Elektrická energie

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Většina dodavatelů energií se v dohledné době chystá zlevňovat. Například Pražská energetika ceny sníží už od 1. září, týkat se to bude asi sedmi set tisíc odběrných míst. Upravovat ceníky směrem dolů budou i další společnosti.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

Loňská spotřeba plynu v České republice výrazně klesla, byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun. Je to téměř o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně šedesát let, tedy minimálně do roku 2047. Vyplývá to z informací, které v pátek oznámili zástupci společnosti ČEZ.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Ministerstvo životního prostředí letos podpořilo už skoro padesát tisíc solárních elektráren na střechách rodinných či bytových domů. To je už čtyřikrát více než v loňském roce. S tím ale přicházejí i problémy. Například na jihovýchodě republiky už totiž přestává stačit kapacita sítě. Žadatele o připojení solárů k síti tak energetici začínají odmítat. Elektrárna do sítě připojená být nemusí, domácnost ji může využívat i bez toho.

V celém Česku přibývá krádeží elektrického proudu. Potvrzují to energetici s tím, že zhruba každá třetí kontrola takový případ odhalí. Celkové škody, které lidé takzvanými „černými odběry“ způsobí, se podle energetiků dostávají do desítek milionů korun. Krádeže se však kromě domácností občas objeví i ve firmách, tam jsou pak škody vyšší.

Na sporák, rychlovarnou konvici, pračku nebo lednici připadá v domácnosti zhruba 28 procent spotřeby elektřiny, každá čtvrtá domácnost používá i sušičku prádla a každá druhá myčku nádobí. Další díl pořadu Drahé Česko se zaměřil na výběr energeticky šetrných spotřebičů a takové používání, které jde ve prospěch úspor.

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní až po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Rusko tento týden „dramaticky“ zaměřilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla vláda v Kyjevě. Jen od pondělí do středy zasáhly podle ní ruské střely asi třicet procent energetických zařízení v zemi. Ředitel Výzkumného energetického centra Ukrajiny Oleksandr Charčenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Julií Netivodovou zdůraznil, že zasažené objekty nemají žádný vojenský význam a že se Moskva dopouští terorismu.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na což mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko kvůli tomu podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Evropská unie rozdělila první miliardy z Inovačního fondu. Nápady mají pomoci snížit emise skleníkových plynů. V silné konkurenci uspěl jediný projekt v Česku. Stojí za ním britská firma, která by chtěla v uzavřeném dole Staříč na Frýdecko-Místecku vyrábět pomocí gravitace elektrickou energii.

Evropská komise představila ve středu rozsáhlý ekologický balíček. Navrhuje například  rozšířit systém emisních povolenek i na silniční či lodní dopravu a vytápění budov. Počítá rovněž s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot. Chce také, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Pokud změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. Důsledky navrhovaných předpisů budou pro české hospodářství a firmy značné, shodli se zástupci oborových asociací a svazů.

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník, uvedla firma. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

V noci na úterý zasáhly Česko silné bouřky, udeřily zejména v českých krajích, na jižní Moravě a na Vysočině. Hasiči vyjížděli k několika stovkám událostí, hlavně k odčerpávání vody nebo popadaným stromům. Ty poškodily i elektrické vedení a v jednu chvíli bylo na Vysočině bez elektřiny sedm tisíc domácností. Poruchy zaznamenali také v Olomouckém kraji. Omezené dodávky má podle společnosti E.ON 5800 domácností, ráno jich bylo devět tisíc, nejvíce na jižní Moravě. Riziko silných bouřek podle meteorologů dále trvá.

Tisíce domácností bez proudu a stovky výjezdů hasičů si vyžádaly bouřky, které zasáhly v pondělí Česko. Hasiči odstraňují hlavně popadané stromy ze silnic a elektrického vedení nebo odčerpávají vodu. Meteorologové varují, že kvůli bouřkám mohou následovat lokální záplavy, nebezpečím jsou také kroupy a blesky. Výstraha s vysokým stupněm nebezpečí platí pro všechny kraje až do úterního poledne.

Polské ministerstvo klimatu o šest let prodloužilo koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów nedaleko českých hranic. Informují o tom polská média. Platnost dosavadního povolení končí v dubnu letošního roku. Obce na české i německé straně upozorňují, že těžařská činnost ohrožuje zdroje vody v okolí.

Hasiči likvidovali v rozvodně poblíž Otrokovic na Zlínsku požár transformátoru. Z místa začal odpoledne stoupal hustý tmavý kouř, který byl viditelný kilometry daleko. Žádné zranění není podle mluvčího krajských hasičů Pavla Řezníčka hlášeno. Událost by neměla ohrozit dodávky elektrické energie.