NERV přináší recept na schodky: pomalejší růst důchodů i vyšší daně

Nahrávám video

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl poslancům ve středu při projednávání rozpočtu jasně – příští rok přijde vláda s několika návrhy na trvalé snížení schodku státního rozpočtu, které nebudou populární. „Nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné a budou to provázet velké politické střety, to si musíme přiznat,“ připustil ve středu.

Ekonomická rada navrhuje jedenáct úprav na snížení výdajů a čtrnáct rad, jak zvýšit příjmy. „Doporučení NERV si vážíme. Posloucháme je a diskutujeme s NERV a jeho reprezentanty, samozřejmě odpovědnost je na vládě. Chceme, aby veřejné rozpočty byly konsolidované, abychom nezvyšovali zadlužení. Vláda bude určitě ta doporučení ve své politice zohledňovat,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Všechna doporučení si kabinet nejspíš neosvojí. Premiér i ministr financí například odmítají zvyšovat lidem daně. Zároveň ale Fiala vůbec poprvé připustil, že některé jiné odvody by kabinet mohl zvednout – například spotřební daně.

ČT zjistila, že kromě zvýšení daně z příjmu lidí na úroveň roku 2020 NERV navrhuje i přeřazení části zboží a služeb do vyšší sazby DPH, růst spotřebních daní z alkoholických výrobků nebo z cigaret, zvýšení daně z nemovitosti nebo růst poplatků z těžby surovin. Konečné slovo bude mít vláda. „Jsou tam věci typu zdanění těžby a nerostných surovin, které je extrémně nízké, když tím stát vyprodává své nerostné bohatství,“ okomentoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Kabinet podle Fialy nechce zvyšovat celkové daňové zatížení. „To nevylučuje, že některou položku, třeba u spotřební daně nebo někde, můžeme zvýšit. Ale pak to znamená, že zase jinde něco snížíme,“ dodal.

Nižší podpora v nezaměstnanosti i méně obcí

NERV kabinetu navrhl i výrazné rozpočtové škrty. Vedle zpomalení růstu důchodů jde například o zrušení výchovného, tedy pětisetkorunového příspěvku za každé vychované dítě, které stát od ledna plánuje vyplácet hlavně penzistkám. Zároveň ekonomové z NERV chtějí zrušit státní podporu stavebního spoření nebo snížit podporu v nezaměstnanosti.

NERV navrhuje ušetřit například i snížením počtu obcí. Sloučení sídel s méně než tisíci obyvateli do větších celků by podle zprávy uspořilo až deset miliard ročně na provozu samospráv.

Ekonomická rada dále doporučuje získat desítky milionů ročně zrušením takzvaného školkovného – dnes si rodiče mohou z daní odečíst za dítě v mateřské škole ročně až 16 200 korun. NERV navrhl i zavedení odloženého školného na veřejných univerzitách po vzoru Británie. Ročně pevnou částku pět až deset tisíc. Absolvent by ji splácel až ve chvíli, kdy jeho příjmy po studiu přesáhnou určitou hranici.

Národní ekonomická rada vlády také Fialovu kabinetu doporučuje snížit slevy na jízdném a vrátit je do podoby, kterou měly na začátku roku 2018. Stát by tak ušetřil víc než tři miliardy ročně.

Se souhlasem sněmovny

Případné škrty ale zatím vládní politici komentují jen velmi obecně. „Vláda bude muset přijít s nějakým střednědobým plánem s tím, že nastaví nějaké úspory,“ podotkla místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).

Většinu návrhů podstatně snižující deficit státního rozpočtu by musela schválit dolní komora. S případným zvyšováním daní nebo s úsporami v sociální oblasti ale nesouhlasí sněmovní opozice. „Rozhodně bych nebyla pro, aby se zvedaly plošné daně. Nebyla bych pro, aby se zvedaly daně přímé, ale ani daně nepřímé,“ nechala se slyšet předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Šéf opozičního SPD Tomio Okamura se domnívá, že pro úspory je třeba zrušit „předražené nesmyslné zakázky typu nákupu nejdražších amerických stíhaček F-35 za sto miliard korun“.

Premiér bude s členy NERV jednat ve Strakově akademii ve středu. O návrzích na snížení schodku státního rozpočtu pak bude vládní koalice dál vyjednávat v příštích měsících. „Abychom splnili svůj cíl, že budeme rozpočtovat nižší schodky. Z toho důvodu je potřeba se zaměřit nejen na výdajovou, ale i příjmovou stránku rozpočtu,“ řekla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Když jsou těžké časy, tak se nezvyšují daně lidem, tam je potřeba, aby zůstaly peníze v rodinách,“ podotkl místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Na konkrétním úsporném balíčku pro rok 2024 se chce vládní koalice dohodnout nejpozději příští rok na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 11 mminutami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.