Obránci Azovstalu dostali příkaz zastavit boje, uvedl velitel pluku Azov

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

„Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl podplukovník Prokopenko.

„Pokud jde o zemřelé hrdiny, tak proces pokračuje,“ sdělil velitel pluku Azov, jehož členové po dlouhé týdny bránili ocelárny, k převozu těl padlých. „Doufám, že příbuzní a celá Ukrajina budou moci v nejbližší době svým vojákům prokázat čest a pohřbít je,“ uvedl.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dříve během dne tvrdil, že se již vzdalo přes devatenáct set obránců mariupolských oceláren, které byly poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu.

Večer však již Šojgu údajně podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“, píše ruská agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu oznámil, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej ochránili před údajnou nenávistí obyvatel města. Podle mluvčího se od 16. května vzdalo 2439 obklíčených ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Rozdílná tvrzení

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že zranění vojáci byli převezeni do nemocnice a zbytek skončil v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou Moskvou podporovaní separatisté.

Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území a jsou drženi ve věznicích ve městech Taganrog a Rostov na Donu v Rostovské oblasti, připomněl ve čtvrtek nestátní ruský web Meduza. Napsal také, že ruští představitelé zpochybňují možnost výměny vojáků z Azovstalu a místo toho mluví o potřebě soudních tribunálů či dokonce o trestu smrti pro evakuované. 

Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu „splnili svoji misi“ a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Další osud obránců je nejistý

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové jsou Mariupol a Azovstal symboly protiruského vzdoru. To, že obránci metalurgický komplex postupně opouští, ale nyní velký strategický význam nemá. Dříve na sebe sice vázali část invazních sil, které mohly být nasazeny například v Záporoží, ale v současnosti jejich odchod neznamená velkou změnu.

Další osud bojovníků z Azovstalu, kteří se dostávají na ruské území, je nejistý. Procházková tvrdí, že v minulých Ruskem rozpoutaných konfliktech fungovaly mezi vojáky na střední úrovni velení dohody o výměně zajatců. „Teď je určitý i mediální zmatek, protože ruští politici a poslanci říkají, že k žádné výměně nedojde, že ti ukrajinští vojáci, oni je nazývají ‚náckové, nacionalisti', budou souzeni a dostanou doživotí,“ potvrzuje redaktorka.

Nahrávám video

Naopak ukrajinští představitelé se nijak nevyjadřují. Co je obsahem případné dohody proto není známé. „Ruská média ty vojáky ponižují, vysmívají se jim. To si myslím, že úplně není v tradicích dohod mezi vojáky,“ komentuje Procházková.

Civilisté, kteří se z Mariupolu evakuovali do Ruska a následně se dostali zpět na Ukrajinu, například přes Bělorusko, vypráví o tom, že procházeli pečlivými kontrolami. „Zjišťovalo se, jestli nemají něco společného s dobrovolnickými oddíly, jestli to nejsou aktivisté, jestli nebojovali, jestli se nepodíleli na zásobování fronty. A tito lidé jsou velmi často ve vazbě,“ říká redaktorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 22 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 42 mminutami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je stále nejasný

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že stále zvažuje kandidáta na jeho post.
14:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoStíhačka přeletěla těsně nad přeplněnou pláží na Floridě. Probíhá vyšetřování

Návštěvníci pláže zachytili okamžik, kdy ve středu během letecké show na pláži Pensacola Beach na Floridě proletěla stíhačka letky Blue Angels amerického námořnictva pozoruhodně blízko davu lidí. Zástupci elitní letecké akrobatické skupiny uvedli, že provádějí šetření poté, co „letadlo letělo níže, než je standardní výška, což vyvolalo rozruch na pláži a zasáhlo židle a slunečníky civilistů“, jak uvádějí americká média. V důsledku incidentu nebyla hlášena žádná zranění.
před 2 hhodinami

Švýcarské školy učí v autokratických zemích demokracii či kritické myšlení

Od Pekingu po Bogotu se sedmnáct švýcarských škol v zahraničí snaží vštěpovat svým žákům švýcarské demokratické hodnoty. V zemích, kde se politické poměry výrazně liší od těch ve Švýcarsku, to může představovat choulostivý úkol. Právě této otázce se věnovala výroční konference těchto škol, která se nedávno konala v kantonu Valais.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.