Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
Loni ČEZ vyplácel z očištěného zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělil 28 miliard korun, přičemž přes 19 miliard korun z toho obdržel stát.
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZu, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZu. Činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni. V roce 2023 akcionáři naopak odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení sta procent z očištěného zisku. Letos ministerstvo financí, které stát v roli akcionáře zastupuje, vlastní protinávrh nepodalo. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 1. srpna.
ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 56 korun za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 30 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Po schválení návrhu představenstva ovšem o tomto protinávrhu akcionáři vůbec nehlasovali.
Dividendu ČEZ vyplácí od roku 2000
Dividendu začal ČEZ vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín. Včetně letošní dividendy tak ČEZ svým akcionářům historicky vyplatil půl bilionu korun, přesně 499,6 miliardy korun, z toho 349,7 miliardy korun státu.
Schválení dividendy 47 korun na akcii bylo podle analytika XTB Tomáše Cverny pouze formalitou. „Akcionáři se tak dočkají dividendového výnosu na úrovni 3,9 procenta vzhledem ke dnešní zavírací ceně na 1215 korun. Tato dividenda ČEZu je nejnižší od roku 2022, kdy byla vyplacena dividenda za rok předchozí ve výši 48 korun na akcii,“ uvedl Cverna. Nominální výše dividendy i celkový dividendový výnos podle něj negativně ovlivnila zejména windfall tax, na které ČEZ v loňském roce odvedl přes 30 miliard korun. Stejný odvod přitom podnik čeká i v letošním roce.
První bod věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval více než devět hodin, valná hromada skončila po dvanácti hodinách. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2024. ČEZ v loňském roce vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.
Valná hromada odvolala z dozorčí rady Košťála
Valná hromada odvolala z dozorčí rady jejího člena Vratislava Košťála. Odvolání bývalého šéfa Energetického regulačního úřadu navrhlo ministerstvo financí, které v roli největšího akcionáře zastupuje stát. Jeho místo zůstane v radě zatím neobsazené. V radě byl naopak potvrzen její současný místopředseda Roman Binder. Dozorčí rada ČEZu mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy.
Dozorčí rada má při plném obsazení dvanáct členů, nyní jich tak zůstává jedenáct. Stát v ní nyní zastupuje sedm z nich, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Předsedou rady je v současné době Radim Jirout.
Košťál byl členem dozorčí rady ČEZu od listopadu 2022. Podle informací ČTK byl tehdy do rady nominován Piráty, kteří v té době ještě byli členy vládní koalice. V minulosti působil v radě Energetického regulačního úřadu. Od srpna do konce listopadu 2018 byl jejím předsedou.
