Ropa

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.

Výbuchy nedávno poškodily tanker Mersin s vazbami na Rusko. U pobřeží Senegalu v západní Africe v důsledku explozí došlo k prasknutí trupu lodi a do strojovny se dostala mořská voda, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Jedná se o třetí incident za poslední týden, který se týká plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Předchozí dva údery se odehrály v Černém moři. K situaci se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily, řekl agentuře Reuters zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Íránské revoluční gardy v sobotu potvrdily, že v Perském zálivu zadržely ropný tanker Talara, neboť podle nich přepravoval nelegální náklad, informovala agentura AFP s odvoláním na prohlášení revolučních gard. Plavidlo v pátek v Hormuzském průlivu náhle změnilo kurz a zamířilo do íránských vod. O jeho obsazení ozbrojenými složkami islámské republiky už v pátek informovaly britské společnosti pro námořní bezpečnost.

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Ruská vláda vzhledem k nedostatku paliv v některých regionech připustila, že by země mohla začít dovážet benzin. Firmám to ulehčila plošným zrušením cla na import pohonných hmot. Rusko sice zůstává jedním z největších těžařů ropy na světě, vážné výpadky však způsobily neustálé ukrajinské útoky na rafinerie. S problémy se ale potýká i celá ruská ekonomika. Schodek plánovaný na příští rok je rekordně vysoký a vláda zvedá daně a škrtá sociální výdaje na úkor těch vojenských.

Některé indické rafinerie se připravují na omezení dovozu ruské ropy. Píše to agentura Reuters s odkazem na své zdroje obeznámené se situací. Prezident USA Donald Trump předtím oznámil, že mu indický premiér Naréndra Módí slíbil, že země přestane ruskou ropu nakupovat. Spojené státy chtějí ke stejnému rozhodnutí přesvědčit i Čínu. Moskva doufá, že obchod bude pokračovat.

Před šedesáti lety byl na území Česka přivedený ropovod Družba, tedy nejdelší ropovod na světě. Až do poloviny devadesátých let trasa z Ruska neměla žádnou alternativu. Teď už Česko přes půl roku ropu z východu neodebírá.

Majitelé pozemků v Ostravě-Hošťálkovicích požadují zpět peníze, které radnici za parcely zaplatili. Geologický průzkum totiž ukázal, že jsou zamořené karcinogenními látkami. Vedení obce teď začalo s vlastním průzkumem, který má ukázat rozsah kontaminace. Teprve pak rozhodne, jestli peníze kupcům vrátí.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V Otázkách Václava Moravce to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.