NERV

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o státním rozpočtu a zrušení NERVu. Probrali také témata související s probíhající zimní olympiádou. Dále diskutovali o rozepři mezi některými umělci a ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy). Tématem také byl možný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Hosté také reagovali na aktuální situaci ohledně oznámení nového kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí, který bude zveřejněn v pondělí. Debaty moderované Janou Fabianovou se účastnili komentátor Lidových novin Petr Kamberský, kajakář Vavřinec Hradílek, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová a ekonom Lukáš Kovanda.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila kabinetu, aby přesněji cílil podporu znevýhodněným regionům. Vláda by zároveň měla motivovat obce i kraje pomocí rozdělení daní k podpoře investic. Po závěrečném jednání NERV v tomto volebním období to novinářům řekl koordinátor rady David Havlíček. Zároveň upozornil, že opatření jsou nadčasová a čerpat z nich může i kabinet, který vzejde z říjnových voleb.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Prezident Petr Pavel oživil svým novoročním projevem debatu o možném přijetí eura. Vláda další kroky v této oblasti ale do konce tohoto volebního období neplánuje. A opoziční hnutí ANO a SPD téma zavedení eura nechtějí otevírat ani po sněmovních volbách.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Prezident Petr Pavel se během příštího týdne rozhodne, jestli podepíše návrh státního rozpočtu na rok 2025. Nejprve ho chce ale probrat s vládou, a to především jeho transparentnost. Podle hlavního ekonomického poradce prezidenta Davida Marka jsou totiž v rozpočtu sporné položky zhruba za čtyřicet miliard korun. Pokud je kabinet nevysvětlí, Marek doporučí Pavlovi návrh vetovat. Vláda kritiku odmítá.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Odložení digitalizace stavebního řízení by Česku způsobilo vetší hospodářské škody než její spuštění v současné podobě, řekl v Otázkách Václava Moravce vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Důvodem je podle něj to, že peníze na digitalizaci a urychlení stavebního řízení bylo možné čerpat z Národního plánu obnovy, tedy evropských zdrojů, podmínkou ale bylo spuštění systému ve třetím čtvrtletí letošního roku. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) naopak mluvil o obrovských škodách ve stavebnictví a ekonomice. Prohlásil, že je to digitální atentát na celý stavební sektor.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Ministerstvo financí rozeslalo první návrh státního rozpočtu na příští rok ostatním resortům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh poté resort financí zveřejní do konce srpna, oznámil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí podle zákona musí první návrh rozpočtových kapitol rozeslat ostatním resortům do konce června, v minulosti ho obvykle i zveřejňovalo. Postup kritizuje opoziční ANO.

Legalizaci konopí vláda v tomto volebním období nejspíš neprosadí. Koalice neumí nalézt shodu na dílčích parametrech. Zatímco s pěstováním pro vlastní potřebu souhlasí všech pět stran, proti komerčnímu prodeji marihuany nebo vzniku konopných klubů vystupují lidovci i část ODS.