Jana Matesová

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

Sebevědomí agresorů po celém světě stouplo v důsledku neschopnosti světového společenství rychle a účinně pomoci Ukrajině zastavit ruskou agresi, a to silně zvyšuje nejistotu ve světové ekonomice, je přesvědčená ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová, která byla hostem Interview ČT24.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

Chudý stát, chudý občan, chudá demokracie. Co brání Česku v rozletu a proč je chudoba hrozbou pro všechny? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Hluboko do kapsy. Pozvání přijali bývalý premiér Jiří Rusnok, ekonomka Jana Matesová, odbornice na sociální začleňování Edita Stejskalová, dluhový expert Radek Hábl, sociální antropoložka Lucie Trlifajová a ekonom Filip Matějka.

Za drahé potraviny můžou podle ekonomů nejen ceny energií a vstupních surovin, ale i to, že českému trhu dominují velcí hráči. Na trhu s pečivem získal významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), který před třemi lety koupil konkurenční pekárny United Bakeries. Antimonopolní úřad měl přitom podmínku, že musí být zachována konkurence a Agrofertu nařídil část pekáren prodat. Část odprodaných pekáren však prochází útlumem, což zesílilo pozici Agrofertu na trhu.

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Protiinflační politika České národní banky je velmi málo účinná, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce ekonomové Jana Matesová, Helena Horská a Mojmír Hampl. Upozornili také na to, že v současné době se rozhoduje, zda se u nás vysoká inflace „zabydlí“ na delší dobu, nebo zda se vrátíme k fiskálně odpovědné, nízkoinflační ekonomice.

Česko letos čeká podle zprávy OECD mírná recese, HDP klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací. Podle ekonomky Jany Matesové znamená vysoká inflace pro Českou republiku jednoznačně horší zprávu. Myslí si, že výdajová politika vlády je velkorysá, peníze ale na to nejsou. Kabinet tak bude muset zvýšit některé daně, uvedla Matesová v Interview ČT24.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Hrubý domácí produkt Ruska ve druhém čtvrtletí klesl o čtyři procenta, propad byl nižší než prognózy analytiků. Ruská centrální banka ale očekává, že v následujících čtvrtletích se pokles prohloubí. Na Rusko dopadají ekonomické sankce Západu, navíc unikl důvěrný dokument určený pro ruskou vládu, který varuje před jejich vleklým dopadem. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová ČT24 sdělila, že ruskou ekonomiku teď „drží“ plyn.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Ekonomové Jana Matesová a Pavel Hnát ve vysílání ČT24 rozebrali možné dopady války na Ukrajině na světovou ekonomiku. „Plochý svět“, v němž nezáleželo na tom, kde se bez velkého rizika investuje, podle Hnáta skončil. Matesová zdůrazňuje, že je zásadní neuhnout ze sankcí a nedovážet do Ruska technologie.