosti jejich odchod neznamená velkou změnu.

Další osud bojovníků z Azovstalu, kteří se dostávají na ruské území, je nejistý. Procházková tvrdí, že v minulých Ruskem rozpoutaných konfliktech fungovaly mezi vojáky na střední úrovni velení dohody o výměně zajatců. „Teď je určitý i mediální zmatek, protože ruští politici a poslanci říkají, že k žádné výměně nedojde, že ti ukrajinští vojáci, oni je nazývají ‚náckové, nacionalisti', budou souzeni a dostanou doživotí,“ potvrzuje redaktorka.

Nahrávám video

Naopak ukrajinští představitelé se nijak nevyjadřují. Co je obsahem případné dohody proto není známé. „Ruská média ty vojáky ponižují, vysmívají se jim. To si myslím, že úplně není v tradicích dohod mezi vojáky,“ komentuje Procházková.

Civilisté, kteří se z Mariupolu evakuovali do Ruska a následně se dostali zpět na Ukrajinu, například přes Bělorusko, vypráví o tom, že procházeli pečlivými kontrolami. „Zjišťovalo se, jestli nemají něco společného s dobrovolnickými oddíly, jestli to nejsou aktivisté, jestli nebojovali, jestli se nepodíleli na zásobování fronty. A tito lidé jsou velmi často ve vazbě,“ říká redaktorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 44 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 10 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami
Načítání...