Export

Ukrajina potřebuje rozvíjet svůj zbrojní průmysl víc než kdy předtím. Proto zvažuje, že získá prostředky na další vývoj a výrobu zbraní a pokusí se tak přilákat investory z celého světa. Zároveň si potřebuje udržet domácí producenty. Zbrojní veletrh v Kyjevě představil vše, co může země nabídnout. Od simulátorů a průzkumných prostředků, až po bojové drony.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.

Výroba osobních aut byla v letošním prvním pololetí v Česku nejvyšší od vzniku státu. Automobilky v Česku vyprodukovaly 774 310 vozů, což je meziroční nárůst o 4,9 procenta. Vyšší byla také výroba nákladních vozidel a motocyklů, klesla naopak produkce autobusů. Podíl elektrických vozidel činil osm procent, informovalo ve čtvrtek Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil Úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Praha patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení tuzemských firem do obnovy Ukrajiny.

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

České firmy mají čím dál větší zájem o ukrajinský trh. Jejich vývoz tam za poslední dva roky stoupl o 17 procent. Do čísla se přitom nezapočítávají zbraně nebo munice. Přibývá ale projektů na pomoc i pro obnovu válkou poničené země, jedná se například o lékařské vybavení.

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Solidní produkce firem pro zahraniční trhy přibrzdila propad tuzemské ekonomiky. Podle analytiků by bez ní české hospodářství loni kleslo o víc než 0,4 procenta, o kterých v pátek informoval Český statistický úřad. Export českého zboží na rozdíl od útrat domácností neklesl, naopak mírně posílil.

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Krajský soud v Brně se začal zabývat případem firmy NRB – New Rock Bits z Turnova, která podle obžaloby chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení díly využitelné k výrobě jaderných zbraní. Obžalobě kromě firmy čelí i její jednatelka ruského původu Irina Iščuková. Žena vinu popřela. Uvedla, že „nebyla v obraze“, co se týče tohoto obchodu. Soud pokračuje výslechem svědků, pokračovat v dokazování bude i v úterý. Obžalované hrozí za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití až osm let vězení.

Katar patří k umírněným zemím v regionu, a s takovými je zapotřebí vést dialog, řekl prezident Petr Pavel po jednání s tamním emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. „Shodli jsme se, že bezpečnostní situaci v Gaze je nutné řešit v komplexnějším balíku, který má konkrétní cíl – a tím je forma státnosti pro Palestince,“ konstatoval český prezident.

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Do rukou státního zástupce se dostala první kauza související s možným obcházením protiruských sankcí. Policie dokončila vyšetřování muže, který se snažil do Ruska vyvézt luxusní auta. Zároveň se policisté věnují i dalším podobným případům, ministerstvo financí se zabývá snahami o nelegální převody peněz do Ruska. Pokusů o obcházení sankcí je letos oproti loňsku více.

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma, řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastní firmu z 90 procent.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Ruská vláda zvažuje, že na určitou dobu zcela zakáže vývoz ropných produktů, aby tak stabilizovala domácí ceny pohonných hmot. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot v důsledku kombinace negativních faktorů. Těmi jsou údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou a slabý kurz rublu.

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

Stavební výroba v České republice v červnu v meziročním srovnání po čtyřech měsících poklesu stoupla. Vzrostla o jedno procento, přičemž nárůst zaznamenalo pozemní i inženýrské stavitelství. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 2,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí informoval také o tom, že růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil. Český zahraniční obchod mezitím skončil v červnu v přebytku 18,2 miliardy korun.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.