Buďme obezřetní ohledně inflace, říká Matesová. Podle Klause si vláda přeje co největší růst cen

59 minut
Ekonom Miroslav Zámečník, ekonomka Jana Matesová, bývalý prezident Václav Klaus a rektor VŠE Petr Dvořák v debatě o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Klaus upozorňuje na hlubokou stagnaci a vážnou poruchu ekonomiky. „Je to chronický fenomén, který nás prostě postihl a s kterým, chceme-li vůbec v budoucnu nějak obstát, budeme muset něco dělat. A jsem otřesen tím, že dnešní vláda to vůbec nechápe, že to vůbec nechápe NERV. Jsem přesvědčen, že je potřeba se probudit a vrátit se zase zpátky, kde jsme kdysi začínali. Prostě potlačit všemi silami stát a nechat trh, aby fungoval,“ prohlásil exprezident.

Trh je podle Klause zásadně zmrzačen, potlačen, poškozen a nemůže fungovat. „Nestačí hospodářsko-politické opatření, je potřeba říznout hlouběji a zejména je třeba zásadně vychýlit vztah stát versus jednotlivec v lidské rovině a stát versus podniková sféra versus trh v rovině ekonomické,“ upozornil.

Ekonomka Jana Matesová souhlasí s tím, co říkal Klaus ohledně nárokové ekonomiky, že v posledních deseti letech u nás rostl trend, podle kterého se má stát postarat o všechno. „Vidíme na pracovním trhu, že je vyhnutelné snížit nemocnost – starat se o životní styl, o vlastní zdraví. A lidem nestálo za to platit třicet korun za návštěvu lékaře. Čili ten návyk, že stát musí zajisti všechno, to dosáhlo dost obludných rozměrů,“ poznamenala.

„Ten stav je dlouhodobě smutný. Česko, aby dohnalo vyspělé země, by mělo růst rozhodně víc než nějakých 1,5 procenta. Tak nedoženeme bohaté země nikdy, pokud se nestane, že začnou chudnout,“ upozornil ekonom Miroslav Zámečník.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák doplnil, že se Česko nemá z čeho radovat. „Na druhé straně si musíme uvědomit, co máme za sebou. Ekonomika se probouzí po inflaci, která byla velmi vysoká. Ale myslím si, že ten prostor pro nadechnutí tady je obrovský a bude také hodně záležet na vnějších podmínkách, které budou. A pokud by se zlepšily, tak si myslím, že možná by to mohlo být i trochu lepší,“ domnívá se.

Inflace zůstává

Klaus je přesvědčený o tom, že dvouprocentní inflace sice vypadá přijatelně, ale pokud si někdo myslí, že se vysoký růst cen podařilo vyhnat, tak se podle něj hluboce mýlí. „Tady celá řada faktorů proinflačně působí a působit bude. A že bychom si měli oddechnout a otevřít šampaňské, že už máme inflaci za sebou jako obrovský chaotizátor naši ekonomiky, tak to mám strach, že bohužel ne. Ale díky bohu, že poslední dva až tři měsíce je kolem dvou procent, to je určitě dobrý výsledek. Vláda to vůbec neudělala. Jestli to někdo udělal, tak to udělala centrální banka svým radikálním zvýšením úrokových sazeb, ale vláda si vesele lije peníze do ekonomiky, protože si přeje, aby byla inflace co největší,“ prohlásil exprezident.

„Máme tady ekonomiku, která se zadýchává při nějakých 2,5 procenta ročně, což je důkaz toho, že je prostě něco špatně v českém systému. Není to vnucené odněkud, ale podstatná věc je, že máme trh práce, který je už vlastně chronicky ve stavu napětí, a máme ohromný objem úspor, které se natvořily za covidu a nebyly utraceny. Představují potenciální inflační ohnisko za předpokladu, že Češi změní názor a chuť utrácet a budou to pouštět volně,“ doplnil Zámečník.

Také Dvořák upozornil, že Češi musejí být i přesto ostražití, protože míra nejistoty ohledně inflace je stále dost vysoká. Stejného názoru je i Matesová. „Srovnáváme současnost s tím velikým skokem. Jak v loňském roce klesala, tak i při mírném zvyšování cen se to číslo může pohybovat nad dvěma procenty z čistě technických důvodů, ale pořád je tady slábnoucí koruna, která se projevuje v cenách pohonných hmot, které mají ve spotřebním košíku docela důležitý vliv. Čili počkejme, buďme obezřetní, jak se inflace bude vyvíjet,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...