Mladí Číňané stále častěji platí firmám za to, aby mohli předstírat, že u nich pracují. Za bizarním trendem stojí podle serveru BBC News stagnující čínská ekonomika a pracovní trh. Část vyhořelé mládeže, která dlouhodobě nemůže najít zaměstnání, si dala přezdívku „krysí lidé“. Tito frustrovaní Číňané tráví celé dny doma.
I přes úsilí komunistické vlády v Pekingu podpořit zaměstnanost bylo v červenci bez práce skoro osmnáct procent mládeže ve věku 16 až 24 let, uvádí čínský statistický úřad. Najít skutečnou práci je stále těžší, někteří mladí Číňané tak raději platí za možnost alespoň trávit čas v kanceláři než jen pobývat bezprizorně doma, píše britský server BBC.
„Je to, jako bychom pracovali společně jako skupina,“ řekl BBC třicetiletý Šuej Čou, jenž působil v oblasti potravinářství, jeho podnik ale loni zkrachoval. Letos v dubnu začal platit v přepočtu asi 88 korun denně za to, že může být spolu s dalšími pěti „kolegy“ ve falešné kanceláři provozované firmou Pretend to Work v čínském městě Tung-kuan.
„Nabízím důstojnost“
Společnost založil třicetiletý muž s pseudonymem Fej-jü. Tvrdí, že to, co nabízí za peníze, není pracoviště, ale důstojnost. „To, že nejsem zbytečný,“ popisuje hlavní účel svého podniku.
Sám zažil, jaké to je být nezaměstnaný, a to během covidu, kdy trpěl depresemi poté, co musel zavřít svůj podnik. Jeho nový projekt, který jeho provozovatel považuje za jakýsi sociální experiment, má plno a zájemci o „práci“ se musí hlásit.
Pracoviště naoko
Podobná místa nyní fungují v řadě velkých měst po celé zemi včetně Šanghaje, Šen-čenu, Nankingu nebo Wu-chanu. Vypadají jako běžné kanceláře vybavené počítači, internetem, zasedacími místnostmi i čajovnami. Denní poplatek často zahrnuje i obědy, svačiny a nápoje.
Mladí tyto kanceláře používají k hledání zaměstnání nebo se snaží založit vlastní start-upy. Šuej Čou „pracuje“ ve firmě už tři měsíce a je nyní mnohem klidnější a šťastnější, i když práci stále nemá. Do kanceláře dochází obvykle mezi osmou a devátou hodinou ráno a někdy odchází až v jedenáct večer, přestože „pracovní doba“ není daná.
Když někdo hledá práci, věnuje tomu veškeré úsilí, jinak ale lidé hrají hry, vtipkují nebo spolu večeří, popsal Číňan. Sám tráví většinu času zdokonalováním svých dovedností v oblasti umělé inteligence, v níž vidí potenciál pro své budoucí uplatnění.
Třiadvacetiletá absolventka vysoké školy Siao-wen Tchang nenašla zaměstnání na plný úvazek od loňského roku, v lednu si tak zaplatila místo v šanghajské firmě nabízející možnost předstírání práce, kde následně psala internetové romány, aby si alespoň trochu přivydělala.
Frustrace mladých
„Fenomén předstírání práce je nyní velmi běžný. Vzhledem k ekonomické transformaci a nesouladu mezi vzděláním a trhem práce potřebují mladí lidé tato místa k přemýšlení o svých dalších krocích nebo k vykonávaní drobných prací v přechodném období. Společnosti s falešnými kancelářemi jsou jedním z přechodných řešení,“ uvedl pro BBC expert na čínskou ekonomiku Christian Jao z Viktoriiny univerzity ve Wellingtonu.
Na první pohled se může zdát kontraproduktivní utrácet peníze za předstírání práce v kanceláři, když průměrná roční mzda v nesoukromém sektoru činí v zemi v přepočtu asi 335 tisíc korun, podle expertů ale mohou tyto prostory lépe stimulovat nové příležitosti než izolace v domácím prostředí, uvádí časopis Fortune.
Trend pramení z „pocitu frustrace a bezmoci“ ohledně nedostatku pracovních příležitostí, vysvětluje ředitel německého Institutu Maxe Plancka pro sociální antropologii Piao Siang. „Předstírání práce je ulita, kterou si mladí lidé vytvářejí mírný odstup od většinové společnosti a udělají si trochu prostoru,“ řekl BBC.
Čínská „generace Z“ má potíže s hledáním zaměstnání dlouhodobě a situaci ještě umocnila pandemie covidu. V roce 2023 už byla tak špatná, že míra nezaměstnanosti u nich dosáhla odhadem až 46,5 procenta, tvrdila tehdy profesorka ekonomie z Pekingské univerzity Čang Tan-tan.
Po čtvrtroce rekordně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí Peking přestal na měsíce červenec až listopad 2023 zveřejňovat statistiky. Bez práce bylo v té době na šestnáct milionů mladých Číňanů, kteří dělali jen to nejnutnější, aby se uživili, a často spoléhali na rodiče, popisuje Fortune.
