OSN chybí peníze na mírové síly, čtvrtinu pošle domů

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Nejmenovaný vysoký představitel OSN řekl agenturám Reuters a AFP, že organizace bude muset „vrátit do vlasti 25 procent vojáků a policistů na mírových misích, jejich vybavení a situace se dotkne i velkého počtu civilních pracovníků“.

Podle agentury AFP se tak počty vojáků a policistů nasazených v mírových misích OSN sníží až o 14 tisíc uniformovaných příslušníků.

Největší své mírové mise má OSN v Africe či na Blízkém východě. Úspory se podle Reuters dotknou Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo, Libanonu, Kosova, Kypru, Středoafrické republiky, Západní Sahary, demilitarizované zóny na Golanských výšinách mezi Izraelem a Sýrií a oblasti Abyei společně spravované Jižním Súdánem a Súdánem.

Podle údajů k 31. srpnu nejvíce vojáků a policistů v misích poskytly Nepál, a to přes šest lidí, Rwanda a Bangladéš. V misích OSN sloužilo také deset lidí z České republiky.

Americký nedoplatek

Pokles rozpočtu na mírové mise souvisí se snížením amerického příspěvku. Washington dosud zajišťoval 26 procent financí. Následuje Čína, která přispívá 24 procenty. Tyto platby přitom nejsou dobrovolné, podotýká Reuters.

Podle původního plánu v současném rozpočtovém roce, který začal v červenci, měly Spojené státy přispět částkou 1,3 miliardy dolarů (27 miliard korun). Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již oznámila, že hodlá vyplatit jen zhruba polovinu této částky.

USA měly již před začátkem nového fiskálního roku nedoplatky ve výši 1,5 miliardy dolarů (31 miliardy korun), řekl agentuře další činitel OSN. Washington nyní podle něj dluží dalších 1,3 miliardy dolarů, čímž se jeho celková nesplacená částka zvýšila na více než 2,8 miliardy dolarů (58,8 miliardy korun).

Rozpočtový úřad Bílého domu kromě toho navrhl zrušit financování mírových misí OSN v roce 2026 s odkazem na selhání operací v Mali, Libanonu a Demokratické republice Kongo.

Generální tajemník OSN António Guterres v současnosti hledá způsoby, jak zlepšit efektivitu organizace a snížit náklady, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 25 mminutami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 48 mminutami

Ukrajinská vlajka byla symbolem solidarity, míní Nerudová. „Anomálie,“ říká David

„Jsem přesvědčen, že na administrativních budovách v České republice nemá být jiná vlajka než vlajka České republiky,“ okomentoval europoslanec Ivan David (SPD) čtvrteční rozhodnutí nového předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. „To, že tam dlouhodobě byla ukrajinská vlajka, pokládám za anomálii,“ dodal. „Pro mě je to symbol, protože ta vlajka byla vyvěšena na znak solidarity se zemí, která byla napadena ruským agresorem,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
před 55 mminutami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí letecké nehody u Louisville v USA stoupá

Nejméně na čtrnáct vzrostl počet obětí neštěstí, při kterém se v úterý poblíž mezinárodního letiště ve městě Louisville v americkém státě Kentucky krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). Informoval o tom starosta města Craig Greenberg. UPS a doručovací společnost FedEx oznámily, že až do odvolání stáhly z provozu letouny McDonnell Douglas MD-11, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodl soud

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.
před 3 hhodinami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.
01:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 6 hhodinami
Načítání...