Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.
Ke zpřesnění odhadu HDP vedlo to, že statistici do něj zapracovali nové údaje za vládní instituce, uvedl ČSÚ. Podle dosavadních údajů z počátku března česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 0,2 procenta a mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta.
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností v loňském roce reálně klesl o 2,5 procenta a reálná spotřeba na obyvatele se meziročně snížila o pět procent. „Míra úspor stoupla proti roku 2022 o 2,2 procentního bodu na 18,6 procenta,“ dodal úřad.
Zisky náležící zahraničním vlastníkům korporací loni dosáhly 5,6 procenta HDP. „Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili necelých 290 miliard korun a reinvestováno bylo téměř 120 miliard korun. Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ řekl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hrubý národní důchod loni reálně vzrostl o 3,6 procenta. Hrubý disponibilní důchod za celou ekonomiku stoupl o 3,8 procenta.
Ekonomové: Česká ekonomika začíná ožívat
„Zpřesněná data pro loňské čtvrté čtvrtletí hlásí lepší než původně reportovaný vývoj vládní spotřeby a výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nicméně upozornil, že ani zlepšení odhadu HDP nevrátilo českou ekonomiku na úroveň před pandemií covidu-19, HDP za ní zaostává zhruba o jedno procento.
Nová data podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše potvrdila, že česká ekonomika začíná ožívat, a to díky spotřebě domácností. „Dnešní zpřesněné odhady potvrdily již známou věc – spotřeba českých domácností po dvou letech 'temna' opět nabírá dech. Hlavním důvodem je opětovný růst reálných příjmů českých domácností,“ uvedl. Podle něj by díky oživené spotřebě domácností mohl letos HDP vzrůst o 1,4 procenta.
Stejný odhad letošního růstu má i Jáč. „Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy. Rizikem pro letošní výkon české ekonomiky je zhoršující se výhled německé ekonomiky, kde bude letos HDP v celoročním vyjádření zřejmě prakticky stagnovat,“ uvedl.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec u zveřejněných čísel upozornil, že míra zisku nefinančních podniků byla s hodnotou 48,9 procenta nadprůměrná. „Nadále tudíž platí, že firmy byly doposavad schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže,“ uvedl. Podle Jáče je ale patrné, že míra zisku firem už nezrychluje, což znamená, že spotřebitelé už nejsou ochotni zvyšování cen akceptovat.
Loňský pokles české ekonomiky o 0,2 procenta následoval po dvou letech růstu. V roce 2021 stoupl HDP o 3,5 procenta, předloni o 2,4 procenta. Meziroční růst ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí následoval po třech čtvrtletích poklesu, z nichž nejvýraznější byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta. Právě třetí čtvrtletí bylo loni jediné, ve kterém se HDP snížil i mezičtvrtletně.
