Vojáci v Mariupolu splnili svou misi, uvedla ukrajinská armáda. Někteří zřejmě v Azovstalu zůstávají

Nahrávám video

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Vrchní vojenské velení nařídilo velitelům jednotek umístěných v Azovstalu, aby chránili životy personálu. Operace na záchranu ukrajinských obránců zablokovaných uvnitř závodu pokračuje,“ oznámil generální štáb ukrajinské armády podle agentury Unian a bojovníky označil za „hrdiny naší doby“.

„Tím, že drželi pozice u Azovstalu, zabránili nepříteli v přesunu až sedmnácti praporových taktických skupin (kolem dvaceti tisíc lidí) na jiné směry. Narušili tím realizaci plánu na rychlé dobytí Záporoží, dosažení administrativní hranice Doněcké a Záporožské oblasti a vytvoření podmínek pro obklíčení sil OOS,“ dodal štáb s odkazem na ukrajinské síly zapojené do operace na východě země (OOS).

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová předtím informovala o evakuaci více než 260 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Pět desítek zraněných bylo podle ní převezeno do města Novoazovsk na území neuznávané, Ruskem vyhlášené „Doněcké lidové republiky“ (DNR), kde mají být ošetřeni.

Dalších 211 evakuovaných bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se nachází poblíž Doněcka, na území pod kontrolou ruských sil. 

Kyjev chce evakuované vojáky vyměnit

Maljarová zároveň dala najevo, že řada obránců v Azovstalu zůstává a ukrajinské úřady se snaží také o jejich záchranu. „Díky obráncům Mariupolu jsme získali kriticky důležitý čas na vytvoření rezerv, přeskupení sil a přijetí pomoci od partnerů. Obránci Mariupolu splnili všechny úkoly stanovené velením,“ cituje CNN Maljarovou, podle níž chtějí ukrajinské úřady dostat vojáky zpět v rámci výměny zajatců.

Výměnu by ale podle agentury Reuters mohlo překazit úterní vystoupení šéfa dolní komory ruského parlamentu Vjačeslava Volodina, který promluvil o tom, že případné výměny by se neměly vztahovat na „nacistické zločince“. Poslanec Anatolij Vasserman navrhl, aby byl přijat zákon, který by takovou výměnu znemožňoval. „Bude s nimi nakládáno v souladu s mezinárodními normami,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruské vedení tvrdí, že Ukrajinu ovládli nacisté a za nacistický označuje také ukrajinský pluk Azov, k němuž patří mnozí obránci oceláren Azovstal. Samotný pluk podobnou nálepku odmítá.

Také Zelenskyj naznačil, že někteří vojáci zůstávají

Krátce po náměstkyni šéfa resortu obrany se k situaci v Azovstalu vyjádřil prezident Zelenskyj, jenž rovněž naznačil, že v Azovstalu zůstávají obránci: „Díky akcím ukrajinské armády – ozbrojeným silám Ukrajiny, tajné služby, vyjednávacího týmu, Mezinárodního výboru Červeného kříže a OSN doufáme, že se nám podaří zachránit životy našich mužů.“ Vyjednání jejich návratu podle něj vyžaduje citlivost a čas.

Agentura Reuters už dříve informovala o tom, že v pondělí pozdě večer dorazilo do Novoazovsku pět autobusů s vojáky z Azovstalu. Někteří z evakuovaných byli zraněni a z autobusů je vynášeli na nosítkách. Moskva před tím oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných vojáků do tamních zdravotnických zařízení.

Ruskem podporovaní donbaští separatisté podle ruské státní agentury TASS tvrdí, že přes dvě stě padesát obránců Azovstalu v Mariupolu se vzdalo. „Dohromady se vzdalo 256 ukrajinských bojovníků. Raněných mezi nimi bylo 51,“ citovala ruská agentura prohlášení štábu územní obrany neuznané, Ruskem vyhlášené Doněcké lidové republiky. Toto tvrzení není možné nezávisle ověřit. 

Reuters: Konec nejkrvavější bitvy a ukrajinská porážka

Kolik vojáků v hutním areálu zůstává, ukrajinské úřady neupřesnily. Předpokládá se, že uvnitř oceláren se před evakuací nacházelo přibližně šest set členů ozbrojených složek, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla.

Podle ukrajinského generálního štábu mezi nimi byli členové pluku Azov, národní gardy, námořní pěchoty, pohraničníci, policisté, dobrovolníci a příslušníci teritoriální obrany.

Jejich evakuace pravděpodobně znamená konec nejdelší a nejkrvavější bitvy současné války na Ukrajině a významnou porážku pro tuto zemi, poznamenal Reuters. Stanice CNN sdělení generálního štábu interpretuje tak, že ukrajinské ozbrojené síly ukončily svou „bojovou misi“ v Mariupolu.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničen a podle ukrajinských úřadů ho nepřežily desítky tisíc obyvatel tohoto strategicky důležitého přístavu na jihovýchodě země. Azovstal představuje poslední tamní baštu ukrajinského odporu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů.

Mariupol je možné považovat za definitivně dobytý, nyní se ruské síly mohou soustředit zejména na západ od Luhansku, řekl v pořadu Horizont ČT24 bezpečnostní analytik Josef Kraus. Dle něj uvidíme i zvýšený tlak na Černomoří, na město Mykolajiv. V těchto lokalitách je možné tlak sledovat již delší dobu, nyní ale může být koncentrace ruských sil o to vyšší.

„Ukrajinci nemají problémy s obrannými operacemi, nemají problém s personálem, obojí mohou využít pro efektivní napadání útočníka, taktikou udeř a uteč. Na druhou stranu pro frontové útoky na širším otevřeném bloku bojiště proti vybaveným Rusů to není úplně dostatečné. Ukrajinci by potřebovali především dodávky těžkých zbraní, mobilizaci vlastních sil a leteckou podporu. Ale ničeho z tohohle se jim nedostává v takové míře, jaké by potřebovali, takže jejich úspěchy budou, pokud nějaké, tak sporadické,“ řekl analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 hhodinou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 3 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 6 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.