Čína se snaží „rozjet“ ekonomiku, samosprávám došly peníze na silnice i platy

Události: Potíže čínské ekonomiky (zdroj: ČT24)

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Šen-čen na jihu země je technologickou základnou, kde sídlí továrny světových značek. Za prací se sem stěhovaly miliony Číňanů, takže nemovitosti rekordně zdražily – tedy dokud realitní bublina nesplaskla. Nyní jsou o 40 procent levnější. Slevy, nižší úrokové sazby a sliby úředníků, že trh stabilizují, oživují zájem kupujících.

Čang Ťing zvažuje, že si pořídí byt, aby zvýšil šance na nalezení partnerky vhodné pro manželství. „Doufám, že vláda zavede nějaká opatření na podporu ekonomiky. Ale zatím nemám dostatečnou jistotu,“ říká.

Čínský prezident Si Ťin-pching dva roky odolával výzvám k přijetí razantních kroků. Po propadu ekonomiky v září se ale rozhodl jednat. Nařídil snížit úrokové sazby a přijmout další opatření na podporu růstu.

„Ministerstvo financí a příslušné resorty tuto iniciativu rozhodně realizují a přijímají řadu opatření k emisi dluhopisů, které mají nahradit stávající dluhy místních samospráv,“ řekl k tomu ministr financí Lan Fo-an.

Změny v podpoře bydlení

Náměstek vedoucího Státního úřadu pro finanční dohled Siao Jüan-čchi prohlásil, že Čína do konce roku zvýší objem peněz vynaložených na výstavbu a na podporu bydlení ve formě půjček až na čtyři biliony jüanů (13 bilionů korun), informovala agentura ČTK s odkazem na hongkongský list South China Morning Post. Dosud Peking letos schválil půjčky za 2,23 bilionu jüanů (přes sedm bilionů korun). Vláda ve čtvrtek také oznámila další opatření k deregulaci trhu, jako je zrušení omezení nákupu a prodeje, cenových regulací nebo standardů definujících běžné bydlení.

Zavedení opatření na podporu ekonomiky v září oznámila čínská centrální banka a rovněž politbyro ústředního výboru vládnoucí komunistické strany. Centrální banka mimo jiné přikročila ke snížení úrokových sazeb, zatímco politbyro v čele s prezidentem se zavázalo vydávat státní dluhopisy a využívat je k lepší realizaci „hnací role vládních investic“.

Čínský trh s nemovitostmi je od vrcholu v roce 2021 v silném útlumu. Peking v reakci na to dosud zrušil řadu omezení na nákup nemovitostí a prudce snížil hypoteční sazby a požadavky na akontaci. Zatím se ale nepodařilo zvýšit poptávku ani zastavit prudký propad cen realit. Krize na trhu s nemovitostmi těžce doléhá na ekonomiku a ochromuje důvěru spotřebitelů vzhledem k tomu, že 70 procent úspor domácností je uloženo právě v nemovitostech.

Jak udržet růst kolem pěti procent

„Čína oslavila 75. výročí komunistického státu a vedení slibuje, že do stého výročí v roce 2049 se stane prosperující velmocí,“ nastínila zpravodajka ČT Šámalová. Dodala, že „mnozí Číňané ale nevidí naději na hospodářské oživení, dokud se stejní představitelé budou držet stejné politiky, která vedla k propadu“.

Vláda potřebuje zachránit zadlužené obce na pokraji kolapsu, oživit akciový trh a odvrátit začínající finanční krizi, aby udržela hospodářský růst kolem pěti procent, vypočítala.

Ekonom společnosti Natixis Gary Ng je skeptický. „Je nejisté, nakolik budou tato opatření účinná. A také zda dojde ke skutečnému zlepšení realitního trhu,“ zamýšlí se.

Soustředění moci do rukou jediného vůdce, který o všem rozhoduje, vede podle analytiků k nepředvídatelnosti hospodářské politiky a znejisťuje investory, doplnila zpravodajka.

Zpomalující růst čínské ekonomiky silně doléhá například také na německou ekonomiku, pro kterou je významným exportním teritoriem. Berlínská vláda nedávno uvedla, že i letos, stejně jako v loňském roce, očekává celoroční pokles hrubého domácího produktu.

Německo je stále nemocným mužem Evropy

Ekonomové od minulého roku označují Německo za „nemocného muže Evropy.“ Jeho špatná hospodářská kondice negativně dopadá i na Česko, pro které je hlavním hospodářským partnerem a směřuje tam zhruba třetina českého exportu. Také česká ekonomika loni meziročně klesla.

V současné době pak stále více ekonomů i politiků upozorňuje na negativní tendence hospodářského vývoje Evropské unie. Na zaostávání upozornil například ve své zprávě Mario Draghi. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak počátkem října kritizoval Evropskou unii. Podle něj je přeregulovaná a nedostatečně investuje.

Čínský hrubý domácí produkt stoupl za celý loňský rok meziročně zhruba o pět procent, americký pak zhruba o tři procenta. Růst Evropské unie i eurozóny činil 0,4 procenta.


Načítání...