Setkání

Příští americký prezident Donald Trump, francouzská hlava státu Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal nové velvyslance. Kromě těch ze Španělska či Indie se setkání zúčastnil i nový velvyslanec Ukrajiny v Česku Vasyl Zvaryč, který dosud působil ve stejné funkci v sousedním Polsku. Zvaryč poděkoval Česku, prezidentovi, parlamentu, vládě a národu za podporu Ukrajiny v době ruské agrese.

Český premiér Petr Fiala (ODS) bude 15. dubna v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, oznámila mluvčí americké hlavy státu Karine Jean-Pierreová. Politici na schůzce, jejímž cílem je další posílení americko-českého partnerství, podle ní potvrdí trvající podporu bránící se Ukrajiny a proberou řadu společných priorit včetně bezpečnostních otázek, ekonomických příležitostí a demokratických hodnot.

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Piráti ve stranickém hlasování vyzvali své zákonodárce, aby navrhli okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z čela resortu. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou a někdejším poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Piráti navíc vyzvali svého předsedu Ivana Bartoše, aby ohledně Blažkova setrvání ve vládě zjistil i názor poslanců a ministrů STAN, s nimiž Piráti kandidovali v koalici. Premiér a Blažkův stranický šéf Petr Fiala (ODS) uvedl, že personální obsazení resortů mají v ruce jednotlivé koaliční strany. Celkem hlasovalo 545 členů pirátské strany, pro vítězný návrh hlasovalo 331.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) připustil, že bylo nevhodné, když setrval několik hodin v restauraci s lobbistou a spolupracovníkem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Ministr tvrdí, že se setkali náhodou. Ačkoli čelí široké kritice, která přichází i z koaličních stran, setrvává Blažek dál ve vládě. Premiér Petr Fiala (ODS) sice považuje za ministrovu chybu, že rychle neodešel, když v restauraci uviděl Nejedlého, ale protože se setkali náhodou, nepovažuje to za důvod k Blažkovu odchodu z kabinetu.

Další koaliční politici kritizují fakt, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu strávil několik hodin v restauraci, kde pořádal oslavu bývalý poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý. Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka například v pátek avizoval, že lidovci budou chtít setkání ministra s mužem, který má vazby na Rusko, probírat na koaliční úrovni. Obdobně k záležitosti přistupují i Piráti.

Bavorsko oznámilo, že posílí pohraniční policejní jednotky, které budou provádět častější namátkové kontroly u hranic s Českem a také Rakouskem. Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) s oznámením přišel v době, kdy se v pohraničních Vejprtech sešel český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s německou kolegyní Annalenou Baerbockovou (Zelení), a oba zdůraznili, že je nezbytné udržet vzájemnou hranici otevřenou.

Manželka prezidenta Eva Pavlová se ve středu v Lánech setkala s novodobými veteránkami. V řadách armády se zapojily do mnoha zahraničních operací například v Iráku, Afghánistánu, Kosovu a jinde. Do Lán jich přijelo několik desítek. Všechny dosud žijící veteránky z druhé světové války dostanou během středy po celém Česku kytice. Je to malá pozornost za hrdinství a oběti, které této zemi přinesly, řekla v Lánech Pavlová, která sloužila v ozbrojených silách a je podplukovnicí v záloze.

Česká společnost Mero, vlastněná státem, která se stará o dodávky ropy do Česka, se dohodla s italskými akcionáři na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu oznámil po jednání se svou italskou kolegyní Giorgiou Meloniovou. Jednali také o bilaterálních vztazích, evropských tématech či spolupráci v energetice a nových technologiích. Meloniovou večer přivítá také prezident Petr Pavel na Pražském hradě.

Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.

Prezident Petr Pavel chce pravidelně pořádat schůzky ve třech – a to s premiérem i předsedou největšího opozičního uskupení. Je to jeho závazek pro prvních sto dnů v úřadu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem oznámil, že hlava státu se v průběhu tohoto týdne chce setkat s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Zeman podle předsedy vlády bude chtít mluvit o všech okolnostech, které Hladíkovu nominaci doprovázejí. Očekává, že po schůzce prezident oznámí svůj další postup. S přesným termínem schůzky Fiala odkázal na prezidentovu kancelář. Kancléř Vratislav Mynář později upřesnil, že schůzka se uskuteční ve středu.

Pražský hrad se připravuje na čtvrteční summit Evropského politického společenství. Na jednání, které bude předcházet pátečnímu neformálnímu zasedání Evropské rady, byli pozváni zástupci 44 zemí. Tématy budou bezpečnost a mír, energetika, klima a ekonomická situace.

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem ke zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Aliance s Ruskem, informovala turecká státní agentura Anadolu. Přijetí návrhu na schůzku dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová oznámila, že se zvažuje poskytnutí policejní ochrany poslancům při pravidelném setkávání s voliči. Krok souvisí s páteční vraždou konzervativního poslance Davida Amesse, ke které došlo právě během setkání s voliči ve městě Leigh-on-Sea. Z vraždy poslance je podezřelý 25letý Brit somálského původu Ali Harbi Ali. Zatčen byl krátce po činu na základě zákona o terorismu.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.