Čína se snaží „rozjet“ ekonomiku, samosprávám došly peníze na silnice i platy

Nahrávám video

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Šen-čen na jihu země je technologickou základnou, kde sídlí továrny světových značek. Za prací se sem stěhovaly miliony Číňanů, takže nemovitosti rekordně zdražily – tedy dokud realitní bublina nesplaskla. Nyní jsou o 40 procent levnější. Slevy, nižší úrokové sazby a sliby úředníků, že trh stabilizují, oživují zájem kupujících.

Čang Ťing zvažuje, že si pořídí byt, aby zvýšil šance na nalezení partnerky vhodné pro manželství. „Doufám, že vláda zavede nějaká opatření na podporu ekonomiky. Ale zatím nemám dostatečnou jistotu,“ říká.

Čínský prezident Si Ťin-pching dva roky odolával výzvám k přijetí razantních kroků. Po propadu ekonomiky v září se ale rozhodl jednat. Nařídil snížit úrokové sazby a přijmout další opatření na podporu růstu.

„Ministerstvo financí a příslušné resorty tuto iniciativu rozhodně realizují a přijímají řadu opatření k emisi dluhopisů, které mají nahradit stávající dluhy místních samospráv,“ řekl k tomu ministr financí Lan Fo-an.

Změny v podpoře bydlení

Náměstek vedoucího Státního úřadu pro finanční dohled Siao Jüan-čchi prohlásil, že Čína do konce roku zvýší objem peněz vynaložených na výstavbu a na podporu bydlení ve formě půjček až na čtyři biliony jüanů (13 bilionů korun), informovala agentura ČTK s odkazem na hongkongský list South China Morning Post. Dosud Peking letos schválil půjčky za 2,23 bilionu jüanů (přes sedm bilionů korun). Vláda ve čtvrtek také oznámila další opatření k deregulaci trhu, jako je zrušení omezení nákupu a prodeje, cenových regulací nebo standardů definujících běžné bydlení.

Zavedení opatření na podporu ekonomiky v září oznámila čínská centrální banka a rovněž politbyro ústředního výboru vládnoucí komunistické strany. Centrální banka mimo jiné přikročila ke snížení úrokových sazeb, zatímco politbyro v čele s prezidentem se zavázalo vydávat státní dluhopisy a využívat je k lepší realizaci „hnací role vládních investic“.

Čínský trh s nemovitostmi je od vrcholu v roce 2021 v silném útlumu. Peking v reakci na to dosud zrušil řadu omezení na nákup nemovitostí a prudce snížil hypoteční sazby a požadavky na akontaci. Zatím se ale nepodařilo zvýšit poptávku ani zastavit prudký propad cen realit. Krize na trhu s nemovitostmi těžce doléhá na ekonomiku a ochromuje důvěru spotřebitelů vzhledem k tomu, že 70 procent úspor domácností je uloženo právě v nemovitostech.

Jak udržet růst kolem pěti procent

„Čína oslavila 75. výročí komunistického státu a vedení slibuje, že do stého výročí v roce 2049 se stane prosperující velmocí,“ nastínila zpravodajka ČT Šámalová. Dodala, že „mnozí Číňané ale nevidí naději na hospodářské oživení, dokud se stejní představitelé budou držet stejné politiky, která vedla k propadu“.

Vláda potřebuje zachránit zadlužené obce na pokraji kolapsu, oživit akciový trh a odvrátit začínající finanční krizi, aby udržela hospodářský růst kolem pěti procent, vypočítala.

Ekonom společnosti Natixis Gary Ng je skeptický. „Je nejisté, nakolik budou tato opatření účinná. A také zda dojde ke skutečnému zlepšení realitního trhu,“ zamýšlí se.

Soustředění moci do rukou jediného vůdce, který o všem rozhoduje, vede podle analytiků k nepředvídatelnosti hospodářské politiky a znejisťuje investory, doplnila zpravodajka.

Zpomalující růst čínské ekonomiky silně doléhá například také na německou ekonomiku, pro kterou je významným exportním teritoriem. Berlínská vláda nedávno uvedla, že i letos, stejně jako v loňském roce, očekává celoroční pokles hrubého domácího produktu.

Německo je stále nemocným mužem Evropy

Ekonomové od minulého roku označují Německo za „nemocného muže Evropy.“ Jeho špatná hospodářská kondice negativně dopadá i na Česko, pro které je hlavním hospodářským partnerem a směřuje tam zhruba třetina českého exportu. Také česká ekonomika loni meziročně klesla.

V současné době pak stále více ekonomů i politiků upozorňuje na negativní tendence hospodářského vývoje Evropské unie. Na zaostávání upozornil například ve své zprávě Mario Draghi. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak počátkem října kritizoval Evropskou unii. Podle něj je přeregulovaná a nedostatečně investuje.

Čínský hrubý domácí produkt stoupl za celý loňský rok meziročně zhruba o pět procent, americký pak zhruba o tři procenta. Růst Evropské unie i eurozóny činil 0,4 procenta.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 1 hhodinou

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 15 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled