Z Azovstalu bylo evakuováno 260 ukrajinských vojáků, zranění míří do Novoazovsku

Přes 260 ukrajinských vojáků, včetně 53 zraněných, bylo v pondělí evakuováno z obklíčených oceláren Azovstal v Mariupolu, oznámil Kyjev. Podle něj také jednotka domobrany v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem. U Charkova obránci před několika dny přešli do protiútoku a osvobodili řadu obcí. Rusové podle ukrajinského generálního štábu soustředí své útoky v Doněcké oblasti. Britské ministerstvo obrany upozorňuje, že Bělorusko přesouvá ke své jižní hranici speciální jednotky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová také oznámila, že pět desítek raněných podle ní zamířilo do města Novoazovsk na území proruské separatistické Doněcké lidové republiky, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných podle ní bylo převezeno humanitárním koridorem do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil.

Moskva už dříve oznámila, že Rusko souhlasilo s evakuací zraněných ukrajinských vojáků z Azovstalu do zdravotnických zařízení ve městě Novoazovsk. Kyjev až dosud dohodu o evakuačním koridoru z ruskými silami obklíčeného metalurgického komplexu nekomentoval.

Všichni evakuovaní budou vyměněni, uvedla nyní Maljarová. Podle nočního vyjádření Maljarové pokračuje mise na záchranu zbývajících ukrajinských obránců v metalurgickém komplexu, který představuje poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě na jihovýchodě Ukrajiny, které je nyní pod kontrolou ruských invazních sil.

Agentura Reuters o něco dříve informovala o tom, že Azovstal opustilo asi deset autobusů s ukrajinskými vojáky, kteří zůstávali v obklíčeném hutním komplexu.

Vytlačení okupantů

O jednotce domobrany, která v Charkovské oblasti vytlačila okupační síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, informoval list Ukrajinska pravda. „Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice na demarkační linii se zemí okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích,“ hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému. Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.

Ze zpráv, které během pondělí přicházely, nebylo jasné, ve kterém místě se Ukrajinci měli k hranicím probojovat. Podle nové zprávy výzkumného ústavu Australian Strategic Policy Institute (ASPI) ovšem byly ukrajinské síly severně od Charkova u hranic na více místech, činitel amerického ministerstva obrany pak médiím sdělil, že obránci zatlačili ruské vojáky na vzdálenost do čtyř kilometrů od hranice.

„Bojujeme nepřetržitě, takže těžko říct, jestli je to pro naše jednotky trvalý výsledek,“ komentoval vývoj guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. „Stále jsme v tvrdých bojích,“ dodal. Kolik ukrajinských bojovníků se nově dostalo k hranicím, neuvedl, jde však podle něj o výrazně větší počet, než kolik lidí ukazuje zmíněné video.

Na tyto zveřejněné záběry odpoledne reagoval prezident Zelenskyj, který ve vlastním příspěvku děkoval mužům 127. brigády. „Velký dík! Od všech Ukrajinců, od všech, ode mě a od mojí rodiny. Moje vděčnost nezná mezí,“ uvedl Zelenskyj.

Nebezpečí ostřelování v osvobozených oblastech trvá, varuje pohraniční stráž

Ruská sabotážní a průzkumná skupina se v pondělí ráno naopak snažila proniknout přes hranice do Sumské oblasti, která leží severozápadně od Charkova a odkud se invazní jednotky stáhly začátkem dubna, informuje podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž.

Ozbrojenci podle stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a průzkumná skupina se, kryta touto palbou, snažila proniknout na ukrajinské území. Pohraničníci s nimi údajně bojovali a vytlačili je zpátky za hranici. 

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v televizním komentáři uvedl, že hranice je v Černihivské a Sumské oblasti pod kontrolou. Přetrvává však nebezpečí, které představuje ruské ostřelování.

Nedlouho po začátku ruské invaze 24. února donutila ukrajinská armáda ruské velitele vzdát se postupu na Kyjev a později vytlačila Rusy také od druhého největšího ukrajinského města Charkova. Aktuálně probíhá ukrajinská protiofenziva u města Izjum, které je v držení Rusů.

