NERV strana 3 z 4

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Zavést novou spotřební daň na víno ve výši 10 až 23 korun za litr navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Členové NERV tento plán podle ČT představili ministrům na čtvrtečním společném jednání. Nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu dvě až čtyři a půl miliardy ročně. Zatímco ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh nepodporuje, třeba TOP 09 je o nové spotřební dani ochotná jednat.

Jízdenky podraží. Cenu plánují zvednout téměř všichni železniční dopravci. Cestující si připlatí i v meziměstských autobusových spojích a za veřejnou dopravu v řadě měst. Vláda si chce navíc udělat analýzu, jestli by státnímu rozpočtu pomohlo další omezení slev na jízdném pro studenty a seniory.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Tři z pěti vládních stran: ODS, TOP 09 i lidovci uvažují o pomalejším růstu důchodů. Jejich zástupci to řekli České televizi. Argumentují rychlým zvyšováním výdajů na penze, které ročně poskočí o desítky miliard. Pomalejší zvedání důchodů doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun.

Mezi členy kabinetu Petra Fialy (ODS) panuje nejistota ohledně výše rodičovského příspěvku. Zatímco ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje příští rok řešit jeho navyšování, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce naopak debatovat o jeho omezení, které z úsporných důvodů navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Koaliční lídři odmítli další návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku veřejných financí. Jde o slučování malých obcí pod tisíc obyvatel s těmi většími. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) současný velký počet samospráv funguje dobře. Naopak NERV považuje systém za neefektivní, úprava by podle něj ušetřila státu ročně až deset miliard korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Vláda přinesla do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok, nyní to vypadá, že v něm bude počítat se schodkem až 375 miliard korun. Příčinu vysokého deficitu podle někdejšího ministra financí a bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je nutné hledat v rozpočtovém populismu, v němž pokračuje současná vláda Petra Fialy (ODS). „Vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky,“ míní někdejší ministr, který byl hostem Interview ČT24. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je válka nečekanou výzvou, která má na schodek rozpočtu značný vliv, pokud chce vláda pomoci firmám a domácnostem. S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu Aleš Juchelka (ANO), nicméně podle něj vláda neví, jak má rozpočet uchopit.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.

Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) během několika dní připraví změnu legislativy, která by pomohla firmám v případě, že špatně zažádaly o kompenzace v programu Antivirus. Řekla to v reakci na upozornění místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olgy Richterové (Piráti) v Otázkách Václava Moravce. Firmy chybovaly v tom, že včas nezaplatily odvody – a hrozí jim, že budou muset celý příspěvek státu vracet. Další host pořadu sociolog Daniel Prokop upozornil, že pro byznys je v této souvislosti klíčové také zamezení šíření nákazy a je potřeba k tomu motivovat.

Ideální by podle ekonoma CERGE-EI a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy bylo, pokud by se v současné situaci podařilo podpořit domácnosti, které čelí poklesu příjmů tak, aby mohly utrácet. „Protože když dáte dodatečnou korunu někomu, kdo má obavy ze ztráty práce nebo o ni už přišel, tak velkou část té dodatečné koruny utratí. A tím roztočí fiskální multiplikátory domácí poptávky,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Podle druhého hosta, dluhové poradkyně Barbary Halířové, by měly zejména nízkopříjmové domácnosti vydávat prostředky jen na to opravdu nezbytné.

Evropské akciové indexy ve středu odpoledne přešly k růstu. Překonaly tak dopolední propady, do kterých je poslaly odhady výsledků prezidentských voleb ve Spojených státech. Naopak americké akcie hned po zahájení obchodování zahájily výrazný vzestup.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Vyplývá to z aktuálních dat Úřadu práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí. Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde.

Vláda směřuje k dalšímu plošnému omezení kontaktů, nechce ale vypínat celou ekonomiku jako při jarní vlně pandemie. Plán konzultuje i s epidemiology na úrovni EU, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy by levná kontrola šíření epidemie byla možná, kdyby vláda zostřila opatření už v září. Nejpozději měly být restrikce zavedeny po krajských volbách, řekl v pořadu.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.

Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 procenta z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytiky výsledky průmyslové produkce lehce zklamaly, září by mělo být ale podle nich lepší. Stavebnictví v srpnu mírně zpomalilo propad na 9,7 procenta.