Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Důvodem pozitivního trendu jsou i zlevňující potraviny, také ceny energií už ustoupily z rekordních hodnot. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta, nejvíce za poslední rok. Někteří analytici upozorňují, že lednová inflace nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech.
V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta.
Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.
V oddíle bydlení se zmírnil oproti prosinci i růst cen vodného z 16,3 procenta na 10,9 procenta a stočného z 26,9 procenta na 10,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 procenta a tuhá paliva zlevnila o 2,9 procenta. Ceny nájemného z bytu stouply o sedm procent a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta.
U cen potravin a nealkoholických nápojů pokračovalo zlevňování. Například ceny mouky v lednu prohloubily meziroční pokles z prosincových 19,7 procenta na 23,6 procenta, ceny masa ze tří procent na 6,6 procenta a ceny jogurtů z 1,4 procenta na 7,6 procenta.
Také sýry a tvarohy v lednu zlevnily výrazněji než v prosinci, a to o 9,7 procenta, a cena cukru klesla o 21,9 procenta. Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 procenta z prosincového zdražení o 5,8 procenta a u zeleniny zpomalil růst cen z 18,7 na 13,3 procenta.
„Inflace v lednu směrem dolů byla tažena především cenami potravin. Tady se neopodstatnily obavy z toho, že obchodní řetězce nepromítnou změnu DPH v celém rozsahu dolů. Ony ji nakonec promítly ještě více. Nicméně mohl to být určitý marketingový tah, který by mohl postupně odeznívat,“ řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška obvykle ceny služeb reagují pomaleji než ceny výrobků. „Do cen výrobků se už promítá zpomalení růstu nákladů v energiích a dalších surovinách, zatímco do cen služeb se teprve promítají ty sekundární dopady těchto inflačních šoků, které jsme viděli v těch předchozích dvou letech,“ komentoval.
Meziměsíčně ceny kvůli bydlení stoupaly
Meziměsíční inflace je však nejvyšší od loňského ledna, kdy činila šest procent, upozorňuje ČSÚ. V jednotlivých měsících roku 2023 nevzrostla ani neklesla o více než procento. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta, zatímco v prosinci naopak zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,4 procenta. Ceny zboží celkově stouply o 1,7 procenta a ceny služeb o 1,3 procenta.
V kategorii bydlení se oproti prosinci zvedly v lednu ceny elektřiny o 12,1 procenta, ceny vodného o 10,9 procenta, ceny stočného o 13,4 procenta a ceny zemního plynu o 3,6 procenta. Teplo a teplá voda zdražily o 3,2 procenta, nájemné z bytu o 0,9 procenta a výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 1,5 procenta.
Cena elektřiny mezi prosincem a lednem rostla hlavně kvůli regulované složce. Ta se mění vždy na konci roku. „Zvýšila se platba za distribuci a přenos elektřiny a samozřejmě příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny, který jsme v minulém roce neplatili,“ vysvětlil energetický analytik ze společnosti ENA Jiří Gavor. Naopak silová elektřina zlevňuje, a tak i dodavatelé postupně mění ceníky směrem dolů. Příští měsíc by tak už k nárůstu podle analytiků dojít nemělo.
Meziměsíčně se zvýšily i ceny nealkoholických nápojů o 3,9 procenta. Z potravin ceny meziměsíčně klesly především u chleba a to o 3,5 procenta. Ceny ovoce o pět procent a ceny zeleniny o 2,4 procenta. Třeba brambory zdražily o 5,7 procenta. Naproti tomu pokles cen nastal například u chleba o 3,5 procenta, u uzenin o 2,4 procenta a u cukru o 8,2 procenta.
„Některé řetězce už v lednu indikovaly, že budou část položek zlevňovat. Agregátně to vyšlo naopak, že došlo ke stagnaci, takže některé položky naopak rostly, ale každopádně i to je dobrá zpráva,“ poznamenal hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Pohonné hmoty byly v lednu ve srovnání s prosincem průměrně o osmnáct haléřů levnější. V posledních třiceti dnech ale jejich cena stoupá. Litr Naturalu se aktuálně prodává průměrně skoro za 37,70 koruny, nafta stojí ještě o desetník více. Podle analytiků porostou ceny benzinu i nafty i v následujících dnech.
To, že se mezi prosincem a lednem nezdražovalo ještě víc, ovlivnily hlavně ceny oblečení a bot.
Fiala: Je to konec zdražování
Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci prohlásil, že zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec nejistoty ohledně budoucnosti. „Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.
Opatření, která kabinet přijímal, podle premiéra nikdy nevedla k tomu, čemu byli v kritických chvílích vystaveni občané některých jiných evropských zemí. „Všechna opatření jsme dělali tak, aby nedošlo třeba k tomu, že bude nedostatek pohonných hmot. U nás nikdy taková situace nebyla zaznamenána,“ dodal Fiala. Jeho vláda podle něj musela dát do pořádku rozpočet a konsolidovat veřejné finance po předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO).
„Vzhledem k extrémním hodnotám inflace na počátku loňského roku a současné snížené poptávce vlivem poklesu reálných mezd je snížení rychlosti zdražování očekávatelné,“ uvedl však poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř.
Také podle bývalé šéfky státní kasy a předsedkyně klubu opozičního ANO Aleny Schillerové bylo možné zprávu předvídat. „Už podle toho, že minulý týden Česká národní banka snížila úrokové sazby o dalšího půl procentního bodu,“ řekla.
