Buďme obezřetní ohledně inflace, říká Matesová. Podle Klause si vláda přeje co největší růst cen

Nahrávám video
Ekonom Miroslav Zámečník, ekonomka Jana Matesová, bývalý prezident Václav Klaus a rektor VŠE Petr Dvořák v debatě o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Klaus upozorňuje na hlubokou stagnaci a vážnou poruchu ekonomiky. „Je to chronický fenomén, který nás prostě postihl a s kterým, chceme-li vůbec v budoucnu nějak obstát, budeme muset něco dělat. A jsem otřesen tím, že dnešní vláda to vůbec nechápe, že to vůbec nechápe NERV. Jsem přesvědčen, že je potřeba se probudit a vrátit se zase zpátky, kde jsme kdysi začínali. Prostě potlačit všemi silami stát a nechat trh, aby fungoval,“ prohlásil exprezident.

Trh je podle Klause zásadně zmrzačen, potlačen, poškozen a nemůže fungovat. „Nestačí hospodářsko-politické opatření, je potřeba říznout hlouběji a zejména je třeba zásadně vychýlit vztah stát versus jednotlivec v lidské rovině a stát versus podniková sféra versus trh v rovině ekonomické,“ upozornil.

Ekonomka Jana Matesová souhlasí s tím, co říkal Klaus ohledně nárokové ekonomiky, že v posledních deseti letech u nás rostl trend, podle kterého se má stát postarat o všechno. „Vidíme na pracovním trhu, že je vyhnutelné snížit nemocnost – starat se o životní styl, o vlastní zdraví. A lidem nestálo za to platit třicet korun za návštěvu lékaře. Čili ten návyk, že stát musí zajisti všechno, to dosáhlo dost obludných rozměrů,“ poznamenala.

„Ten stav je dlouhodobě smutný. Česko, aby dohnalo vyspělé země, by mělo růst rozhodně víc než nějakých 1,5 procenta. Tak nedoženeme bohaté země nikdy, pokud se nestane, že začnou chudnout,“ upozornil ekonom Miroslav Zámečník.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák doplnil, že se Česko nemá z čeho radovat. „Na druhé straně si musíme uvědomit, co máme za sebou. Ekonomika se probouzí po inflaci, která byla velmi vysoká. Ale myslím si, že ten prostor pro nadechnutí tady je obrovský a bude také hodně záležet na vnějších podmínkách, které budou. A pokud by se zlepšily, tak si myslím, že možná by to mohlo být i trochu lepší,“ domnívá se.

Inflace zůstává

Klaus je přesvědčený o tom, že dvouprocentní inflace sice vypadá přijatelně, ale pokud si někdo myslí, že se vysoký růst cen podařilo vyhnat, tak se podle něj hluboce mýlí. „Tady celá řada faktorů proinflačně působí a působit bude. A že bychom si měli oddechnout a otevřít šampaňské, že už máme inflaci za sebou jako obrovský chaotizátor naši ekonomiky, tak to mám strach, že bohužel ne. Ale díky bohu, že poslední dva až tři měsíce je kolem dvou procent, to je určitě dobrý výsledek. Vláda to vůbec neudělala. Jestli to někdo udělal, tak to udělala centrální banka svým radikálním zvýšením úrokových sazeb, ale vláda si vesele lije peníze do ekonomiky, protože si přeje, aby byla inflace co největší,“ prohlásil exprezident.

„Máme tady ekonomiku, která se zadýchává při nějakých 2,5 procenta ročně, což je důkaz toho, že je prostě něco špatně v českém systému. Není to vnucené odněkud, ale podstatná věc je, že máme trh práce, který je už vlastně chronicky ve stavu napětí, a máme ohromný objem úspor, které se natvořily za covidu a nebyly utraceny. Představují potenciální inflační ohnisko za předpokladu, že Češi změní názor a chuť utrácet a budou to pouštět volně,“ doplnil Zámečník.

Také Dvořák upozornil, že Češi musejí být i přesto ostražití, protože míra nejistoty ohledně inflace je stále dost vysoká. Stejného názoru je i Matesová. „Srovnáváme současnost s tím velikým skokem. Jak v loňském roce klesala, tak i při mírném zvyšování cen se to číslo může pohybovat nad dvěma procenty z čistě technických důvodů, ale pořád je tady slábnoucí koruna, která se projevuje v cenách pohonných hmot, které mají ve spotřebním košíku docela důležitý vliv. Čili počkejme, buďme obezřetní, jak se inflace bude vyvíjet,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 55 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...