OSN

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza v Pásmu Gazy zabil pět novinářů katarské televize al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, tvrdí televize. Dřívější informace zmiňovaly smrt Šarífa a jednoho dalšího pracovníka al-Džazíry.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Před třiceti lety, v době občanské války na území někdejší Jugoslávie, zahynuli dva čeští příslušníci jednotek OSN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Luděk Zeman z Hodonína a Petr Valeš z Rožmitálu. Na jejich stanoviště zaútočilo chorvatské dělostřelectvo. Zraněni byli další tři vojáci, mezi nimi i Jiří Suda. Exploze ho odmrštila několik metrů daleko. Byl to pocit, jako když do mě narazí auto, vzpomíná na událost.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí nejméně čtyřicet lidí, včetně deseti osob čekajících na distribuci humanitární pomoci. S odvoláním na místní zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Celkový počet obětí podvýživy v pásmu vzrostl na 180, a to včetně 93 dětí, oznámilo podle agentury místní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás.

Izrael tvrdí, že do Pásma Gazy vpustil čtyři kamiony OSN s pohonnými hmotami, které přivážejí palivo pro nemocnice, pekárny a další klíčové služby. Podle zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Terezy Wyn Haniakové se však situace i tak horší. Za posledních 24 hodin v regionu navíc podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo dalších šest lidí na podvýživu.

Přibližně šest set bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu prezidenta USA Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise uvádějí, že válka začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mosad, tři bývalí šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše AFP.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek dopoledne oznámilo, že jeho síly obsadily město Časiv Jar ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinská armáda ruské tvrzení odmítla jako lživé, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího ukrajinského uskupení Chortycja, které má na starosti velkou část fronty na východě Ukrajiny.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, ve středu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Podle Francie k dvoustátnímu řešení neexistuje alternativa, zatímco podle Saúdské Arábie je vytvoření palestinského státu předpokladem k normalizaci vztahů s Izraelem.

V New Yorku v pondělí začíná dvoudenní konference OSN, kterou hostí Francie a Saúdská Arábie, se zaměřením na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Americká diplomacie minulý čtvrtek oznámila, že se Spojené státy akce nezúčastní. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již dříve chystanou konferenci zkritizovala jako kontraproduktivní k ukončení války v Pásmu Gazy a osvobození rukojmí a vyzvala spojence, aby se jí neúčastnili.

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.