NERV strana 3 z 4

Setrvání Miroslava Ševčíka na pozici děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) je problematické kvůli dlouhodobě špatnému vedení fakulty, které poškozuje reputaci celé univerzity, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek. „Nejproblematičtější otázkou je, jak se mohl stát docentem a děkanem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Naopak člen fakultního senátu Jan Vondráček nepovažuje odvolání Ševčíka za opodstatněné a výtky vůči jeho působení považuje za osobní.

Lidé s penzí by mohli při vysoké inflaci dostávat dočasně příspěvek na náklady, který by mohl nahradit mimořádné valorizace. Běžný růst důchodů by se mohl zpomalit, přidávalo by se znovu o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Do důchodu by mělo být v budoucnu možné jít předčasně o tři roky místo o pět. Podle Deníku N se na tom dohodla koalice. Server píše, že to vyplývá z krátkého písemného záznamu, který má k dispozici. Zmiňuje také prodloužení povinné doby placení odvodů ze 35 na 40 let.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přispělo k tomu podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace se zmírnila ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta. Inflační tlaky v české ekonomice podle analytiků odeznívají jen zvolna, většina z nich ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen.

Mimořádná červnová valorizace důchodů prohloubí dluhy — u vládou navrhované snížené verze o patnáct miliard korun, v původní nezměněné podobě o 34 miliard. I bez toho by letos dle odhadů skončil penzijní účet osmdesát miliard korun v minusu.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Zavést novou spotřební daň na víno ve výši 10 až 23 korun za litr navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Členové NERV tento plán podle ČT představili ministrům na čtvrtečním společném jednání. Nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu dvě až čtyři a půl miliardy ročně. Zatímco ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh nepodporuje, třeba TOP 09 je o nové spotřební dani ochotná jednat.

Jízdenky podraží. Cenu plánují zvednout téměř všichni železniční dopravci. Cestující si připlatí i v meziměstských autobusových spojích a za veřejnou dopravu v řadě měst. Vláda si chce navíc udělat analýzu, jestli by státnímu rozpočtu pomohlo další omezení slev na jízdném pro studenty a seniory.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Tři z pěti vládních stran: ODS, TOP 09 i lidovci uvažují o pomalejším růstu důchodů. Jejich zástupci to řekli České televizi. Argumentují rychlým zvyšováním výdajů na penze, které ročně poskočí o desítky miliard. Pomalejší zvedání důchodů doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun.

Mezi členy kabinetu Petra Fialy (ODS) panuje nejistota ohledně výše rodičovského příspěvku. Zatímco ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje příští rok řešit jeho navyšování, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce naopak debatovat o jeho omezení, které z úsporných důvodů navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Koaliční lídři odmítli další návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku veřejných financí. Jde o slučování malých obcí pod tisíc obyvatel s těmi většími. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) současný velký počet samospráv funguje dobře. Naopak NERV považuje systém za neefektivní, úprava by podle něj ušetřila státu ročně až deset miliard korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Vláda přinesla do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok, nyní to vypadá, že v něm bude počítat se schodkem až 375 miliard korun. Příčinu vysokého deficitu podle někdejšího ministra financí a bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je nutné hledat v rozpočtovém populismu, v němž pokračuje současná vláda Petra Fialy (ODS). „Vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky,“ míní někdejší ministr, který byl hostem Interview ČT24. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je válka nečekanou výzvou, která má na schodek rozpočtu značný vliv, pokud chce vláda pomoci firmám a domácnostem. S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu Aleš Juchelka (ANO), nicméně podle něj vláda neví, jak má rozpočet uchopit.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií několik konkrétních kroků, mimo jiné zvednout přídavky na děti, snížit daně lidem s malými příjmy a rychleji zvyšovat důchody seniorům, kteří teď pobírají podprůměrné penze. S návrhy souhlasí i opozice a vláda o nich bude jednat během debat o rozpočtu.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.