Buďme obezřetní ohledně inflace, říká Matesová. Podle Klause si vláda přeje co největší růst cen

Nahrávám video
Ekonom Miroslav Zámečník, ekonomka Jana Matesová, bývalý prezident Václav Klaus a rektor VŠE Petr Dvořák v debatě o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Klaus upozorňuje na hlubokou stagnaci a vážnou poruchu ekonomiky. „Je to chronický fenomén, který nás prostě postihl a s kterým, chceme-li vůbec v budoucnu nějak obstát, budeme muset něco dělat. A jsem otřesen tím, že dnešní vláda to vůbec nechápe, že to vůbec nechápe NERV. Jsem přesvědčen, že je potřeba se probudit a vrátit se zase zpátky, kde jsme kdysi začínali. Prostě potlačit všemi silami stát a nechat trh, aby fungoval,“ prohlásil exprezident.

Trh je podle Klause zásadně zmrzačen, potlačen, poškozen a nemůže fungovat. „Nestačí hospodářsko-politické opatření, je potřeba říznout hlouběji a zejména je třeba zásadně vychýlit vztah stát versus jednotlivec v lidské rovině a stát versus podniková sféra versus trh v rovině ekonomické,“ upozornil.

Ekonomka Jana Matesová souhlasí s tím, co říkal Klaus ohledně nárokové ekonomiky, že v posledních deseti letech u nás rostl trend, podle kterého se má stát postarat o všechno. „Vidíme na pracovním trhu, že je vyhnutelné snížit nemocnost – starat se o životní styl, o vlastní zdraví. A lidem nestálo za to platit třicet korun za návštěvu lékaře. Čili ten návyk, že stát musí zajisti všechno, to dosáhlo dost obludných rozměrů,“ poznamenala.

„Ten stav je dlouhodobě smutný. Česko, aby dohnalo vyspělé země, by mělo růst rozhodně víc než nějakých 1,5 procenta. Tak nedoženeme bohaté země nikdy, pokud se nestane, že začnou chudnout,“ upozornil ekonom Miroslav Zámečník.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák doplnil, že se Česko nemá z čeho radovat. „Na druhé straně si musíme uvědomit, co máme za sebou. Ekonomika se probouzí po inflaci, která byla velmi vysoká. Ale myslím si, že ten prostor pro nadechnutí tady je obrovský a bude také hodně záležet na vnějších podmínkách, které budou. A pokud by se zlepšily, tak si myslím, že možná by to mohlo být i trochu lepší,“ domnívá se.

Inflace zůstává

Klaus je přesvědčený o tom, že dvouprocentní inflace sice vypadá přijatelně, ale pokud si někdo myslí, že se vysoký růst cen podařilo vyhnat, tak se podle něj hluboce mýlí. „Tady celá řada faktorů proinflačně působí a působit bude. A že bychom si měli oddechnout a otevřít šampaňské, že už máme inflaci za sebou jako obrovský chaotizátor naši ekonomiky, tak to mám strach, že bohužel ne. Ale díky bohu, že poslední dva až tři měsíce je kolem dvou procent, to je určitě dobrý výsledek. Vláda to vůbec neudělala. Jestli to někdo udělal, tak to udělala centrální banka svým radikálním zvýšením úrokových sazeb, ale vláda si vesele lije peníze do ekonomiky, protože si přeje, aby byla inflace co největší,“ prohlásil exprezident.

„Máme tady ekonomiku, která se zadýchává při nějakých 2,5 procenta ročně, což je důkaz toho, že je prostě něco špatně v českém systému. Není to vnucené odněkud, ale podstatná věc je, že máme trh práce, který je už vlastně chronicky ve stavu napětí, a máme ohromný objem úspor, které se natvořily za covidu a nebyly utraceny. Představují potenciální inflační ohnisko za předpokladu, že Češi změní názor a chuť utrácet a budou to pouštět volně,“ doplnil Zámečník.

Také Dvořák upozornil, že Češi musejí být i přesto ostražití, protože míra nejistoty ohledně inflace je stále dost vysoká. Stejného názoru je i Matesová. „Srovnáváme současnost s tím velikým skokem. Jak v loňském roce klesala, tak i při mírném zvyšování cen se to číslo může pohybovat nad dvěma procenty z čistě technických důvodů, ale pořád je tady slábnoucí koruna, která se projevuje v cenách pohonných hmot, které mají ve spotřebním košíku docela důležitý vliv. Čili počkejme, buďme obezřetní, jak se inflace bude vyvíjet,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...