OSN strana 3 z 5

Izraelská armáda potvrdila identitu dvou rukojmí, jejichž pozůstatky ve středu Izraeli předali teroristé z Hamásu. Píše to server The Times of Israel. Jednou z obětí je žena. Fórum rodin rukojmí vyzvalo vládu, aby odložila naplňování dalších fází dohody o příměří v Gaze, dokud Hamás nevydá zbývajících devatenáct těl, informuje agentura AFP. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už zaúkoloval armádu, aby vypracovala komplexní plán na porážku Hamásu, pokud znovu propuknou boje.

Izraelská armáda v úterý večer převzala od Červeného kříže pozůstatky, které by mohly patřit čtyřem izraelským rukojmím. Píší to tamní média. Červený kříž předtím převzal od teroristického hnutí Hamás rakve ve městě Gaza. Stalo se tak v rámci dohody, podle které by Hamás měl předat do Izraele všechna mrtvá rukojmí, což ale zatím neučinil.

Ruská armáda zaútočila na konvoj humanitární mise OSN v ukrajinské Chersonské oblasti. Informaci předsedy tamní oblastní správy Oleksandra Prokudina potvrdila OSN. Prokudin Rusy obvinil z dělostřeleckého ostřelování a dronového útoku na čtyři nákladní vozidla Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Nikdo podle něj nebyl zraněn. OSN útok označila za nepřijatelný a uvedla, že by se mohlo jednat i o válečný zločin.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Rada bezpečnosti OSN v úterý schválila novou misi pro potírání kriminálních gangů na Haiti, jež má být dvakrát větší než ta, která již na ostrovním státě působí. Vedle policistů budou moci v misi sloužit i vojáci. Současná mezinárodní policejní pomoc na Haiti doposud nedokázala výrazněji omezit rozrůstání zločineckých organizací, které kontrolují větší část haitského hlavního města Port-au-Prince i jeho blízkého okolí, píší agentury.

Madagaskarský prezident Andry Rajoelina rozpustil parlament a odvolal vládu. Učinil tak po několika dnech protivládních protestů, během nichž podle OSN zemřelo nejméně dvaadvacet lidí a více než sto dalších utrpělo zranění, informují agentury. Demonstrace kvůli nespokojenosti s neustálými výpadky vody a elektřiny přerostly v otevřený protest proti vládě.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo kolumbijského prezidenta Gustava Petra z podněcování amerických vojáků k neposlušnosti a rozhodlo se zrušit mu vízum. Ministerstvo o tom informovalo na síti X.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Český prezident Petr Pavel vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN v New Yorku. V úvodu své řeči zdůraznil, že OSN je organizací, která položila základy pro lepší a humánnější svět. Jde podle něj také o jedinou instituci, která umožňuje čelit globálním krizím dialogem. Prezident se vyjádřil i k ruské válce na Ukrajině. „Zintenzivnění ekonomického tlaku na Rusko je jediný způsob, jak agresora přivést k vyjednávacímu stolu,“ míní.