Dominik Stroukal

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Česká ekonomika stagnuje, jak v úterý znovu potvrdila data Českého statistického úřadu. Důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala mnoho. Roli hraje vysoká inflace a nízká nezaměstnanost, které v kombinaci znemožňují silněji podpořit růst veřejnými výdaji. Ty jsou navíc už velmi vysoké z doby pandemie, což mění strukturu ekonomiky, prohlásil v Interview ČT24.

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření sto miliard korun.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Prudce nahoru a pak stejně intenzivně dolů. Zatímco na konci minulého týdne se bitcoin vyšplhal na cenu vyšší než 41 tisíc dolarů (884 700 korun), zpočátku týdne byl už zase pod 34 tisíci. Pro kryptoměny asi nic nezvyklého, pokud se ohlédneme zpětně. Přesto, je tentokrát něco jinak? Může za to pandemie? A především, co bude s digitálními měnami dál – na to vše odpovídal ekonom a expert na kryptoměny Dominik Stroukal.

Regulace reklamy na alkohol má vliv na jeho užívání zejména u mladých lidí a smysl tedy určitě má, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 adiktolog Miroslav Barták. Marketingový expert Zdeněk Hašek naopak upozornil, že neplatí rovnice, že vyšší investice do reklamy způsobují vyšší konzumaci alkoholu.