Místo stovky jen čtyřicet miliard. Stanjura upravil odhad výběru daně a odvodu z neočekávaných zisků

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření sto miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.

„V září loňského roku při schvalování státního rozpočtu na rok 2023 pracovalo ministerstvo financí s tehdejšími vysokými cenami energií, jejichž budoucí vývoj v letošním roce nebylo možné spolehlivě predikovat,“ sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Zdůraznil, že změna odhadovaného výnosu mimořádných příjmů neznamená prohloubení plánovaného schodku.

„Pro účely udržení navrženého deficitu státního rozpočtu 295 miliard korun nicméně zůstává klíčové, aby mimořádné příjmy pokryly mimořádné výdaje, tedy aby jejich poměr zůstal rozpočtově neutrální, což aktualizované odhady ministerstva financí nyní potvrzují,“ uvedl Weiss. Potřeba kompenzací pro domácnosti a firmy by podle něj při současných cenách energií neměla mimořádné příjmy převýšit.

Pokles výběru mimořádných nástrojů jde zejména za daní z neočekávaných zisků, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zatímco schválený státní rozpočet předpokládal výběr 85 miliard korun, aktuální výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun. Ministerstvo odhad přehodnotilo na základě vývoje cen energií a veřejně dostupných údajů o hospodaření bankovního sektoru v roce 2022. Firmy by měly daň odvést v září a v prosinci.

U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původně plánovaných patnácti miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.

Očekává se zvýšení inkasa většiny daní

Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů by se mělo snížit o 2,8 miliardy korun na 76,1 miliardy.

Důvodem je zejména snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu. Výnos majetkových a silničních daní by se měl snížit na třetinu z loňských 1,8 miliardy korun, zejména v důsledku odpuštění silniční daně části vozidel.

Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 216,8 miliardy korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 255,1 miliardy korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl vzrůst na 582,1 miliardy korun proti loňským 536,2 miliardy korun.

Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom takzvaně sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.

10 minut
Dominik Stroukal hovořil o mimořádné dani z neočekávaných zisků
Zdroj: ČT24

Žádné velké překvapení, říká Stroukal

„My jsme to vládě říkali, není to žádné velké překvapení. Původní návrh windfall tax tak, jak s ním přišel NERV, ať už tam byly nějaké shody či neshody, byl prostě nastavený jinak, než jak nakonec prošel, “ uvedl pro ČT člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.

„To, že se vybere méně, je částečně kvůli tržní situaci, částečně kvůli tomu, že se nějaké ty subjekty — typicky banky — dokáží dani legální cestou vyhnout. To bylo poměrně zjevné už tehdy,“ okomentoval.

Se čtyřiceti miliardami se již dá dle Stroukala počítat. „Sto miliard, to bylo přehnané od začátku,“ upozornil. „O to víc se teď bude muset vláda snažit s těmi věcmi, které my jim radíme, aby ať už na straně výdajů či příjmů udělala, aby se ty veřejné finance daly do pořádku,“ podotkl s tím, že kabinet chce představit kompletní balíček ekonomických opatření na začátku května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin za týden zdražil o desítky haléřů, nafta skoro o korunu

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko má podporu v EU pro revizi emisních povolenek

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, míní Kalousek

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.
před 16 hhodinami

Průlom, nebo mezikrok? Kupka a Kolovratník se přeli o řidičácích i infrastruktuře

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.
před 20 hhodinami

Česko bylo loni třetím největším výrobcem aut v EU

Česká republika loni vyprodukovala stejně vozidel jako Francie a Itálie dohromady, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Největší česká automobilka Škoda Auto ve svých závodech vyrobila skoro 900 tisíc aut, v Evropě se stala jednou z nejprodávanějších. Celkem české automobilky vyrobily jeden a půl milionu vozidel, což je historicky nejvíce. Letos firmy na začátku roku zpomalily, ale produkce se podle představitelů sdružení vrací ke zdravému tempu.
včera v 05:35

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025
Načítání...