Ekonomika trpí obavou z invazí. Kdybychom včas pomohli vyhnat Rusy z Ukrajiny, nemuselo se to stát, říká Matesová

Nahrávám video

Sebevědomí agresorů po celém světě stouplo v důsledku neschopnosti světového společenství rychle a účinně pomoci Ukrajině zastavit ruskou agresi, a to silně zvyšuje nejistotu ve světové ekonomice, je přesvědčená ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová, která byla hostem Interview ČT24.

Odhady letošního vývoje české ekonomiky se horší kvůli velkému zhoršení globální ekonomiky a všech problémů v ní, sdělila Matesová. „Naplňují se ty scénáře, které se nám před dvěma roky zdály tak černé, že jsme doufali, že nenastanou. Jádrem toho všeho je, že se nepodařilo dost rychle dostat ruskou armádu z území Ukrajiny,“ řekla.

„Kdyby se to bylo podařilo a rychle, tak můžeme doufat, že by se neosmělilo mnoho dalších potenciálních agresorů a nezačali dělat totéž, což ale bohužel začali,“ uvedla. V trzích to tak vyvolává nejistotu, protože se v očích obchodníků zvyšuje dříve téměř nulová šance, že do zemí, se kterými obchodují, vtrhne agresor s cílem je ovládnout nebo zničit. Podle mnoha analytiků jde o nejhorší situaci od druhé světové války a letošek bude z tohoto hlediska těžký.

Inflace

Matesová hovořila také o rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby. „Oni říkají, že mají odhad inflace za leden, který jim vychází asi tři procenta, a že historicky se jejich odhady liší od skutečnosti nejvýše o plus minus půl procentního bodu. Pokud by lednová inflace skutečně byla tři procenta, tak byl ten pokles asi adekvátní,“ myslí si. „Trh ale evidentně čekal spíš čtvrt procentního bodu,“ dodala.

Matesová považuje za důležitou informaci, že se jádrová inflace bude podle ČNB držet po celý rok výše, než by si banka zřejmě přála. „Pro chod ekonomiky, aby se v ní dalo plánovat, aby se v ní dalo optimalizovat, aby firmy vyráběly tolik, kolik opravdu bude trh chtít, a nasadily si ve svých plánech ty ceny, za které potom budou opravdu schopny prodat, tak na to je skutečně potřeba, aby ta inflace byla co nejblíže dvěma procentům, odspodu i shora. Čili nad tři procenta by pořád bylo hodně, ani tři procenta nejsou optimální,“ prohlásila.

Jinak ale souhlasí s bankovní radou ČNB v tom, že v domácím, ale hlavně mezinárodním prostředí je mnoho velkých rizik, která mohou způsobit, že inflace opět vystřelí nahoru.

Jedna věc, která by české ekonomice mohla pomoct, jsou investice firem, myslí si Matesová. Právě ty by mohlo rozhodnutí ČNB lehce nastartovat. „Soukromé investice jsou neobyčejně silný tahoun ekonomiky. Jenže dokud inflace opravdu není pod kontrolou a podniky se pořád bojí, že by mohla zase vystřelit, tak nebudou ve velkém investovat, protože je velmi těžké naplánovat optimální investice,“ řekla. V investování jim podle ní brání špatný trh práce, drahé úvěry a nejistota z inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...