Zásahy rafinerií zásadně škrtí ruský vývoz nafty

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Ruská energetika je zásadním zdrojem příjmů pro Moskvu a pohání její agresi proti sousední zemi. Ukrajinci zasáhli od začátku srpna šestnáct z osmatřiceti ruských rafinerií, některé z nich i opakovaně, píší FT.

Rusko je druhým největším vývozcem nafty na světě. Export jeho nafty nyní klesá a pokud se udrží na současné úrovni, dostane se v září na nejnižší měsíční úroveň od roku 2020, uvádějí analytické společnosti OilX a Vortexa.

V důsledku série útoků ukrajinských dronů klesla produkce ruských rafinerií pod pět milionů barelů denně, což je nejnižší hodnota od dubna 2022, uvádějí podle Bloombergu odhady společnosti JPMorgan Chase & Co.

Ruské rafinerie přitom v srpnu a září tradičně zpracovávaly přibližně 5,4 milionu barelů ropy denně, což znamená, že ukrajinské útoky ovlivnily nejméně sedm procent ruské výroby paliv, odhaduje Bloomberg.

Vývoz benzinu zakázán, debatuje se i o naftě

Ruský web Kommersant už dříve s odkazem na ruské Centrum cenových indexů napsal, že kvůli „neplánované údržbě rafinerií a dopravní infrastruktury“ bylo z ruských přístavů na zahraniční trhy přepraveno od 1. do 15. září o osmnáct procent méně paliva než ve stejném období loňského roku a o šestnáct procent méně, než je červencový průměr.

Na domácím trhu zatím Rusko nedostatek nafty nepociťuje, protože produkce převyšuje poptávku o více než polovinu, poznamenávají FT. Jinak je to ale s benzínem, jehož se v Rusku nedostává, a jehož vývoz je proto zakázán.

Rusko sice zavádí zákaz vývozu benzínu téměř každý rok, obvykle během vrcholu zemědělské sezóny, letos ale vystoupaly velkoobchodní ceny benzinu v Rusku na rekordní úroveň, k čemuž kromě obvyklých sezónních tlaků přispěly právě i ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu, píše ruský exilový web Meduza.

V únoru byl proto nejprve zakázán vývoz benzinu pro obchodníky a od července i přímo pro producenty. Ti by měli smět znovu začít vyvážet v říjnu, obchodníci pak v listopadu.

Ruské úřady ale uvádějí, že v případě potřeby omezení potrvají. Podle nejmenovaných zdrojů, o kterých hovoří podle Reuters ruské agentury, debatovala tento měsíc ruská vláda i o možném zákazu vývozu nafty.

Příjmy klesly

Jak dříve tento měsíc uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), v srpnu příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku jeho plnohodnotné války proti Ukrajině.

Proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard korun) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem šedesáti dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla IEA.

V září nicméně roste vývoz nezpracované ruské ropy po moři – podle Bloombergu se v posledních čtyřech týdnech dostal na šestnáctiměsíční maximum. Ukrajinské útoky, které míří i na přečerpávací stanice spojené s klíčovými ropovodnými trasami, tak zatím zřejmě neměly dramatický dopad na dodávky do exportních terminálů na pobřeží Baltského a Černého moře, píše Bloomberg.

Zásahy i patnáct set kilometrů od Ukrajiny

Mezi desítkami ruských ropných a plynárenských zařízení, která v poslední době poškodily ukrajinské údery, jsou podle Kyjeva i nezávislých analytiků také některá zařízení nacházející se více než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic, připomněly FT.

Minulý čtvrtek ukrajinské drony uletěly téměř patnáct set kilometrů a zasáhly ropnou rafinerii a petrochemický závod Gazprom Něftěchim Salavat v Baškortostánu. Na toto zařízení zaútočily znovu v noci na středu a způsobily tam požár, uvedl podle webu Ukrajinska pravda i podle BBC zdroj v ukrajinské zpravodajské službě SBU.

