Evropská komise řeší zdražování energií, představí soubor nástrojů k regulaci ceny elektřiny a plynu

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu narostla cena energií v eurozóně o dvě procenta meziměsíčně a meziročně dokonce o 32 procent. Země jako Španělsko, Itálie či Francie přišly s vlastní cestou a snaží se zmírnit dopady růstu cen na obyvatele například pomocí daňových úlev. Zároveň ale volají po celounijních krocích, jako je společný nákup energií či rozvázání cen plynu a elektřiny.

„Evropská komise si ten problém s rostoucími cenami energií uvědomuje. V nejbližších dnech měla představit soubor opatření, která by si členské státy mohly vzít za své,“ komentuje situaci z Bruselu zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Přesná doporučení zatím nejsou známá. Původně je měla komise představit v úterý, ale zveřejnění o několik dní odložila. „Dá se předpokládat, že úředníci na nich ještě pracují. Dnes také zasedají lídři EU na neformální večeři ve Slovinsku, kde toto téma chtějí probírat. Komise také chce být blíže termínu dalšího summitu, který by měl být na konci října a své návrhy tak chce připravit i ve spolupráci s jednotlivými členskými státy,“ komentoval zpravodaj.

Podle Dolanského by státy EU například mohly snížit DPH nebo spotřební daň na elektrickou energii nebo přímo podporovat koncové uživatele, zejména ty sociálně slabé, adresnými dávkami. „Ursula von der Leyenová zmínila, že se komise bude problémem dlouhodobě zabývat,“ doplnil.

Bude se podle něj jednat ale pouze o soubor doporučení, nikoli závazných nařízení. „Energie je komodita a její ceny podléhají nabídce a poptávce. Kompletní zastavení zdražování nemá komise ve své moci. Chce kompenzovat to, aby se opravdu nestalo, že na velkou část Evropy dopadnou obrovské účty za elektrické energie a za teplo v průběhu nadcházející zimy,“ řekl Dolanský. Jednotlivé členské státy tak dostanou do rukou možnost něco udělat právě s konečnou cenou, kterou platí občané.

Nahrávám video
Události: Rostoucí ceny energií v Evropě
Zdroj: ČT24

Proč ceny energií rostou

Růst cen energií je problematický řetězec. „V Evropě je v tuto chvíli nedostatek zemního plynu. Je to způsobeno tím, že podle všeho Rusko nedodalo plné dávky, které mělo nasmlouváno. Například v Nizozemsku, kde by v tuto chvíli měly být plné zásobníky, tak jsou některé z poloviny nebo ze dvou třetin prázdné,“ dodává Dolanský.

„Když je plynu nedostatek nebo je drahý, tak některé státy přesedají na uhlí. K tomu se přidal druhý bod v tomto řetězci, a tím jsou extrémně drahé emisní povolenky. Roste také cena ropy,“ komentoval zpravodaj. Podle něj zdražování energií souvisí i s návratem Evropy k průmyslovému normálu po koronavirové krizi.

Podle řady evropských politiků je systém povolenek špatně nastaven. Obchodování s emisními povolenkami vyšponovalo jejich ceny neúměrně vysoko zrovna v momentě, kdy by bylo potřeba, aby byly nízké. „Je tedy otázka, zda komise spolu s unijními lídry nebude chtít ceny emisních povolenek zastropovat. Někteří politici volají po úplně jiném systému, například uhlíkových daní namísto povolenek,“ připomněl Dolanský.

Změna trhu s energiemi i obnovitelné zdroje

Rozhovory nad zdražováním cen energií otevírají u jednotlivých evropských zemích i další témata. Jednotlivé členské státy mluví i o tom, že je potřeba trh s energiemi předělat. Například Francie podle Dolanského říká, že se ceny elektrické energií odvíjí od cen zemního plynu a že pro ně je tento systém nevyhovující, protože sami většinu své energie vyrábějí buď v jaderných nebo v uhelných elektrárnách. „Cena zemního plynu pro ně není určující a měl by se změnit základ, od kterého se platby za energie odvíjí.“

Úspěch návrhu na oddělení cen je však podle diplomatů nejistý. Zatímco Francie je jeho nejhlasitějším zastáncem, Německo se k reformě energetického trhu zatím staví spíše skepticky.

Důležitou součástí je také dialog o obnovitelných zdrojích energie. Podle šéfky komise by je měla Evropa podporovat, protože tato energie vzniká v Evropě a kontinent se tak vymaňuje z dovozu cenově velmi nestabilního zemního plynu a drahé ropy.

O podrobnostech navrhované cesty k takzvaným čistým energiím budou ve středu jednat ministři životního prostředí. Toto téma ale mohou zastínit právě vysoké ceny energií, které budou rovněž součástí debaty. Zástupci Španělska a dalších zemí přitom varují, že pokud EU nenajde východisko ze současné situace, může mezi obyvateli narůst skepse vůči finančně náročnému přechodu ke klimaticky odpovědné ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Maďarsku hlásí první výsledky sčítání

V Maďarsku se v 19:00 zavřely volební místnosti, Národní volební úřad zveřejnil první výsledky sčítání. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda premiér Viktor Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě. Nezávislé průzkumy před volbami slibovaly vítězství opoziční strany Tisza někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara.
19:00AktualizovánoPrávě teď

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 40 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 1 hhodinou

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...