Buďme obezřetní ohledně inflace, říká Matesová. Podle Klause si vláda přeje co největší růst cen

Nahrávám video
Ekonom Miroslav Zámečník, ekonomka Jana Matesová, bývalý prezident Václav Klaus a rektor VŠE Petr Dvořák v debatě o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Klaus upozorňuje na hlubokou stagnaci a vážnou poruchu ekonomiky. „Je to chronický fenomén, který nás prostě postihl a s kterým, chceme-li vůbec v budoucnu nějak obstát, budeme muset něco dělat. A jsem otřesen tím, že dnešní vláda to vůbec nechápe, že to vůbec nechápe NERV. Jsem přesvědčen, že je potřeba se probudit a vrátit se zase zpátky, kde jsme kdysi začínali. Prostě potlačit všemi silami stát a nechat trh, aby fungoval,“ prohlásil exprezident.

Trh je podle Klause zásadně zmrzačen, potlačen, poškozen a nemůže fungovat. „Nestačí hospodářsko-politické opatření, je potřeba říznout hlouběji a zejména je třeba zásadně vychýlit vztah stát versus jednotlivec v lidské rovině a stát versus podniková sféra versus trh v rovině ekonomické,“ upozornil.

Ekonomka Jana Matesová souhlasí s tím, co říkal Klaus ohledně nárokové ekonomiky, že v posledních deseti letech u nás rostl trend, podle kterého se má stát postarat o všechno. „Vidíme na pracovním trhu, že je vyhnutelné snížit nemocnost – starat se o životní styl, o vlastní zdraví. A lidem nestálo za to platit třicet korun za návštěvu lékaře. Čili ten návyk, že stát musí zajisti všechno, to dosáhlo dost obludných rozměrů,“ poznamenala.

„Ten stav je dlouhodobě smutný. Česko, aby dohnalo vyspělé země, by mělo růst rozhodně víc než nějakých 1,5 procenta. Tak nedoženeme bohaté země nikdy, pokud se nestane, že začnou chudnout,“ upozornil ekonom Miroslav Zámečník.

Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák doplnil, že se Česko nemá z čeho radovat. „Na druhé straně si musíme uvědomit, co máme za sebou. Ekonomika se probouzí po inflaci, která byla velmi vysoká. Ale myslím si, že ten prostor pro nadechnutí tady je obrovský a bude také hodně záležet na vnějších podmínkách, které budou. A pokud by se zlepšily, tak si myslím, že možná by to mohlo být i trochu lepší,“ domnívá se.

Inflace zůstává

Klaus je přesvědčený o tom, že dvouprocentní inflace sice vypadá přijatelně, ale pokud si někdo myslí, že se vysoký růst cen podařilo vyhnat, tak se podle něj hluboce mýlí. „Tady celá řada faktorů proinflačně působí a působit bude. A že bychom si měli oddechnout a otevřít šampaňské, že už máme inflaci za sebou jako obrovský chaotizátor naši ekonomiky, tak to mám strach, že bohužel ne. Ale díky bohu, že poslední dva až tři měsíce je kolem dvou procent, to je určitě dobrý výsledek. Vláda to vůbec neudělala. Jestli to někdo udělal, tak to udělala centrální banka svým radikálním zvýšením úrokových sazeb, ale vláda si vesele lije peníze do ekonomiky, protože si přeje, aby byla inflace co největší,“ prohlásil exprezident.

„Máme tady ekonomiku, která se zadýchává při nějakých 2,5 procenta ročně, což je důkaz toho, že je prostě něco špatně v českém systému. Není to vnucené odněkud, ale podstatná věc je, že máme trh práce, který je už vlastně chronicky ve stavu napětí, a máme ohromný objem úspor, které se natvořily za covidu a nebyly utraceny. Představují potenciální inflační ohnisko za předpokladu, že Češi změní názor a chuť utrácet a budou to pouštět volně,“ doplnil Zámečník.

Také Dvořák upozornil, že Češi musejí být i přesto ostražití, protože míra nejistoty ohledně inflace je stále dost vysoká. Stejného názoru je i Matesová. „Srovnáváme současnost s tím velikým skokem. Jak v loňském roce klesala, tak i při mírném zvyšování cen se to číslo může pohybovat nad dvěma procenty z čistě technických důvodů, ale pořád je tady slábnoucí koruna, která se projevuje v cenách pohonných hmot, které mají ve spotřebním košíku docela důležitý vliv. Čili počkejme, buďme obezřetní, jak se inflace bude vyvíjet,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...