Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.
Plánovaný schodek 295 miliard není zásadní, shodují se Rusnok a Špidla. Rozpočet podle nich odpovídá mimořádné době
Události, komentáře: Sněmovna schválila návrh rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Podle Špidly je rozpočet sestavený v naprosto mimořádné době, takže otázka deficitu není tak zásadní. „I když se člověk podívá na to, jaký je celkový podíl deficitu k (HDP), těch dvaačtyřicet procent rozhodně není záležitost, kterou by moderní stát neunesl,“ hodnotí. Rozhodně to ale podle něj musí být rozpočet jen na přechodnou dobu.
„Žijeme skutečně v mimořádné době plné nejistot, takže ten rozpočet potřebujeme mít,“ přitakává Rusnok. Je podle něj ale jasné, že do něj vstoupí ještě nové skutečnosti, které nemůžeme odhadnout. Také podle Rusnoka je problematický rozpočtový výhled na příští roky.
Stanjura rozpočet na příští rok obhajuje s tím, že se vláda snaží zachovat tři pilíře, a to sociální smír, investiční aktivitu, na kterou podle něj míří více než dvě stě miliard korun, a šetření, hlavně v provozních výdajích.
V současné nejisté situaci je podle ministra financí rozpočet kompromisem, „který je realistický a odpovídá znalostem, které jsme měli v srpnu a v září, když jsme připravovali návrh státního rozpočtu.“
„Nezakrýváme, že jsou nejistoty. Nikdo z nás neví, co se bude dít příští rok například s cenami energií,“ přiznává Stanjura.
Stárnutí populace a strukturální dluh
Slabinou rozpočtu je podle ministra financí deficit, který prý vláda mohla ještě snížit. Aby bylo ale například možné snižovat počet úředníků, je podle Stanjury nutné rušit celé agendy. S tím souhlasí i bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Rusnok.
„Obecně neočekávejme, že provoz státu a úspory v něm zachrání hluboký strukturální deficit českých veřejných financí. Tam to není, český stát není zase až tak drahý,“ dodává nicméně Rusnok. Problém je podle něj v mandatorních výdajích, které souvisí se stárnutím obyvatelstva a s nezvládnutím některých reforem.
Špidla si myslí, že strukturální deficit bude možné zvládnout jen tehdy, když se zvedne příjmová stránka rozpočtu. „A to bude vyžadovat po mém soudu progresivní daň, zejména u právnických osob a celou řadu dalších daňových změn,“ navrhuje bývalý předseda vlády. Je to ale podle něj debata až na příští období.
Také Rusnok tvrdí, že strukturální schodek na úrovni dvou set miliard korun se bez zvýšení některých daní neobejde. „Dříve nebo později k tomu dospěje jakákoliv vláda, o tom není pochyb. Protože jsme relativně vyspělá země, bohužel už dneska v pokročilém stadiu stárnutí populace,“ myslí si.