OSN

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Agentura Reuters s odvoláním na aktivisty uvádí, že súdánské protivládní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) o víkendu v Severním Kordofánu zabily téměř tři sta lidí. Ve vesnici Šakk Núm bylo v sobotu zabito přes dvě stě lidí, z nichž většina byla upálena ve svých domovech, upozornila lidskoprávní organizace Emergency Lawyers na sociální síti X.

Ve východobosenské Srebrenici, kterou před třiceti lety, 11. července 1995, dobyly jednotky bosenských Srbů, proběhly pietní akce připomínající vyvraždění přibližně 8 tisíc bosenských muslimů. Lidé, kteří si přišli připomenout genocidu, jíž mezinárodní společenství nedokázalo zabránit, se mimo jiné jako každý rok hromadně pomodlili. Na místní hřbitov byly také uloženy ostatky dalších sedmi obětí, které se podařilo identifikovat.

Mezi současnou syrskou prozatímní vládou, vedenou osobami spjatými s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), a sítí al-Káida nejsou žádné aktivní vazby. Podle agentury Reuters to v dosud nezveřejněné zprávě OSN tvrdí nezávislý panel odborníků monitorující dodržování sankcí. Tento závěr by podle agentury mohl posílit očekávaný tlak USA na zrušení sankcí OSN uvalených v minulosti na HTS a jeho někdejšího vůdce Ahmada Šaru, který se v lednu stal prozatímním syrským prezidentem.

Poprvé v historii si genocidu ve Srebrenici letos světové společenství připomíná jako mezinárodní den. Symbolické odsouzení zločinů a vzpomínku na jejich oběti ovšem zastiňuje současné dění v Bosně a Hercegovině. Bosenskosrbská politická reprezentace vytváří atmosféru nebezpečí, která v dubnu vedla k dosud nevídanému uzavření památníku ve městě, kde před třiceti lety došlo k masovému vraždění civilistů.

Nová zpráva zveřejněná v Izraeli podrobně dokumentuje sexuální násilí na Izraelcích – ženách, mužích i dětech – během útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 a po něm. Mezinárodnímu společenství zároveň adresovala výzvu, aby znásilnění užívané jako válečnou zbraň důsledně postihovalo. A dokument k tomu nabídl i metodologii.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze, uvedlo ukrajinské letectvo. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také jedenáct balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Úřady v Kyjevě po útoku hlásí jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Terčem útoků byly i další oblasti. O obětech informovala také ruská strana.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Izraelský vzdušný úder na věznici Evín v Teheránu zabil 71 lidí, uvedl v neděli ráno mluvčí íránské justice Asghar Džahangír, kterého citovala íránská justiční webová stránka Mízán. Izrael na nechvalně známou věznici, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo cizinci, zaútočil v pondělí 23. června.

Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto výbušniny nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás tvrdí, že zemřelo dalších dvacet Palestinců, z toho nejméně šest bylo zabito při izraelské střelbě, když čekali u distribučního střediska humanitární pomoci na jídlo, píše agentura AFP. Katarská televize al-Džazíra napsala, že středečních obětí v Gaze je nejméně 31, z toho deset zemřelo při čekání na potraviny.

Od začátku „zapomenuté“ korejské války uplynulo 75 let. První velký konflikt studené války za sebou zanechal společnost rozervanou vedví. Z demokratického Jihu se stal asijský tygr, zatímco obyvatelé Severu žijí v bídě a represích. Diktatura v KLDR mezitím navzdory sankcím dál rozšiřuje svůj raketový a jaderný arzenál. Brutální režim podpírá Čína s Ruskem – tradiční spojenci z dob korejského konfliktu, který stále oficiálně neskončil.

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Izraelská střelba a vzdušné údery v Pásmu Gazy zabily za posledních 24 hodin nejméně 140 lidí, tvrdí zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Mezi oběťmi jsou podle nich opět i lidé, kteří čekali na humanitární pomoc. Celkem tímto způsobem zahynulo od května přes čtyři sta Palestinců, uvedli zdravotníci. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.