Zásahy rafinerií zásadně škrtí ruský vývoz nafty

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Ruská energetika je zásadním zdrojem příjmů pro Moskvu a pohání její agresi proti sousední zemi. Ukrajinci zasáhli od začátku srpna šestnáct z osmatřiceti ruských rafinerií, některé z nich i opakovaně, píší FT.

Rusko je druhým největším vývozcem nafty na světě. Export jeho nafty nyní klesá a pokud se udrží na současné úrovni, dostane se v září na nejnižší měsíční úroveň od roku 2020, uvádějí analytické společnosti OilX a Vortexa.

V důsledku série útoků ukrajinských dronů klesla produkce ruských rafinerií pod pět milionů barelů denně, což je nejnižší hodnota od dubna 2022, uvádějí podle Bloombergu odhady společnosti JPMorgan Chase & Co.

Ruské rafinerie přitom v srpnu a září tradičně zpracovávaly přibližně 5,4 milionu barelů ropy denně, což znamená, že ukrajinské útoky ovlivnily nejméně sedm procent ruské výroby paliv, odhaduje Bloomberg.

Vývoz benzinu zakázán, debatuje se i o naftě

Ruský web Kommersant už dříve s odkazem na ruské Centrum cenových indexů napsal, že kvůli „neplánované údržbě rafinerií a dopravní infrastruktury“ bylo z ruských přístavů na zahraniční trhy přepraveno od 1. do 15. září o osmnáct procent méně paliva než ve stejném období loňského roku a o šestnáct procent méně, než je červencový průměr.

Na domácím trhu zatím Rusko nedostatek nafty nepociťuje, protože produkce převyšuje poptávku o více než polovinu, poznamenávají FT. Jinak je to ale s benzínem, jehož se v Rusku nedostává, a jehož vývoz je proto zakázán.

Rusko sice zavádí zákaz vývozu benzínu téměř každý rok, obvykle během vrcholu zemědělské sezóny, letos ale vystoupaly velkoobchodní ceny benzinu v Rusku na rekordní úroveň, k čemuž kromě obvyklých sezónních tlaků přispěly právě i ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu, píše ruský exilový web Meduza.

V únoru byl proto nejprve zakázán vývoz benzinu pro obchodníky a od července i přímo pro producenty. Ti by měli smět znovu začít vyvážet v říjnu, obchodníci pak v listopadu.

Ruské úřady ale uvádějí, že v případě potřeby omezení potrvají. Podle nejmenovaných zdrojů, o kterých hovoří podle Reuters ruské agentury, debatovala tento měsíc ruská vláda i o možném zákazu vývozu nafty.

Příjmy klesly

Jak dříve tento měsíc uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), v srpnu příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku jeho plnohodnotné války proti Ukrajině.

Proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard korun) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem šedesáti dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla IEA.

V září nicméně roste vývoz nezpracované ruské ropy po moři – podle Bloombergu se v posledních čtyřech týdnech dostal na šestnáctiměsíční maximum. Ukrajinské útoky, které míří i na přečerpávací stanice spojené s klíčovými ropovodnými trasami, tak zatím zřejmě neměly dramatický dopad na dodávky do exportních terminálů na pobřeží Baltského a Černého moře, píše Bloomberg.

Zásahy i patnáct set kilometrů od Ukrajiny

Mezi desítkami ruských ropných a plynárenských zařízení, která v poslední době poškodily ukrajinské údery, jsou podle Kyjeva i nezávislých analytiků také některá zařízení nacházející se více než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic, připomněly FT.

Minulý čtvrtek ukrajinské drony uletěly téměř patnáct set kilometrů a zasáhly ropnou rafinerii a petrochemický závod Gazprom Něftěchim Salavat v Baškortostánu. Na toto zařízení zaútočily znovu v noci na středu a způsobily tam požár, uvedl podle webu Ukrajinska pravda i podle BBC zdroj v ukrajinské zpravodajské službě SBU.

Další ukrajinský úder z minulého týdne mířil na jednu z největších ruských rafinérií ve Volgogradu, téměř tisíc kilometrů jižně od Moskvy. O víkendu Kyjev uvedl, že zasáhl další dvě ruské rafinerie v Saratově a Novokujbyševsku, jižně a východně od Moskvy, a potvrdilo to i ruské ministerstvo obrany.

Minulý víkend ukrajinské drony zasáhly taktéž rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Závod patří k největším v zemi a podle různých zdrojů ročně zpracuje 17,7 milionu tun až 21 milionů tun ropy. O noc dříve se cílem ukrajinského dronového útoku stala rafinerie v Ufě. Cílem ukrajinských úderů se v posledních dvou měsících stala i jedna z největších ruských rafinerii v Rjazani produkující 340 tisíc barelů paliv denně.

Kromě rafinerií útočí Ukrajinci i na přečerpávací stanice ropovodů – o víkendu například zasáhli stanici ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti. Tento ropovod se používá k vývozu suroviny přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně osm mrtvých

Ruské invazní jednotky podnikly ve čtvrtek ráno sérii útoků na Ukrajinu. Dva mrtvé a tři raněné hlásí po raketovém úderu Kyjev. Údery už odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle nějž k nim dochází opakovaně kvůli nedostatečnému tlaku na Moskvu. Později udeřilo Rusko na zemědělský podnik v Charkovské oblasti, tamní úřady hlásí šest obětí a dalších dvanáct zraněných.
09:14Aktualizovánopřed 14 mminutami

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 36 mminutami

Pákistán ostřeloval cíle v Afghánistánu, reagoval údajně na útok drony

Pákistán brzy ráno oznámil, že provedl letecké údery na deset cílů v Afghánistánu, které byly podle něj ve středu využity k útokům bezpilotních letounů proti Pákistánu. Napsala to agentura AP, podle níž se jedná o výrazné vyhrocení napětí mezi sousedními zeměmi ohrožující zprostředkovatelské snahy regionálních mocností o mír.
před 1 hhodinou

Soud zablokoval Trumpovo vypovězení CNN, MS NOW a Politico z Bílého domu

Federální soudce v USA nařídil prezidentovi Donaldu Trumpovi obnovit novinářům stanic CNN, MS NOW a zpravodajského serveru Politico přístup do Bílého domu. Prezidentovo rozhodnutí vypovědět trojici médií z Bílého domu bylo podle soudce „zřejmě protiústavní“. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP bude nařízení platit čtrnáct dní a má zachovat dosavadní stav, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá.
před 1 hhodinou

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 1 hhodinou

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 2 hhodinami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 3 hhodinami

Venezuelská prezidentka slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.