Ekonomika trpí obavou z invazí. Kdybychom včas pomohli vyhnat Rusy z Ukrajiny, nemuselo se to stát, říká Matesová

28 minut
Interview ČT24: Jana Matesová (8. 2. 2024)
Zdroj: ČT24

Sebevědomí agresorů po celém světě stouplo v důsledku neschopnosti světového společenství rychle a účinně pomoci Ukrajině zastavit ruskou agresi, a to silně zvyšuje nejistotu ve světové ekonomice, je přesvědčená ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová, která byla hostem Interview ČT24.

Odhady letošního vývoje české ekonomiky se horší kvůli velkému zhoršení globální ekonomiky a všech problémů v ní, sdělila Matesová. „Naplňují se ty scénáře, které se nám před dvěma roky zdály tak černé, že jsme doufali, že nenastanou. Jádrem toho všeho je, že se nepodařilo dost rychle dostat ruskou armádu z území Ukrajiny,“ řekla.

„Kdyby se to bylo podařilo a rychle, tak můžeme doufat, že by se neosmělilo mnoho dalších potenciálních agresorů a nezačali dělat totéž, což ale bohužel začali,“ uvedla. V trzích to tak vyvolává nejistotu, protože se v očích obchodníků zvyšuje dříve téměř nulová šance, že do zemí, se kterými obchodují, vtrhne agresor s cílem je ovládnout nebo zničit. Podle mnoha analytiků jde o nejhorší situaci od druhé světové války a letošek bude z tohoto hlediska těžký.

Inflace

Matesová hovořila také o rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby. „Oni říkají, že mají odhad inflace za leden, který jim vychází asi tři procenta, a že historicky se jejich odhady liší od skutečnosti nejvýše o plus minus půl procentního bodu. Pokud by lednová inflace skutečně byla tři procenta, tak byl ten pokles asi adekvátní,“ myslí si. „Trh ale evidentně čekal spíš čtvrt procentního bodu,“ dodala.

Matesová považuje za důležitou informaci, že se jádrová inflace bude podle ČNB držet po celý rok výše, než by si banka zřejmě přála. „Pro chod ekonomiky, aby se v ní dalo plánovat, aby se v ní dalo optimalizovat, aby firmy vyráběly tolik, kolik opravdu bude trh chtít, a nasadily si ve svých plánech ty ceny, za které potom budou opravdu schopny prodat, tak na to je skutečně potřeba, aby ta inflace byla co nejblíže dvěma procentům, odspodu i shora. Čili nad tři procenta by pořád bylo hodně, ani tři procenta nejsou optimální,“ prohlásila.

Jinak ale souhlasí s bankovní radou ČNB v tom, že v domácím, ale hlavně mezinárodním prostředí je mnoho velkých rizik, která mohou způsobit, že inflace opět vystřelí nahoru.

Jedna věc, která by české ekonomice mohla pomoct, jsou investice firem, myslí si Matesová. Právě ty by mohlo rozhodnutí ČNB lehce nastartovat. „Soukromé investice jsou neobyčejně silný tahoun ekonomiky. Jenže dokud inflace opravdu není pod kontrolou a podniky se pořád bojí, že by mohla zase vystřelit, tak nebudou ve velkém investovat, protože je velmi těžké naplánovat optimální investice,“ řekla. V investování jim podle ní brání špatný trh práce, drahé úvěry a nejistota z inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...