Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.
Buďme obezřetní ohledně inflace, říká Matesová. Podle Klause si vláda přeje co největší růst cen
Klaus upozorňuje na hlubokou stagnaci a vážnou poruchu ekonomiky. „Je to chronický fenomén, který nás prostě postihl a s kterým, chceme-li vůbec v budoucnu nějak obstát, budeme muset něco dělat. A jsem otřesen tím, že dnešní vláda to vůbec nechápe, že to vůbec nechápe NERV. Jsem přesvědčen, že je potřeba se probudit a vrátit se zase zpátky, kde jsme kdysi začínali. Prostě potlačit všemi silami stát a nechat trh, aby fungoval,“ prohlásil exprezident.
Trh je podle Klause zásadně zmrzačen, potlačen, poškozen a nemůže fungovat. „Nestačí hospodářsko-politické opatření, je potřeba říznout hlouběji a zejména je třeba zásadně vychýlit vztah stát versus jednotlivec v lidské rovině a stát versus podniková sféra versus trh v rovině ekonomické,“ upozornil.
Ekonomka Jana Matesová souhlasí s tím, co říkal Klaus ohledně nárokové ekonomiky, že v posledních deseti letech u nás rostl trend, podle kterého se má stát postarat o všechno. „Vidíme na pracovním trhu, že je vyhnutelné snížit nemocnost – starat se o životní styl, o vlastní zdraví. A lidem nestálo za to platit třicet korun za návštěvu lékaře. Čili ten návyk, že stát musí zajisti všechno, to dosáhlo dost obludných rozměrů,“ poznamenala.
„Ten stav je dlouhodobě smutný. Česko, aby dohnalo vyspělé země, by mělo růst rozhodně víc než nějakých 1,5 procenta. Tak nedoženeme bohaté země nikdy, pokud se nestane, že začnou chudnout,“ upozornil ekonom Miroslav Zámečník.
Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák doplnil, že se Česko nemá z čeho radovat. „Na druhé straně si musíme uvědomit, co máme za sebou. Ekonomika se probouzí po inflaci, která byla velmi vysoká. Ale myslím si, že ten prostor pro nadechnutí tady je obrovský a bude také hodně záležet na vnějších podmínkách, které budou. A pokud by se zlepšily, tak si myslím, že možná by to mohlo být i trochu lepší,“ domnívá se.
Inflace zůstává
Klaus je přesvědčený o tom, že dvouprocentní inflace sice vypadá přijatelně, ale pokud si někdo myslí, že se vysoký růst cen podařilo vyhnat, tak se podle něj hluboce mýlí. „Tady celá řada faktorů proinflačně působí a působit bude. A že bychom si měli oddechnout a otevřít šampaňské, že už máme inflaci za sebou jako obrovský chaotizátor naši ekonomiky, tak to mám strach, že bohužel ne. Ale díky bohu, že poslední dva až tři měsíce je kolem dvou procent, to je určitě dobrý výsledek. Vláda to vůbec neudělala. Jestli to někdo udělal, tak to udělala centrální banka svým radikálním zvýšením úrokových sazeb, ale vláda si vesele lije peníze do ekonomiky, protože si přeje, aby byla inflace co největší,“ prohlásil exprezident.
„Máme tady ekonomiku, která se zadýchává při nějakých 2,5 procenta ročně, což je důkaz toho, že je prostě něco špatně v českém systému. Není to vnucené odněkud, ale podstatná věc je, že máme trh práce, který je už vlastně chronicky ve stavu napětí, a máme ohromný objem úspor, které se natvořily za covidu a nebyly utraceny. Představují potenciální inflační ohnisko za předpokladu, že Češi změní názor a chuť utrácet a budou to pouštět volně,“ doplnil Zámečník.
Také Dvořák upozornil, že Češi musejí být i přesto ostražití, protože míra nejistoty ohledně inflace je stále dost vysoká. Stejného názoru je i Matesová. „Srovnáváme současnost s tím velikým skokem. Jak v loňském roce klesala, tak i při mírném zvyšování cen se to číslo může pohybovat nad dvěma procenty z čistě technických důvodů, ale pořád je tady slábnoucí koruna, která se projevuje v cenách pohonných hmot, které mají ve spotřebním košíku docela důležitý vliv. Čili počkejme, buďme obezřetní, jak se inflace bude vyvíjet,“ doplnila.