Další ukrajinský úder z minulého týdne mířil na jednu z největších ruských rafinérií ve Volgogradu, téměř tisíc kilometrů jižně od Moskvy. O víkendu Kyjev uvedl, že zasáhl další dvě ruské rafinerie v Saratově a Novokujbyševsku, jižně a východně od Moskvy, a potvrdilo to i ruské ministerstvo obrany.

Minulý víkend ukrajinské drony zasáhly taktéž rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Závod patří k největším v zemi a podle různých zdrojů ročně zpracuje 17,7 milionu tun až 21 milionů tun ropy. O noc dříve se cílem ukrajinského dronového útoku stala rafinerie v Ufě. Cílem ukrajinských úderů se v posledních dvou měsících stala i jedna z největších ruských rafinerii v Rjazani produkující 340 tisíc barelů paliv denně.

Kromě rafinerií útočí Ukrajinci i na přečerpávací stanice ropovodů – o víkendu například zasáhli stanici ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti. Tento ropovod se používá k vývozu suroviny přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Rozhovory se odehrají ve Spojených arabských emirátech.
06:39Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
před 2 hhodinami

Freska v římském kostele po opravě nápadně připomíná italskou premiérku

Zrestaurovaná freska v jednom z římských kostelů spustila velkou polemiku, obličej anděla totiž nápadně připomíná italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Autor odmítá, že by ji malba v bazilice San Lorenzo in Lucina ztvárňovala. Podle hlavního kostelníka a amatérského umělce Bruna Valentinettiho totiž měla stejnou podobu i před pětadvaceti lety, kdy ji maloval poprvé. Nedávno musel fresku kvůli navlhnutým stěnám upravit. Meloniová se na sociálních sítích vyjádřila, že rozhodně jako anděl nevypadá. Úřady ale situaci berou vážně. Přezkoumají, jak moc se nová stěna kaple liší od originálu. V případě nesrovnalostí vrátí malbu do původního stavu. Ověřování ale může trvat dlouho, protože autor tvrdí, že se žádné archivní materiály nedochovaly.
před 2 hhodinami

Clintonovi budou v Kongresu vypovídat v Epsteinově případu, dříve to odmítli

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová budou vypovídat v Kongresu v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na úterý to sdělil jejich mluvčí Angel Ureña. V polovině ledna přitom vypovídat odmítli, za což jim hrozí obvinění z pohrdání Kongresem, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agenti ICE v Minneapolisu okamžitě dostanou tělesné kamery, uvedla Noemová

Všichni agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v terénu ve městě Minneapolis budou neprodleně vybaveni kamerami na těle. Uvedla to v pondělí americká ministryně pro vnitřní bezpečnost (DHS) Kristi Noemová, jejíž úřad čelí protestům části Američanů po zastřelení dvou lidí během protiimigračních zátahů ve státě Minnesota. Kamery budou na těle nosit i příslušníci dalších bezpečnostních složek podléhajících DHS.
před 10 hhodinami

Do Egypta se přes Rafah dostali první lidé z Pásma Gazy, píší agentury

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Polsko posiluje svou protivzdušnou obranu

Polská vláda schválila nákup protidronového systému v přepočtu za víc než třicet miliard korun. Reaguje také na ruské provokace na východní hranici z loňského roku. V rámci modernizace obrany letos země dostane i první z celkem 32 amerických stíhaček F-35.
před 13 hhodinami

Indie přestane odebírat ruskou ropu, souhlasil podle Trumpa Módí

Americký prezident Donald Trump po telefonátu s indickým lídrem Naréndrou Módím uvedl, že Módí souhlasil s tím, že jeho země přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení ruské války na Ukrajině. Nové Dillí a Washington si vzájemně sníží cla, dodal šéf Bílého domu. Módí posléze uvedl, že je snížením amerických cel potěšen a chce pokračovat v blízké spolupráci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...