Zásahy rafinerií zásadně škrtí ruský vývoz nafty

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Ruská energetika je zásadním zdrojem příjmů pro Moskvu a pohání její agresi proti sousední zemi. Ukrajinci zasáhli od začátku srpna šestnáct z osmatřiceti ruských rafinerií, některé z nich i opakovaně, píší FT.

Rusko je druhým největším vývozcem nafty na světě. Export jeho nafty nyní klesá a pokud se udrží na současné úrovni, dostane se v září na nejnižší měsíční úroveň od roku 2020, uvádějí analytické společnosti OilX a Vortexa.

V důsledku série útoků ukrajinských dronů klesla produkce ruských rafinerií pod pět milionů barelů denně, což je nejnižší hodnota od dubna 2022, uvádějí podle Bloombergu odhady společnosti JPMorgan Chase & Co.

Ruské rafinerie přitom v srpnu a září tradičně zpracovávaly přibližně 5,4 milionu barelů ropy denně, což znamená, že ukrajinské útoky ovlivnily nejméně sedm procent ruské výroby paliv, odhaduje Bloomberg.

Vývoz benzinu zakázán, debatuje se i o naftě

Ruský web Kommersant už dříve s odkazem na ruské Centrum cenových indexů napsal, že kvůli „neplánované údržbě rafinerií a dopravní infrastruktury“ bylo z ruských přístavů na zahraniční trhy přepraveno od 1. do 15. září o osmnáct procent méně paliva než ve stejném období loňského roku a o šestnáct procent méně, než je červencový průměr.

Na domácím trhu zatím Rusko nedostatek nafty nepociťuje, protože produkce převyšuje poptávku o více než polovinu, poznamenávají FT. Jinak je to ale s benzínem, jehož se v Rusku nedostává, a jehož vývoz je proto zakázán.

Rusko sice zavádí zákaz vývozu benzínu téměř každý rok, obvykle během vrcholu zemědělské sezóny, letos ale vystoupaly velkoobchodní ceny benzinu v Rusku na rekordní úroveň, k čemuž kromě obvyklých sezónních tlaků přispěly právě i ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu, píše ruský exilový web Meduza.

V únoru byl proto nejprve zakázán vývoz benzinu pro obchodníky a od července i přímo pro producenty. Ti by měli smět znovu začít vyvážet v říjnu, obchodníci pak v listopadu.

Ruské úřady ale uvádějí, že v případě potřeby omezení potrvají. Podle nejmenovaných zdrojů, o kterých hovoří podle Reuters ruské agentury, debatovala tento měsíc ruská vláda i o možném zákazu vývozu nafty.

Příjmy klesly

Jak dříve tento měsíc uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), v srpnu příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku jeho plnohodnotné války proti Ukrajině.

Proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard korun) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem šedesáti dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla IEA.

V září nicméně roste vývoz nezpracované ruské ropy po moři – podle Bloombergu se v posledních čtyřech týdnech dostal na šestnáctiměsíční maximum. Ukrajinské útoky, které míří i na přečerpávací stanice spojené s klíčovými ropovodnými trasami, tak zatím zřejmě neměly dramatický dopad na dodávky do exportních terminálů na pobřeží Baltského a Černého moře, píše Bloomberg.

Zásahy i patnáct set kilometrů od Ukrajiny

Mezi desítkami ruských ropných a plynárenských zařízení, která v poslední době poškodily ukrajinské údery, jsou podle Kyjeva i nezávislých analytiků také některá zařízení nacházející se více než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic, připomněly FT.

Minulý čtvrtek ukrajinské drony uletěly téměř patnáct set kilometrů a zasáhly ropnou rafinerii a petrochemický závod Gazprom Něftěchim Salavat v Baškortostánu. Na toto zařízení zaútočily znovu v noci na středu a způsobily tam požár, uvedl podle webu Ukrajinska pravda i podle BBC zdroj v ukrajinské zpravodajské službě SBU.

Další ukrajinský úder z minulého týdne mířil na jednu z největších ruských rafinérií ve Volgogradu, téměř tisíc kilometrů jižně od Moskvy. O víkendu Kyjev uvedl, že zasáhl další dvě ruské rafinerie v Saratově a Novokujbyševsku, jižně a východně od Moskvy, a potvrdilo to i ruské ministerstvo obrany.

Minulý víkend ukrajinské drony zasáhly taktéž rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Závod patří k největším v zemi a podle různých zdrojů ročně zpracuje 17,7 milionu tun až 21 milionů tun ropy. O noc dříve se cílem ukrajinského dronového útoku stala rafinerie v Ufě. Cílem ukrajinských úderů se v posledních dvou měsících stala i jedna z největších ruských rafinerii v Rjazani produkující 340 tisíc barelů paliv denně.

Kromě rafinerií útočí Ukrajinci i na přečerpávací stanice ropovodů – o víkendu například zasáhli stanici ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti. Tento ropovod se používá k vývozu suroviny přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.