OSN strana 3 z 5

Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Drtivá většina signatářů Pařížské dohody, ke kterým patří takřka všechny státy světa, nepředstavila klimatické cíle na další dekádu. V pondělí přitom uplynula lhůta dohodnutá před deseti lety. OSN doufá, že v návaznosti na tvrdou realitu v podobě teplotních rekordů tak většina zemí učiní do konce roku. Už jen proto, že svět stojí před další výzvou, kterou je velká spotřeba energií spojená s rozvojem umělé inteligence.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Izrael od čtvrtka přerušuje veškeré styky s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Ve východním Jeruzalémě pak její činnost skončí úplně. Židovský stát instituci kritizuje za to, že dovolila, aby do ní pronikli stoupenci militantních palestinských skupin. Ředitel agentury varuje před rozsáhlými humanitárními dopady.

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Čekání ve frontě na jídlo je pro Lamís každodenní realita. Šestnáctiletá dívka je stejně jako devadesát procent obyvatel Pásma Gazy závislá na humanitární pomoci. Tvrdí, že vzpomínka na dobu před válkou, kdy si doma stěžovala, že je k obědu jen vařený květák, jí teď přijde k neuvěření.

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Při ruském vzdušném útoku na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně třináct lidí, informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Úřad ukrajinského generálního prokurátora informoval o tom, že kromě toho bylo při úderu zraněno 63 lidí. Záchranné akce na místě už skončily.

Spojené státy v pondělí a úterý podnikly řadu úderů na vojenské pozice hútíů v jemenském hlavním městě Saná a v pobřežních oblastech země, uvedla americká armáda. Jemenské povstalecké hnutí po útocích prohlásilo, že Jemen hodlá pokračovat v sebeobraně, píší tiskové agentury.

Izrael varoval Libanonce před návratem do jejich domovů na jihu země. Učinil tak navzdory příměří uzavřenému na konci listopadu, jež ukončilo intenzivní boje mezi izraelskou armádou a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Napsal o tom deník The Guardian. Mírová mise OSN UNIFIL vyzvala izraelskou armádu, aby urychlila svůj odchod z libanonského území.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.

Letecký úder súdánské armády na trh v Severním Dárfúru zabil více než sto lidí, několik stovek dalších bylo zraněno. Uvedla to místní lidskoprávní organizace Emergency Lawyers. V regionu zuří boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Po útoku na město Omdurmán u metropole Chartúmu odpoledne zemřelo dalších pětašedesát lidí a stovky byly zraněny, úřady z útoku obviňují RSF.