Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování. Komise to uvedla ve své prognóze. Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české i unijní ekonomiky
Komise počítá na příští rok s dalším zrychlením tempa růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 2,8 procenta. I to ale bude zhoršení proti podzimní prognóze, kdy EK čekala růst o tři procenta.
Údaj za loňský rok je stejný jako v podzimní prognóze. Loni byla podle Komise hlavní brzdou růstu soukromá spotřeba, protože vysoká inflace oslabila důvěru českých spotřebitelů a jejich kupní sílu. Čistý vývoz k HDP zřejmě přispěl pozitivně, protože podle odhadů pokles dovozu stále kompenzoval trvalý růst vývozu. Podmínky financování byly napjaté, růst investic však pokračoval díky veřejným investicím za podpory fondů EU a investic do vybavení. Utlumená ale zůstala aktivita v bytové výstavbě.
Komise také upozornila, že nedávné ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry jsou stále pod historickým průměrem. Naznačují tak jen pozvolný návrat k vyššímu tempu soukromé poptávky. Domácí poptávka a uvolnění podmínek financování by ale měly podpořit zrychlení růstu investic koncem letošního roku i v roce příštím.
Inflace může zpomalit díky zpomalení růstu cen energií
Čistý vývoz by ale měl přispívat k růstu HDP méně než v uplynulých dvou letech. Oživení zahraniční poptávky, zvláště v automobilovém odvětví, bude pomalejší než růst dovozu.
Evropská komise varovala i před riziky poklesu v případě scénáře narušení globálních dodavatelských řetězců u komodit či v energetice. Příčinou je relativně vysoká míra obchodní otevřenosti a vysoká energetická náročnost české ekonomiky.
Inflace v Česku podle metodiky EU by letos měla zpomalit na 2,9 procenta a příští rok na 2,3 procenta, zejména díky předpokládanému zpomalení růstu cen energií a potravin. Proti podzimní prognóze Komise oba tyto údaje posunula dolů. Loni harmonizovaná inflace činila dvanáct procent. Reálné mzdy se letos podle prognózy zvýší, což vytvoří určitý tlak na inflaci. Ten by však měly kompenzovat stabilní ceny energií a potravin.
Prognóza zhoršila i výhled růstu ekonomiky EU
Ekonomika Evropské unie podle zimní prognózy EK po slabém růstu v loňském roce vstoupila do nového roku v horší kondici, než se očekávalo. Komise zhoršila výhled růstu hospodářství EU i zemí eurozóny. Nově čeká letošní růst hrubého domácího produktu o 0,9 procenta místo dosud očekávaných 1,3 procenta. Výhled růstu pro eurozónu zhoršila na 0,8 procenta z původních 1,2 procenta.
Za loňský rok ekonomika EU i zemí eurozóny podle předběžných dat vzrostla o půl procenta. V podzimní prognóze Komise počítala s růstem o 0,6 procenta. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu, v EU na 1,7 procenta a v zemích eurozóny na 1,5 procenta.
V loňském roce ekonomický růst brzdilo snižování kupní síly domácností, zpřísnění měnové politiky, částečné odstranění fiskální podpory a pokles zahraniční poptávky, uvedla EK. Když se pak ekonomice EU podařilo ve druhé polovině loňského roku těsně vyhnout recesi, zůstávají její vyhlídky na začátku letošního roku slabé.
Postupně se však čeká zrychlování ekonomické aktivity, protože zpomalení inflace, růst reálných mezd a odolný trh práce by měly podpořit spotřebu. K růstu investic by pak mělo pomoci postupné uvolňování úvěrových podmínek a nástroje pro oživení a odolnost ekonomiky. Normalizovat by se měl podle prognózy Komise i zahraniční obchod.
