Obránci Azovstalu dostali příkaz zastavit boje, uvedl velitel pluku Azov

Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Vladimir Putin už dostal od ministra obrany hlášení o dobytí oceláren.

„Těžce raněným se dostalo potřebné pomoci, podařilo se je evakuovat s jejich pozdější výměnou na území pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl podplukovník Prokopenko.

„Pokud jde o zemřelé hrdiny, tak proces pokračuje,“ sdělil velitel pluku Azov, jehož členové po dlouhé týdny bránili ocelárny, k převozu těl padlých. „Doufám, že příbuzní a celá Ukrajina budou moci v nejbližší době svým vojákům prokázat čest a pohřbít je,“ uvedl.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dříve během dne tvrdil, že se již vzdalo přes devatenáct set obránců mariupolských oceláren, které byly poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu.

Večer však již Šojgu údajně podal hlášení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o „úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu“, píše ruská agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ruských rukou jsou i podzemní prostory pod ocelárnami.

Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov podle Interfaxu oznámil, že velitele pluku Azov odvezli z oceláren ve speciálním obrněném automobilu, aby jej ochránili před údajnou nenávistí obyvatel města. Podle mluvčího se od 16. května vzdalo 2439 obklíčených ukrajinských vojáků. „Dnes se do zajetí vzdala poslední skupina v počtu 531 vojáků,“ řekl. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Rozdílná tvrzení

Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci a přechod do ruského zajetí, Kyjev hovoří o evakuaci. Rusko dříve uvedlo, že zranění vojáci byli převezeni do nemocnice a zbytek skončil v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou Moskvou podporovaní separatisté.

Ruská média ale začátkem tohoto týdne přinesla zatím neověřené informace, že někteří z vojáků byli převezeni na ruské území a jsou drženi ve věznicích ve městech Taganrog a Rostov na Donu v Rostovské oblasti, připomněl ve čtvrtek nestátní ruský web Meduza. Napsal také, že ruští představitelé zpochybňují možnost výměny vojáků z Azovstalu a místo toho mluví o potřebě soudních tribunálů či dokonce o trestu smrti pro evakuované. 

Generální štáb ukrajinské armády již v noci na úterý sdělil, že vojáci v Mariupolu „splnili svoji misi“ a že vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu.

Další osud obránců je nejistý

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové jsou Mariupol a Azovstal symboly protiruského vzdoru. To, že obránci metalurgický komplex postupně opouští, ale nyní velký strategický význam nemá. Dříve na sebe sice vázali část invazních sil, které mohly být nasazeny například v Záporoží, ale v současnosti jejich odchod neznamená velkou změnu.

Další osud bojovníků z Azovstalu, kteří se dostávají na ruské území, je nejistý. Procházková tvrdí, že v minulých Ruskem rozpoutaných konfliktech fungovaly mezi vojáky na střední úrovni velení dohody o výměně zajatců. „Teď je určitý i mediální zmatek, protože ruští politici a poslanci říkají, že k žádné výměně nedojde, že ti ukrajinští vojáci, oni je nazývají ‚náckové, nacionalisti', budou souzeni a dostanou doživotí,“ potvrzuje redaktorka.

Nahrávám video

Naopak ukrajinští představitelé se nijak nevyjadřují. Co je obsahem případné dohody proto není známé. „Ruská média ty vojáky ponižují, vysmívají se jim. To si myslím, že úplně není v tradicích dohod mezi vojáky,“ komentuje Procházková.

Civilisté, kteří se z Mariupolu evakuovali do Ruska a následně se dostali zpět na Ukrajinu, například přes Bělorusko, vypráví o tom, že procházeli pečlivými kontrolami. „Zjišťovalo se, jestli nemají něco společného s dobrovolnickými oddíly, jestli to nejsou aktivisté, jestli nebojovali, jestli se nepodíleli na zásobování fronty. A tito lidé jsou velmi často ve vazbě,“ říká redaktorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má šestnáct obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí šestnáct mrtvých včetně dvou dětí a přes padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 26 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev. Úřad premiéra oznámil, že novým ministrem zdravotnictví bude James Murray.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 4 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 9 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 9 hhodinami
Načítání...