OSN

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.

Súdánská vláda se téměř po třech letech války přestěhovala z přístavního města Port Súdán na východě země zpět do metropole Chartúm, píše server BBC. Občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) patří k jedněm z největších humanitárních krizí na světě.

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.

Americký prezident Donald Trump vydal příkaz k tomu, aby USA opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy „neslouží americkým zájmům“. Bílý dům bez dalších podrobností uvedl, že jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Trumpova kroku lituje.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.

Nedělní prezidentské volby v africké Guineji podle očekávání vyhrál vůdce puče a šéf junty generál Mamady Doumbouya, vyplývá z předběžných výsledků. Podle nich získal Doumbouya 86,72 procenta hlasů, napsala v noci na středu agentura Reuters. Nejvyšší soud má nyní devět dní na ověření výsledků, pokud by se proti nim někdo ohradil. Opozice a kritici tvrdí, že junta tvrdě zasáhla proti svým protivníkům, kterým účast v hlasování znemožnila.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili v sobotu po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si vyžádal už desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a rovněž Číny. Příměří přivítaly Evropská unie a OSN.

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na okupovaném Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69, z pohledu mezinárodního práva jsou všechny nelegální. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.