Evropská komise řeší zdražování energií, představí soubor nástrojů k regulaci ceny elektřiny a plynu

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Podle nejnovějších dat Eurostatu narostla cena energií v eurozóně o dvě procenta meziměsíčně a meziročně dokonce o 32 procent. Země jako Španělsko, Itálie či Francie přišly s vlastní cestou a snaží se zmírnit dopady růstu cen na obyvatele například pomocí daňových úlev. Zároveň ale volají po celounijních krocích, jako je společný nákup energií či rozvázání cen plynu a elektřiny.

„Evropská komise si ten problém s rostoucími cenami energií uvědomuje. V nejbližších dnech měla představit soubor opatření, která by si členské státy mohly vzít za své,“ komentuje situaci z Bruselu zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Přesná doporučení zatím nejsou známá. Původně je měla komise představit v úterý, ale zveřejnění o několik dní odložila. „Dá se předpokládat, že úředníci na nich ještě pracují. Dnes také zasedají lídři EU na neformální večeři ve Slovinsku, kde toto téma chtějí probírat. Komise také chce být blíže termínu dalšího summitu, který by měl být na konci října a své návrhy tak chce připravit i ve spolupráci s jednotlivými členskými státy,“ komentoval zpravodaj.

Podle Dolanského by státy EU například mohly snížit DPH nebo spotřební daň na elektrickou energii nebo přímo podporovat koncové uživatele, zejména ty sociálně slabé, adresnými dávkami. „Ursula von der Leyenová zmínila, že se komise bude problémem dlouhodobě zabývat,“ doplnil.

Bude se podle něj jednat ale pouze o soubor doporučení, nikoli závazných nařízení. „Energie je komodita a její ceny podléhají nabídce a poptávce. Kompletní zastavení zdražování nemá komise ve své moci. Chce kompenzovat to, aby se opravdu nestalo, že na velkou část Evropy dopadnou obrovské účty za elektrické energie a za teplo v průběhu nadcházející zimy,“ řekl Dolanský. Jednotlivé členské státy tak dostanou do rukou možnost něco udělat právě s konečnou cenou, kterou platí občané.

Nahrávám video

Proč ceny energií rostou

Růst cen energií je problematický řetězec. „V Evropě je v tuto chvíli nedostatek zemního plynu. Je to způsobeno tím, že podle všeho Rusko nedodalo plné dávky, které mělo nasmlouváno. Například v Nizozemsku, kde by v tuto chvíli měly být plné zásobníky, tak jsou některé z poloviny nebo ze dvou třetin prázdné,“ dodává Dolanský.

„Když je plynu nedostatek nebo je drahý, tak některé státy přesedají na uhlí. K tomu se přidal druhý bod v tomto řetězci, a tím jsou extrémně drahé emisní povolenky. Roste také cena ropy,“ komentoval zpravodaj. Podle něj zdražování energií souvisí i s návratem Evropy k průmyslovému normálu po koronavirové krizi.

Podle řady evropských politiků je systém povolenek špatně nastaven. Obchodování s emisními povolenkami vyšponovalo jejich ceny neúměrně vysoko zrovna v momentě, kdy by bylo potřeba, aby byly nízké. „Je tedy otázka, zda komise spolu s unijními lídry nebude chtít ceny emisních povolenek zastropovat. Někteří politici volají po úplně jiném systému, například uhlíkových daní namísto povolenek,“ připomněl Dolanský.

Změna trhu s energiemi i obnovitelné zdroje

Rozhovory nad zdražováním cen energií otevírají u jednotlivých evropských zemích i další témata. Jednotlivé členské státy mluví i o tom, že je potřeba trh s energiemi předělat. Například Francie podle Dolanského říká, že se ceny elektrické energií odvíjí od cen zemního plynu a že pro ně je tento systém nevyhovující, protože sami většinu své energie vyrábějí buď v jaderných nebo v uhelných elektrárnách. „Cena zemního plynu pro ně není určující a měl by se změnit základ, od kterého se platby za energie odvíjí.“

Úspěch návrhu na oddělení cen je však podle diplomatů nejistý. Zatímco Francie je jeho nejhlasitějším zastáncem, Německo se k reformě energetického trhu zatím staví spíše skepticky.

Důležitou součástí je také dialog o obnovitelných zdrojích energie. Podle šéfky komise by je měla Evropa podporovat, protože tato energie vzniká v Evropě a kontinent se tak vymaňuje z dovozu cenově velmi nestabilního zemního plynu a drahé ropy.

O podrobnostech navrhované cesty k takzvaným čistým energiím budou ve středu jednat ministři životního prostředí. Toto téma ale mohou zastínit právě vysoké ceny energií, které budou rovněž součástí debaty. Zástupci Španělska a dalších zemí přitom varují, že pokud EU nenajde východisko ze současné situace, může mezi obyvateli narůst skepse vůči finančně náročnému přechodu ke klimaticky odpovědné ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49AktualizovánoPrávě teď

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 1 hhodinou

EU reaguje na ruský útok nedaleko vlaku s evropskými politiky a poradci

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Krátce před zasaženým vlakem projížděl po stejné trati směrem do Polska vlak s řadou prominentních Evropanů, včetně britského expremiéra Borise Johnsona. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Černihivské oblasti. V Izjumu zranili kojence

Při ruském útoku na sklad zemědělské firmy v severoukrajinské Černihivské oblasti zahynuli podle Reuters nejméně tři lidé, sedm utrpělo zranění. Útok zasáhl centrum města Pryluky východně od Kyjeva. Rusko také v noci na pondělí zasáhlo naváděnou leteckou bombou východukrajinský Izjum, kde utrpěli zranění tři lidé, včetně dvouměsíčního dítěte, oznámil náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ještě v neděli ruské útoky v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zranily čtyři lidi, v noci na pondělí pak další dva. V Konotopu v Sumské oblasti zabil ruský dron energetika, informoval v neděli večer list Ukrajinska pravda.
před 2 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.
03:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku vyhrála Merzova CDU, úspěch slaví i AfD

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.
01:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.