Z Azovstalu bylo evakuováno 260 ukrajinských vojáků, zranění míří do Novoazovsku

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámil Kyjev. Podle něj také jednotka domobrany v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem. U Charkova obránci před několika dny přešli do protiútoku a osvobodili řadu obcí. Rusové podle ukrajinského generálního štábu soustředí své útoky v Doněcké oblasti. Britské ministerstvo obrany upozorňuje, že Bělorusko přesouvá ke své jižní hranici speciální jednotky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová také oznámila, že pět desítek raněných podle ní zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil.

Moskva už dříve oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků z Azovstalu do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk. Kyjev až dosud dohodu o evakuačním koridoru z ruskými silami obklíčeného metalurgického komplexu nekomentoval.

Všichni evakuovaní budou vyměněni, uvedla nyní Maljarová. Podle nočního vyjádření Maljarové pokračuje mise na záchranu zbývajících ukrajinských obránců v metalurgickém komplexu, který představuje poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě na jihovýchodě Ukrajiny, které je nyní pod kontrolou ruských invazních sil.

Agentura Reuters o něco dříve informovala o tom, že Azovstal opustilo asi deset autobusů s ukrajinskými vojáky, kteří zůstávali v obklíčeném hutním komplexu.

Vytlačení okupantů

O jednotce domobrany, která v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, informoval list Ukrajinska pravda. „Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice na demarkační linii se zemí okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích,“ hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému. Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.

Ze zpráv, které během pondělí přicházely, nebylo jasné, ve kterém místě se Ukrajinci měli k hranicím probojovat. Podle nové zprávy výzkumného ústavu Australian Strategic Policy Institute (ASPI) ovšem byly ukrajinské síly severně od Charkova u hranic na více místech, činitel amerického ministerstva obrany pak médiím sdělil, že obránci zatlačili ruské vojáky na vzdálenost do čtyř kilometrů od hranice.

„Bojujeme nepřetržitě, takže těžko říct, jestli je to pro naše jednotky trvalý výsledek,“ komentoval vývoj guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. „Stále jsme v tvrdých bojích,“ dodal. Kolik ukrajinských bojovníků se nově dostalo k hranicím, neuvedl, jde však podle něj o výrazně větší počet, než kolik lidí ukazuje zmíněné video.

Na tyto zveřejněné záběry odpoledne reagoval prezident Zelenskyj, který ve vlastním příspěvku děkoval mužům 127. brigády. „Velký dík! Od všech Ukrajinců, od všech, ode mě a od mojí rodiny. Moje vděčnost nezná mezí,“ uvedl Zelenskyj.

Nebezpečí ostřelování v osvobozených oblastech trvá, varuje pohraniční stráž

Ruská sabotážní a průzkumná skupina se v pondělí ráno naopak snažila proniknout přes hranice do Sumské oblasti, která leží severozápadně od Charkova a odkud se invazní jednotky stáhly začátkem dubna, informuje podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž.

Ozbrojenci podle stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a průzkumná skupina se, kryta touto palbou, snažila proniknout na ukrajinské území. Pohraničníci s nimi údajně bojovali a vytlačili je zpátky za hranici. 

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v televizním komentáři uvedl, že hranice je v Černihivské a Sumské oblasti pod kontrolou. Přetrvává však nebezpečí, které představuje ruské ostřelování.

Nedlouho po začátku ruské invaze 24. února donutila ukrajinská armáda ruské velitele vzdát se postupu na Kyjev a později vytlačila Rusy také od druhého největšího ukrajinského města Charkova. Aktuálně probíhá ukrajinská protiofenziva u města Izjum, které je v držení Rusů.

Ukrajinci odrazili sedmnáct útoků

Ruské jednotky své hlavní úsilí nyní soustředí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice, informuje v pondělní ranní zprávě ukrajinský generální štáb. U Avdijivky, severně od Doněcku, se invazní vojska kvůli ztrátám stáhla na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují pokus o další ofenzivu.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém zhodnocení bojů předpokládá, že se ruské síly mezi městy Doněck a Izjum o obklíčení ukrajinských jednotek přestaly snažit a namísto toho chtějí dostat pod kontrolu celou Luhanskou oblast. Ukrajinský generální štáb uvedl, že aby zmařili budoucí ofenzivu, vyhodili obránci do povětří železniční mosty mezi Severodoněckem a Rubižným.

Šéf Luhanské oblasti Serhij Gajdaj uvedl, že při pondělním ostřelování města Severodoněck zahynulo nejméně deset civilistů. Gajdaj již dříve v pondělí uvedl, že silné ostřelování způsobilo požáry v obytných oblastech.

V neděli jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely, vyčísluje generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti obránci podle něj odrazili celkem sedmnáct útoků a zničili tři tanky nepřítele.

Ruské ministerstvo obrany zase tvrdí, že raketami zasáhlo dvě velitelské pozice ukrajinské armády v Charkovské oblasti a další cíle, jako například sklady zbraní. Sestřelit se tam údajně podařilo jednu ukrajinskou stíhačku. Podobné útoky ohlásila ruská armáda rovněž v Donbasu, kde se jí prý podařilo zničit ukrajinské drony. Tvrzení obou stran nicméně nelze nezávisle ověřit. 

Na jihu země podle ISW útočníci zřejmě opevňují některé dobyté pozice, což naznačuje, že chtějí region dlouhodobě okupovat. Podle ukrajinských činitelů tam kopou zákopy a na různých místech v Mykolajivské, Chersonské a na západě Záporožské oblasti staví betonové zátarasy.

Rusko tvrdí, že na jihu sestřelilo další dvě ukrajinské stíhačky, jednu poblíž Hadího ostrova v Černém moři a druhou v Mykolajivské oblasti.

Běloruské manévry

Britské ministerstvo obrany sleduje, že Bělorusko přesunuje systémy protivzdušné obrany a dělostřelectvo na cvičiště na západě země. Ukrajina kvůli manévrům musí nechávat u společné hranice některé vojáky.

Britové připomínají, že Bělorusko se navzdory spekulacím z počátku konfliktu zatím do bojů nezapojilo. Umožnilo nicméně Rusku využít své území k zahájení útoku na Kyjev a Černihiv. Ze země startovaly i ruské letouny. 

Běloruský vůdce Alexander Lukašenko se podle ministerstva zřejmě snaží prokázat Moskvě podporu invaze, ale zároveň se nechce do války přímo zapojit kvůli obavám z reakce Západu, ukrajinského protiútoku a neshod ve vedení armády. 

Rusko nasazuje žoldnéře

Ukrajinský generální štáb na Facebooku napsal, že při bojích zemřelo dalších tři sta ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27 700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty. Tvrzení obou stran však není možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

Ruské armádě podle ISW zřejmě došli rezervisté, které lze rychle zapojit do bojů. Země, která rozpoutala válku, tak do svých jednotek nyní zařazuje bojovníky z rozličných zdrojů, včetně žoldnéřů či příslušníků různých domobraneckých skupin.

Podle ukrajinského generálního štábu nyní v Belgorodu prochází výcvikem asi dva a půl tisíce rezervistů, kteří se brzy zapojí do bojů. To však podle ISW nebude stačit k doplnění stavu invazních jednotek, které na některých místech údajně přišly až o dvacet procent svých příslušníků.

Institut tvrdí, že okupanti zapojují bojovníky ze soukromých vojenských organizací i do jednotek elitních výsadkářů, což označuje za šokující. Jedná se podle něj o dosud nejzřetelnější znamení toho, že Rusko vyčerpalo svoje dostupné vojenské zálohy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...