„Krysí lidé“
Od té doby se sice situace o něco zlepšila a čínská vláda opět povolila uvádět čísla, být nezaměstnaným profesionálem je ale natolik běžné, že si tito Číňané z „generace Z“ začali říkat „krysí lidé“. Tyto osoby často tráví celé dny v posteli u mobilních telefonů a objednávají si jídlo domů, protože jsou vyhořelé a vyčerpané nedostatkem příležitostí.
„Tento trend je víc než jen o odcizení generace Z, je to tichý protest mladých lidí reagujících na syndrom vyhoření, deziluzi a trh práce, který se jeví jako trestající i nelákavý,“ řekla magazínu Fortune koučka a prezidentka Chartered Institute of Public Relations Advita Patelová. „Když se neustále ucházíte o práci a jste ignorováni nebo odmítáni, může to neuvěřitelně poškodit vaše sebevědomí a duševní pohodu,“ upozornila.
Nezaměstnanost navíc nejspíš opět poroste, až letos v létě vstoupí na trh práce rekordních 12,2 milionu absolventů. „Čína stále čelí tlaku na udržení stabilní zaměstnanosti, a to zejména kvůli složitým změnám ve vnějším prostředí,“ uvedl v květnu mluvčí čínského statistického úřadu Fu Ling-chuej.
„Koexistence problémů s náborem v některých domácích odvětvích a velkého tlaku na zaměstnanost u určitých skupin přetrvává, přičemž přetrvávají problémy týkající se nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po lidských zdrojích,“ konstatoval mluvčí, jehož citoval list The South China Morning Post.
Kroky Pekingu
Peking už loni označil zaměstnanost za nejvyšší prioritu hospodářského a sociálního rozvoje. Letos v dubnu několik vládních ministerstev společně oznámilo nový balíček opatření, který zahrnuje mimo jiné dotace pro firmy, jež nabídnou práci nezaměstnaným mladým lidem či čerstvým absolventům.
Mezi podpůrná opatření patří rovněž takzvaná centralizovaná služba „1131“, jejímž prostřednictvím by nezaměstnaní absolventi vysokých škol a další mladí lidé v produktivním věku po registraci obdrželi minimálně jednu informační schůzku o politice zaměstnanosti, jedno poradenské setkání v oblasti kariéry, tři doporučení na pracovní místa a jednu příležitost k odborné přípravě nebo učňovské přípravě.
Celní válka a realitní krize
Na čínskou ekonomiku a trh práce má dopad i návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Americký prezident letos zvýšil cla na dovoz z Číny o třicet procentních bodů, v dubnu pak dokonce přechodně na trojcifernou úroveň. Následně bylo v obchodní „válce“ uzavřeno příměří, které bylo v srpnu prodlouženo o další tři měsíce.
Celková míra nezaměstnanosti se v Číně dle tamních úřadů drží kolem pěti procent, podle ekonomů se ale zhoršuje podzaměstnanost, a to kvůli vyšším poplatkům a nadměrné průmyslové kapacitě. To vede k tomu, že pracovníkům klesají příjmy a následně méně utrácejí, píše agentura Reuters. Důvěra čínských spotřebitelů se držela v červenci na rekordním minimu, zatímco maloobchodní tržby oslabily a inflace byla takřka nulová.
Na aktuální stav nejvíc doplácejí pracovníci ve výrobě. „Jsou to lidé, kteří jsou tímto modelem obrovské konkurence, nižších cen, kvůli nimž je třeba snížit náklady, a proto je třeba snížit mzdy, zahlceni. Je to spirála,“ řekla Reuters hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve společnosti Natixis Alicia Garcia-Herrerová.
Statistiky přitom neodhalí čínské pracovníky jako „hlavní poražené“ v obchodní válce, protože nepřijdou o práci jako takovou, ale dostanou neplacenou dovolenou nebo budou pracovat méně hodin, upozornila ekonomka.
Dopad na hospodářství a zaměstnanost má v Číně už několik let také krize na trhu s bydlením. Počet obyvatel měst ve věku 28 až 32 let dosáhl vrcholu v roce 2019, poté následovalo prasknutí realitní bubliny.
Nyní je sektor nemovitostí – který na svém vrcholu v letech 2020 až 2021 tvořil 25 procent HDP a 38 procent vládních příjmů – sužován slabou poptávkou a poklesem ve stavebnictví. Potíže v realitním sektoru podkopávají kromě zaměstnanosti i spotřebu, půjčky a investice v zemi, popisuje web Japan Times.
Čínský vývoz naopak dál roste i přes americká cla. Minulý měsíc se zvýšil meziročně o 7,2 procenta a výrazně překonal odhady analytiků. Dovoz pak vzrostl nejvíce za celý rok, vyplývá podle zpravodajského webu CNBC z údajů čínských celních úřadů. Zatímco vývoz do Spojených států výrazně klesl, obchod s Evropou a jihovýchodní Asií sílí.
Čínský export dosud v tomto roce silně podporoval ekonomiku, uvedl analytik Č'-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management. Varoval však, že dynamika může polevit kvůli postupnému ochabnutí předběžných dodávek.
Růst čínské ekonomiky loni zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil v lednu čínský statistický úřad. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel předkládaných Pekingem dlouhodobě pochybují, upozornila tehdy agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.
