Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

Nahrávám video

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

První polská jaderná elektrárna vyroste na pobřeží Baltského moře. S jejím otevřením se počítá ve druhé polovině příští dekády. Projekt teď urychlilo i prosincové rozhodnutí Bruselu. „Evropská komise schvaluje státní podporu pro výstavbu jaderné elektrárny v Polsku. Zní to technicky, ale ve skutečnosti bude možné s touto výstavbou začít hned,“ avizoval premiér Donald Tusk.

Vláda už na výstavbu zajistila v přepočtu zhruba 345 miliard korun. Elektrárna bude mít tři jaderné bloky, každý o kapacitě 1250 megawattů. „Potřebujeme jadernou energetiku jako technologii, která funguje nepřetržitě, nezávisle na povětrnostních podmínkách i na trhu. A která především vyrábí elektřinu relativně levně,“ vysvětlil vedoucí energetického oddělení Polytika Insight Dominik Brodacki.

„Energie z obnovitelných zdrojů a z plynů bude v nejbližších letech růst nejrychleji. Uhlí bude naopak postupně ztrácet svůj podíl. Můžeme říct, že zbytky fosilních paliv v energetickém mixu vytěsní atom,“ řekl publicista Jakub Wiech z webu Energetyka24.

Přechod k jádru schvalují politici i občané

Přechod k jádru má podporu napříč politickým spektrem. Stavbu nových elektráren navíc schvaluje devadesát procent populace. V minulosti přitom Poláci jaderné energetice příliš nedůvěřovali.

„Zlomovým bodem bylo vypuknutí války na Ukrajině a energetická krize, která znovu definovala pojem bezpečnosti i pojem nákladů na nákup elektrické energie. Právě tehdy začala podpora jádra velmi rychle růst,“ sdělil Brodacki.

Polsko si navíc projektem dělá dobré jméno i u svého klíčového partnera – Spojených států. Stavbu zařízení u obce Lubiatowo-Kopalino na severu Polska mají na starosti americké firmy Westinghouse a Bechtel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evakuační cesty můžou vést do Ruska, bojí se část obyvatel okupovaných Olešek

V ukrajinských Oleškách platí od úterý dosud neporušené příměří. Město, v němž zůstalo pouze osm procent z původního počtu obyvatel, musí ještě před plánovanou evakuací projít odminováním. Již nyní však panují obavy z toho, že Moskva evakuační trasy povede přes ní okupovaná území či přímo do Ruska, kde budou muset odcházející lidé zůstat. Příměří v Oleškách sice podle expertů neznamená průlom v jednání o konci ruské agrese, nicméně může posloužit jako modelový příklad pro další menší města.
před 9 mminutami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
11:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Von der Leyenová chce prohloubit spolupráci s Kanadou v AI či energetice

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová uvedla, že EU chce vztahy s Kanadou posunout na nejvyšší možnou úroveň, a to prostřednictvím partnerství, které se bude blížit členství. Šéfka EK vyzdvihla záměr prohloubit vzájemnou spolupráci v oblastech umělé inteligence (AI), klimatu, energetiky a bezpečnosti. Von der Leyenová to řekla ve svém projevu v Montrealu, kde se účastní dvoudenního summitu lídrů EU a Kanady.
před 1 hhodinou

Dnipro hlásí řadu mrtvých. Rusko tvrdí, že čelilo masivnímu úderu

Ruský dronový útok na železniční stanici v Dnipru zabil čtrnáct lidí a dalších čtrnáct zranil, oznámil náčelník správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše server Kyiv Post. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská policie odmítla tvrzení o krádeži voleb arabskými stranami, píše ToI

Izraelská policie rozporuje tvrzení strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, že strany izraelských Arabů ukradly volby, píše server The Times of Israel (ToI). Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve čtvrtek přesto na síti X vyzval k zatčení vůdců arabských stran, které nařkl z přijetí peněz z Kataru. V úterý se v Izraeli konaly parlamentní volby do 120členného Knesetu, v nichž žádný blok nezískal většinu.
11:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 69

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 69, oznámil ve čtvrtek Emiliano García-Page, předseda vlády regionu Kastilie-La Mancha, kde se neštěstí stalo. Dodal, že na místě neštěstí byly nalezeny další lidské pozůstatky.
před 3 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAnalýza výsledků voleb v Izraeli: Hrozí zemi další nekonečná volební smyčka?

Průběžné výsledky prvních izraelských voleb od tragického 7. října 2023 potvrzují hluboké rozdělení tamní společnosti. Likud Benjamina Netanjahua si sice drží pozici nejsilnější strany, k parlamentní většině mu ale dle průběžných výsledků několik křesel chybí. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v podcastu Za Horizont popisuje, proč je sestavování vlády matematickou i politickou hádankou a jaká nečekaná spojenectví mohou hrát klíčovou roli. Sledujeme stálice i nováčky izraelské scény v zemi, kde je i volební pat národním sportem. Moderuje Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.