Ukrajinci odrazili sedmnáct útoků

Ruské jednotky své hlavní úsilí nyní soustředí v Doněcké oblasti, kde se dělostřelbou a leteckými útoky snaží zničit ukrajinské opevněné obranné pozice, informuje v pondělní ranní zprávě ukrajinský generální štáb. U Avdijivky, severně od Doněcku, se invazní vojska kvůli ztrátám stáhla na dříve obsazené pozice. Shromažďují své jednotky u Izjumu a připravují pokus o další ofenzivu.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém zhodnocení bojů předpokládá, že se ruské síly mezi městy Doněck a Izjum o obklíčení ukrajinských jednotek přestaly snažit a namísto toho chtějí dostat pod kontrolu celou Luhanskou oblast. Ukrajinský generální štáb uvedl, že aby zmařili budoucí ofenzivu, vyhodili obránci do povětří železniční mosty mezi Severodoněckem a Rubižným.

Šéf Luhanské oblasti Serhij Gajdaj uvedl, že při pondělním ostřelování města Severodoněck zahynulo nejméně deset civilistů. Gajdaj již dříve v pondělí uvedl, že silné ostřelování způsobilo požáry v obytných oblastech.

V neděli jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily jedenáct vzdušných cílů, z toho dva vrtulníky Ka-52 a Mi-18, sedm bezpilotních letounů a dvě raketové střely, vyčísluje generální štáb. V Doněcké a Luhanské oblasti obránci podle něj odrazili celkem sedmnáct útoků a zničili tři tanky nepřítele.

Ruské ministerstvo obrany zase tvrdí, že raketami zasáhlo dvě velitelské pozice ukrajinské armády v Charkovské oblasti a další cíle, jako například sklady zbraní. Sestřelit se tam údajně podařilo jednu ukrajinskou stíhačku. Podobné útoky ohlásila ruská armáda rovněž v Donbasu, kde se jí prý podařilo zničit ukrajinské drony. Tvrzení obou stran nicméně nelze nezávisle ověřit. 

Na jihu země podle ISW útočníci zřejmě opevňují některé dobyté pozice, což naznačuje, že chtějí region dlouhodobě okupovat. Podle ukrajinských činitelů tam kopou zákopy a na různých místech v Mykolajivské, Chersonské a na západě Záporožské oblasti staví betonové zátarasy.

Rusko tvrdí, že na jihu sestřelilo další dvě ukrajinské stíhačky, jednu poblíž Hadího ostrova v Černém moři a druhou v Mykolajivské oblasti.

Běloruské manévry

Britské ministerstvo obrany sleduje, že Bělorusko přesunuje systémy protivzdušné obrany a dělostřelectvo na cvičiště na západě země. Ukrajina kvůli manévrům musí nechávat u společné hranice některé vojáky.

Britové připomínají, že Bělorusko se navzdory spekulacím z počátku konfliktu zatím do bojů nezapojilo. Umožnilo nicméně Rusku využít své území k zahájení útoku na Kyjev a Černihiv. Ze země startovaly i ruské letouny. 

Běloruský vůdce Alexander Lukašenko se podle ministerstva zřejmě snaží prokázat Moskvě podporu invaze, ale zároveň se nechce do války přímo zapojit kvůli obavám z reakce Západu, ukrajinského protiútoku a neshod ve vedení armády. 

Rusko nasazuje žoldnéře

Ukrajinský generální štáb na Facebooku napsal, že při bojích zemřelo dalších tři sta ruských vojáků, čímž se celkový počet padlých na ruské straně dostal na 27 700. Rusko nicméně uvádí výrazně nižší počty. Tvrzení obou stran však není možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

Ruské armádě podle ISW zřejmě došli rezervisté, které lze rychle zapojit do bojů. Země, která rozpoutala válku, tak do svých jednotek nyní zařazuje bojovníky z rozličných zdrojů, včetně žoldnéřů či příslušníků různých domobraneckých skupin.

Podle ukrajinského generálního štábu nyní v Belgorodu prochází výcvikem asi dva a půl tisíce rezervistů, kteří se brzy zapojí do bojů. To však podle ISW nebude stačit k doplnění stavu invazních jednotek, které na některých místech údajně přišly až o dvacet procent svých příslušníků.

Institut tvrdí, že okupanti zapojují bojovníky ze soukromých vojenských organizací i do jednotek elitních výsadkářů, což označuje za šokující. Jedná se podle něj o dosud nejzřetelnější znamení toho, že Rusko vyčerpalo svoje dostupné vojenské zálohy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 21 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...