OSN strana 3 z 5

Izrael ví, kde se v Pásmu Gazy nachází devět ze třinácti dosud zadržovaných těl rukojmí, která má ještě vydat teroristické hnutí Hamás v rámci nynější dohody o příměří. Jeruzalém se současně snaží přesvědčit Spojené státy americké o tom, že pro pokračování příměří je nanejvýš důležité, aby palestinské teroristické hnutí zbývající těla vrátilo, napsal server The Times of Israel (ToI), který se odvolává na zprávu veřejnoprávní stanice.

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Teroristické hnutí Hamás bude v dalších oblastech Pásma Gazy hledat těla zbývajících třinácti rukojmí, pomoci mu v tom má egyptský tým s těžkou technikou, který vstoupil na toto palestinské území v sobotu večer. Vstup egyptských jednotek na palestinské území, kde platí od 10. října příměří po dvou letech války Izraele s Hamásem, osobně schválil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI).

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Izrael identifikoval těla dvou rukojmí, která v úterý večer předalo podle dohody o příměří palestinské teroristické hnutí Hamás, oznámila ve středu brzy ráno podle agentury AFP izraelská armáda. Jsou jimi osmatřicetiletý Tamir Adar, zabitý při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, a pětaosmdesátiletý Arje Zalmanovič, který byl unesen a zemřel v zajetí. Oba pocházeli z kibucu Nir Oz. V Pásmu Gazy tak nyní zůstává třináct mrtvých rukojmí.

Jemenská povstalecká skupina hútíové zadržela v neděli dvě desítky zaměstnanců Organizace spojených národů (OSN). S odvoláním na koordinátora OSN pro Jemen to uvedla agentura AP. V sobotu povstalci zaútočili na další zařízení OSN v hlavním městě Saná, dodal představitel.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v sobotu obvinil Spojené státy, že jejich loď pronikla do svrchovaných vod Kolumbie a způsobila smrt rybáře. Levicový politik to napsal na síti X a zároveň požádal Washington o vysvětlení incidentu. Petro již v září vyzval OSN ke stíhání amerického prezidenta Donalda Trumpa za útoky na lodě v Karibiku, které Trump zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog. Trump v neděli reagoval tak, že označil Petra za nelegálního drogového dealera.

Izraelská armáda potvrdila identitu dvou rukojmí, jejichž pozůstatky ve středu Izraeli předali teroristé z Hamásu. Píše to server The Times of Israel. Jednou z obětí je žena. Fórum rodin rukojmí vyzvalo vládu, aby odložila naplňování dalších fází dohody o příměří v Gaze, dokud Hamás nevydá zbývajících devatenáct těl, informuje agentura AFP. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už zaúkoloval armádu, aby vypracovala komplexní plán na porážku Hamásu, pokud znovu propuknou boje.

Izraelská armáda v úterý večer převzala od Červeného kříže pozůstatky, které by mohly patřit čtyřem izraelským rukojmím. Píší to tamní média. Červený kříž předtím převzal od teroristického hnutí Hamás rakve ve městě Gaza. Stalo se tak v rámci dohody, podle které by Hamás měl předat do Izraele všechna mrtvá rukojmí, což ale zatím neučinil.

Ruská armáda zaútočila na konvoj humanitární mise OSN v ukrajinské Chersonské oblasti. Informaci předsedy tamní oblastní správy Oleksandra Prokudina potvrdila OSN. Prokudin Rusy obvinil z dělostřeleckého ostřelování a dronového útoku na čtyři nákladní vozidla Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Nikdo podle něj nebyl zraněn. OSN útok označila za nepřijatelný a uvedla, že by se mohlo jednat i o válečný zločin.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Rada bezpečnosti OSN v úterý schválila novou misi pro potírání kriminálních gangů na Haiti, jež má být dvakrát větší než ta, která již na ostrovním státě působí. Vedle policistů budou moci v misi sloužit i vojáci. Současná mezinárodní policejní pomoc na Haiti doposud nedokázala výrazněji omezit rozrůstání zločineckých organizací, které kontrolují větší část haitského hlavního města Port-au-Prince i jeho blízkého okolí, píší agentury.

Madagaskarský prezident Andry Rajoelina rozpustil parlament a odvolal vládu. Učinil tak po několika dnech protivládních protestů, během nichž podle OSN zemřelo nejméně dvaadvacet lidí a více než sto dalších utrpělo zranění, informují agentury. Demonstrace kvůli nespokojenosti s neustálými výpadky vody a elektřiny přerostly v otevřený protest proti vládě.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.