Podle Schillerové nicméně nejsou dobrou zprávou důvody, které k poklesu inflace vedly. „Je to drastické omezení spotřeby, už i na věci, které nejsou zbytné, jak u zboží, tak u služeb, omezování investic a prostě ty ceny už není kam zvyšovat, už by to bylo neprodejné na trhu,“ komentovala.
Schillerová uvedla, že v oblastech vládních daňových změn, jako je bydlení, voda, hromadná doprava, energetika, teplo nebo služby, dochází i letos k dalšímu zdražování. „Inflační tornádo navzdory krokům Fialova kabinetu podle očekávání pomalu odeznívá, ale škody po něm jsou jedny z největších ve vyspělém světě,“ sdělila Schillerová. Upozornila, že se v mnoha oblastech dále zdražuje, a to z „extrémní prosincové základny“.
„To, co stálo v prosinci roku 2021 osmdesát korun, stálo v prosinci roku 2023 stovku a ta se ještě navýšila o jednotky korun. Takže tady není co oslavovat,“ upozornila Schillerová.
Odbory: Zdražování neskončilo
Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. „Pro letošní rok je řada nejistot, které souvisí stále s konflikty na Ukrajině a Blízkém východě. Dochází také k relativně silnému oslabení české koruny, které se časem promítne do vyšších cen. Právě z výše uvedeného se domnívám, že letošní inflace bude vyšší, než se z lednové meziroční míry zdá. Náš odhad míry inflace pro letošní rok ve výši zhruba pěti procent tak zatím nemáme důvod měnit,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podle odborů k růstu cen letos přispěje vládní konsolidační balíček. Centrála už dříve kritizovala změny v nastavení DPH. V minulosti byla také proti rušení EET. Středula zmínil i vysoké ceny energií či nájmů. „Růst cen 2,3 procenta určitě neznamená konec zdražování. Jen se ceny zvýšily méně než v předchozích měsících. Ale hlavně – ty vysoké ceny tu stále máme, ony neklesly, ony se jen v lednu zvýšily pomaleji,“ dodal Středula.
Analytici: Obavy z výrazných změn ceníků se nenaplnily
Redaktor ČT Jakub Musil upozornil, že inflaci srovnáváme s minulým lednem, kdy ceny poskočily opravdu výrazně, srovnávací základna je tak trochu vychýlená. Zmínil i zkreslení úsporného tarifu. Ozdravení veřejných financí je podle něj jistě protiinflační, je však otázkou, zda bylo dostatečné.
„Zas tak velký vliv vlády bych tam nehledal,“ hodnotil lednový výsledek meziroční inflace. Pomohly prý například vysoké úrokové sazby. Zdá se, že vysoká inflace je v tuto chvíli zažehnána, podle Musila však nelze zapomínat i na spoustu zahraničních vlivů včetně válečných konfliktů.
Podle analytiků se obavy z výrazných lednových změn ceníků obchodníky nenaplnily. „V meziměsíčním srovnání stoupla cenová hladina o 1,5 procenta, což bylo dáno především růstem cen v oblasti bydlení," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. „Čilé diskuse probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější,“ dodal.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák však upozornil na to, že současná nižší inflace znamená zpomalení cenového růstu a nelze mluvit o návratu k úrovni před začátkem války na Ukrajině. „Lednová inflace nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech. Kumulativně za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta,“ uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale upozornil na riziko, že část podniků nechtěla přenést všechny náklady skokově do lednových cen a budou je navyšovat postupně v průběhu následujících měsíců. Inflaci v příštích měsících podle něj také může ovlivnit vývoj cen potravin, který by nemusel být tak umírněný jako v posledních měsících.
„To nejhorší je určitě za námi, minimálně v těch velkých číslech. Teď už se vracíme zpátky do doby, kterou jsme znali předtím, kdy každá desetinka tam a zpátky se oslavovala, nebo naopak jsme z ní měli obavy,“ řekl člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. Upozornil, že se možná objeví krátkodobý skok nahoru, což ale může být způsobeno vlivem srovnávací základny, a tudíž půjde o statistický efekt. „Ale už bychom se měli pohybovat v tom pásmu, kde nás chce centrální banka mít,“ dodal.
Inflace se přibližuje cíli ČNB
Pokles je výraznější, než čekali analytici i Česká národní banka, podle níž lednová inflace měla klesnout ke třem procentům. S podobnými odhady počítala i lednová prognóza ministerstva financí. Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem ČNB, ale značně se mu přiblížila. To připomněla i viceguvernérka ČNB Zamrazilová. Měnová politika tedy byla podle ní v roce 2022 i 2023 dostatečně přísná.
„Není ale vyhráno. Sazby zůstanou zvýšené, dokud nebude jasné, že inflace zůstane na dvou procentech. Roli bude hrát i vývoj měnového kurzu,“ dodala. Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent.
Guvernér ČNB Aleš Michl v reakci na výsledky lednové inflace očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. „Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ doplnil Michl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb může být kdykoliv zastaven.
Letošní rok by měl přinést odeznění vysoké inflace předchozích dvou let. Podle prognózy ministerstva financí bude letos celoroční inflace 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta, ČNB předpokládá průměrný celoroční růst cen 2,6 procenta.
Nová prognóza České bankovní asociace pro letošek počítá s průměrnou inflací pod třemi procenty. Lidé si tak při odhadovaném růstu mezd o šest a půl procenta reálně polepší. Celá ekonomika má ale růst jen o jedno celé a dvě desetiny procenta. Podobné číslo předpovídá i Evropská komise.
