Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.
Státní dluh v Česku dosáhl předloni 40 procent hrubého domácího produktu a loni se dál zvyšoval. Po třech čtvrtletích to bylo již přes 42 procent. Je to sice relativně nízké zadlužení, podle ekonoma Davida Marka ale není samotná výše dluhu to hlavní.
„Jde o to, kam směřují veřejné finance. Nejde o aktuální stav, ale o výhled. Když nic neuděláme, zadlužení se bude neustále zvyšovat, a to i v relaci k hrubému domácímu produktu. Říká se tomu, že máte dlouhodobě neudržitelné veřejné finance. Trajektorie směřuje stále vzhůru a bez zásahu nebude konvergovat k nějaké stabilní hodnotě,“ poukázal.
Vláda deklarovala ambici snížit strukturální deficit za rok o 70 miliard korun. Dostala k tomu sadu doporučení od NERV. Podle Marka se s nimi seznámil i nově zvolený prezident Petr Pavel a vesměs s nimi souhlasí.
„Probírali jsme bod po bodu všechny návrhy NERV. Nesouhlasí se všemi, ale s většinou, s těmi, které jsou nejvíce doporučované NERV, s těmi nemá pan prezident problém,“ shrnul. Podotkl však, že nikoli prezident, nýbrž vláda si z odborných návrhů musí vybrat. „Je to práce, kterou si musí odpracovat vláda. Prezident tady není od toho, aby suploval za neposlušného žáka, který není schopen doručit domácí úkol. On je ten, kdo případně podepíše známku pod tím,“ uvedl přirovnání.
Podle Davida Marka vnímá ovšem zvolený prezident jako nejpalčivější ekonomický problém současného Česka inflaci. „Všem snižuje reálnou hodnotu nejen příjmů, ale i úspor,“ zdůraznil. Míní, že její zkrocení není úkolem pro prezidenta a tak docela ani ne pro vládu, nýbrž pro centrální banku.
„Hlavním místem, kde se má bojovat proti inflaci, je měnová politika. Centrální banka se může vymlouvat, že by měla vláda snižovat rozpočtové schodky, ale pravda je, že centrální banka má vzít realitu, jaká je, a podle ní nastavit úrokové sazby tak, aby se s inflací vyrovnala co nejrazantněji, co nejrychleji,“ míní.
I proto se ovšem domnívá, že Petr Pavel by se inflací při výkonu funkce zabývat neměl. „Pro pana prezidenta bude vhodné, aby se tohoto tématu ve funkci vystřihal. Aby řekl, je to problém, který je potřeba řešit, ale není v mé kompetenci, v mých pravomocích, je to záležitost měnové politiky,“ uvedl ekonom.
Když stát získá víc peněz, někdo jiný o ně přijde a bude se bránit, říká člen NERV
David Marek není jenom tím, kdo radil v kampani vítězi prezidentských voleb, ale také jedním z členů NERV. Doporučení, která rada připravila v souvislosti s ambicí zkrotit zadlužování, hájí. Je hlavně přesvědčen, že je nejvyšší čas, aby vláda začala dělat nějaké reformy. Zklamala ho tím, že nezačala hned po loňských volbách. Ministrům by sice Marek přiznal čas na zvyknutí si ve funkcích a vyrovnání se s energetickou krizí, nemohou ale podle něj už dál čekat.
„Práce na fiskální konsolidaci bude strašně moc. Máme problém v řádu 200 až 250 miliard korun, se kterým se musíme popasovat. Zlikvidovat ho z roku na rok by byla obrovská zátěž pro ekonomiku, tudíž je dobré začít na tom pracovat co nejdřív, abyste to mohli rozložit na co nejvíce roků,“ poukázal.
Ani avizované snížení strukturálního dluhu o 70 miliard korun nebude bezbolestné. Marek se domnívá, že lze ušetřit až desítky miliard například na neinvestičních dotacích firmám nebo dotacích na jízdné. A velký potenciál vidí v daňových výjimkách, jako je například úleva od spotřební daně na tiché víno. Spotřební daň by se naopak podle Marka mohla zavést i na výrazně slazené nápoje, které rovněž škodí zdraví.
Připustil však, že ani na pohled jednoduché kroky nebude snadné prosadit. „Pokud má peníze získat stát, tak to znamená, že o ně přijde někdo jiný. A ten se samozřejmě bude bránit,“ poznamenal.
Rád by viděl i některé reformy v daňové oblasti. Jedna z nich by se měla týkat daně z přidané hodnoty. Míní, že její systém je tak složitý, že se ročně nepodaří vybrat právě oněch 70 miliard. Příčina podle Marka je, že „se nevhodně používá DPH pro sociální politiku“.
Soudí, že není vhodné snižovat takovým způsobem například ceny potravin. „Když snížíte DPH na nějakou komoditu a vysvětlíte to tím, že pomáháte nízkopříjmovým, tak zároveň pomáháte ředitelům bank. Oni také kupují levnější potraviny nebo řezané květiny,“ uvedl. Za lepší považuje pomáhat prostřednictvím sociálních dávek, jako jsou přídavek na děti nebo příspěvek na bydlení.
Stát by mohl také snadno ušetřit na svém provozu. Jako příklad uvedl David Marek knihovny dvou ministerstev, které jsou prakticky totožné. Kdyby stát propouštěl, nebylo by to podle něj špatně. „Přes všechny problémy stále máme problém s nedostatkem pracovních sil a veřejný sektor a firemní sektor jsou konkurenti na trhu práce. Teď aktuálně by náš trh práce případné snižování počtu státních zaměstnanců absorboval naprosto bez problému,“ upozornil.
