OSN strana 3 z 5

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Tisíce Palestinců byly zadrženy v Pásmu Gazy a odvlečeny do Izraele, kde se někteří stali obětí mučení, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle jeho zprávy čelili Palestinci mimo jiné waterboardingu, elektrošokům či odpírání spánku. V izraelské vazbě jich třiapadesát zemřelo, napsal úřad OSN.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina připustila, že její bojovníci a malijští vojáci utrpěli ztráty v těžkých bojích proti tuarežským povstalcům v blízkosti hranic Mali s Alžírskem. O tvrdých bojích, při kterých utrpěli ztráty ruští žoldnéři i malijští vojáci, už v sobotu informovali povstalečtí Tuaregové.

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy nařídila evakuaci hustě zalidněné oblasti spadající do takzvané humanitární zóny, napsala agentura AP. Armáda židovského státu v této souvislosti uvedla, že plánuje v Chán Júnisu operaci namířenou proti teroristům z Hamásu. Chce se zaměřit i na část Mavásí, kde vznikl stanový tábor, do nějž se před boji uchýlily tisíce vysídlených Palestinců. Izrael mezitím pokračuje v úderech v Pásmu Gazy, při posledním vzdušném náletu cílil na školu v Dajr Balahu, kde bylo údajně velitelské centrum teroristů z Hamásu.

Svět se musí připravit na trvalou změnu letních teplot v důsledku klimatické krize, v budoucnu budou extrémní teploty v létě jednoduše celou dobu, upozornil na tiskové konferenci k tématu globálního oteplování generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres.

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje tvrdí, že odhalily severokorejskou kyberšpionáž. Jejím cílem prý měl být zisk informací pro vývoj jaderných zbraní a modernizaci ozbrojených sil. Médiím to sdělilo britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC).

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

Muž ve věku kolem padesáti let přišel o život a čtyři další lidé utrpěli v noci na pátek zranění při silné explozi v obytné čtvrti v centru Tel Avivu. Policie a armáda příčinu výbuchu stále vyšetřují, podle armády ale zřejmě šlo o útok dronu íránské výroby, který však nespustil letecký poplach. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Na rozděleném Kypru se podle mírové mise OSN množí případy porušování vojenských pravidel. Podél nárazníkového pásma, které odděluje řeckou a tureckou část ostrova, se budují opevnění. Vojenskou přítomnost podle vojáků mírových sil OSN posilují obě strany. Severní Kypr uznalo od rozdělení ostrova pouze Turecko. Naopak vláda v Nikósii má podporu mezinárodního společenství.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Keňská vláda v úterý večer oznámila nasazení armády proti násilným protivládním protestům, informovala agentura AFP. Při demonstracích proti navrhované reformě financí u hlavního města Nairobi zemřelo deset lidí a nejméně 31 jich bylo zraněno. Protestující vnikli do parlamentu a část budovy zapálili. Policie použila také vodní děla a slzný plyn a uzavřela vládní budovy.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Uprostřed zhroucení pořádku v Pásmu Gazy zaměřili palestinští pašeráci svou pozornost na kontrabandy cigaret, jejichž cena v oblasti prudce vzrostla. Ohrožují tak dodávky pomoci, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární kamiony se stávají terčem útoků, což ztěžuje a zpomaluje distribuci.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Senioři jsou v celosvětovém měřítku mimořádně ohrožená a stále více rostoucí skupina lidí. Nějakou formu zneužívání podle průzkumů zakouší bezmála šestnáct procent z nich. To je odhadem přes 150 milionů. Na dimenze tohoto problému i zranitelnost nejstarších ročníků se snaží vždy v polovině června upozorňovat Mezinárodní den proti násilí na seniorech vyhlášený OSN.