Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.
Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. „Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájmy bytů zdražily o víc než sedm procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 4,6 procenta. Za vodné a stočné lidé zaplatili meziročně zhruba o desetinu více. Elektřina zdražila oproti loňskému březnu o víc než třináct procent a teplá voda o tři procenta. Ceny zemního plynu naopak klesly o 5,2 procenta a tuhých paliv o 4,4 procenta.
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování. Stravovací služby zdražily meziročně o 8,2 procenta a ubytovací o devět procent. Ceny v dopravě se zvýšily o 3,5 procenta.
Levnější potraviny i nealkoholické nápoje
Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů. Drůbeží maso bylo oproti loňskému březnu levnější o 16,4 procenta a polotučné trvanlivé mléko o 26,6 procenta. Za vejce platili lidé o téměř 28 procent méně a cena cukru klesla o více než 22 procent. Cena mouky byla nižší o 27,8 procenta, vepřové stálo o 5,7 procenta méně. Meziročně levnější byly i jogurty, ovoce a zelenina.
Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply oproti únoru o půl procenta, ubytovacích služeb o necelá dvě a tabákových výrobků o 2,1 procenta.
K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly především některé potraviny. Ceny ovoce klesly ve srovnání s únorem o 2,6 procenta a vajec o šest procent. Vepřové maso zlevnilo o 1,7 procenta, sýry a tvarohy o více než procento a jogurty o 3,7 procenta.
ČSÚ ve středu zveřejnil také informace o únorovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně stouply o 1,6 procenta po lednovém poklesu o 1,2 procenta. U dovozu zpomalil meziroční pokles na 1,1 procenta z lednových čtyř procent. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 2,1 procenta a u dováženého o 1,3 procenta.
„V meziročním srovnání byl výrazný zejména pokles cen elektřiny, ve vývozu o více než třicet procent a v dovozu přes čtyřicet procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, v březnu zvolnila na 2,7 procenta z únorových 2,8 procenta. ČNB ji přitom očekávala na 3,3 procenta. Podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Krále se na jejím vývoji projevuje nízký růst cen zahraničních vstupů i zchlazená domácí poptávka.
„Utlumená tuzemská ekonomická aktivita působící na pokles ziskových marží výrobců a prodejců vedla k mírnému zpomalení růstu cen zboží. Rovněž růst cen služeb nepatrně zvolnil, udržuje se však na zvýšené úrovni,“ uvedl.
Podle něj ke stabilizaci inflace na cíli přispěla „dosavadní přísná měnová politika ČNB a utlumená domácí ekonomická aktivita.“
Analytici: Inflace se vrátila do normálu
„Číslo do velké míry potvrzuje, že letošní inflace se bude nacházet poblíž dvouprocentního cíle České národní banky,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Březnové číslo podle něj pro nastolené tempo snižování sazeb patrně vliv mít nebude. „Pokud ČNB nechtěla zrychlit tempo snižování sazeb na svém posledním měnovém jednání, neučiní tak pravděpodobně ani na tom nadcházejícím začátkem května, a to právě s argumenty nadále silnější inflace ve službách,“ dodal.
Pro ČNB je to signál, že úrokové sazby mohou dále klesat, inflace je pod prognózou centrální banky, koruna je ale naopak zhruba o dvě a půl procenta slabší, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Předpokládá proto, že se bankovní rada bude i nadále držet svého dosavadního přístupu, kdy letos v únoru i březnu snížila úrokové sazby vždy o půl procentního bodu.
Bez výrazného poklesu cen potravin by celková inflace byla zhruba o jeden procentní bod vyšší, upozornil analytik Deloitte, poradce prezidenta Petra Pavla a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Deflace v cenách potravin by podle něj v příštích měsících měla postupně odeznívat, což by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna růst. „Měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB, tedy do tří procent,“ odhadl.
„Určitě pomohla restriktivní politika České národní banky,“ zmínil v pořadu 90′ ČT24 ke „zkrocení“ inflace ekonom Petr Zahradník. „Započala relativně včas oproti tomu, jak následně reagovala Evropská centrální banka, s uvolňováním měnové politiky nespěchá a je obezřetná i v čase, kdy inflace klesá.“
Vyzdvihl ale také vnější faktory, které měly na pokles inflace vliv, třeba ty ovlivňující energetickou krizi a s ní spojené ceny energií.
Zahradník odmítl tvrzení poslankyně ANO Aleny Schillerové, že za pokles inflace může to, že „ceny totiž už zkrátka neměly kam růst“. „Když se podíváme na řadu jiných zemí, (…) například Turecko nebo země Latinské Ameriky, tak tam když se inflace utrhne ze řetězu, je velmi obtížné ji zkrotit,“ poznamenal.
Ohnisko inflace
Ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal se domnívá, že ani poté, co byla inflace dva měsíce po sobě na úrovni dvou procent, stále není „inflačně bezpečno“. „A neříkám to jen já, ale i centrální banka. Oni říkají, že je pořád ohnisko inflace na několika místech,“ konstatoval v Událostech, komentářích s tím, že například bez započítání potravin by byla inflace na úrovni 3,9 procenta.
„Také je velký rozdíl mezi zbožím a službami. U služeb je inflace stále výrazně vysoká, spíš ji táhnou nahoru, zatímco zboží dolů,“ nastínil Stroukal. Vzápětí ale dodal, že inflace „je nižší, než jsme čekali“ s odkazem na poslední výhled ČNB, který pro nynějšek počítal s hodnotou ve výši 2,9 procenta.
Dvouprocentní inflaci označil ekonom za dobrou zprávu, ale upozornil, že ve spotřebním koši jsou stále položky, které ji mohou tlačit vzhůru. „To se neděje jen nám, třeba ve Spojených státech mají se službami úplně stejný problém. A i tam mluví o tom, že je pořád třeba být opatrný a držet sazby vyšší po delší dobu, tedy v našem kontextu nesnižovat je tak rychle,“ nechal se slyšet Stroukal.
